Jméno města je odvozeno z osobního jména Kadan ve významu Kadanův dvůr. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech: in Kadan (1183), Cadain (1186), de Cadan (1277), in Kadano (1292), Cadanum (1352), na Cadany (1431), do Cadanie (1464), za Cadanij (1481), w Cadani (1490), města Kadaně (1615), Kaaden, Kaden, Kadaň, Kadanie nebo Cadana (1787).[4]
Kadaň je úzce spojena se zakladatelskou činností Přemysla Otakara II. Ze současné úrovně znalostí lze vyvodit, že hrad v Kadani nechal postavit nebo podstatně rozšířit právě on jako významný opěrný bod královské moci a zemské obrany vedle Ostrova, Loun, Ústí nad Labem a Žatce. Nález základů hradu v Ostrově, datovaného do stejného období, tuto hypotézu do značné míry potvrzuje.[6]
Roku 1362 město i s hradem podlehlo požáru.
Ještě za vlády krále a císaře Karla IV. město znovu rozkvetlo. Karel IV. rozmnožil městská privilegia a znovu je povýšil na královské město. Příjezd Karla IV. do města dodnes kadaňští každoročně, vždy poslední sobotu v srpnu, oslavují jako císařský den.
Na konci 16. století byla v okolí města objevena ložiska zelené hlinky neboli seladonitu. Těžbu hlinky povolil Horní úřad v Jáchymově a vzápětí následoval rychlý rozvoj dolování. Po třicetileté válce těžba upadala, ale k dalšímu rozvoji došlo od poslední třetiny 18. století až do první třetiny 20. století. Tehdy se ve štolách hlubokých 40–70 m těžilo 2 000 – 3 000 centů ročně. Hlinka se pod názvy Kadaňská hlinka nebo Pravá česká hlinka používala zejména k výrobě venkovních nátěrů domů.[7]
V letech 1563 a 1570 jsou ve městě zmiňovány hamr na výrobu plechu a dva hamry na zpracování mědi, z nichž jeden koupila roku 1601 spolu s jezem a náhonem městská rada za 1 300 kop grošů. Později se východně od města se těžil kaolin. Zprávy o jeho výskytu pocházejí ze druhé poloviny 18. století. V letech 1890–1900 byl otevřen starší kaolinový důl a zároveň s ním spuštěna plavírna a úpravna kaolinových materiálů spojená s dolem lanovkou. Od roku 1925 se podnik nazýval Petzold-Döllovy závody. Kadaňský kaolin se nehodil k výrobě porcelánů a byl používán v papírenství nebo k výrobě užitkové keramiky.[8]
Dne 14. října 1742 v boji o klášter františkánů u Kadaně tereziánské vojsko zmařilo Francouzům vyproštění blokované Prahy.[zdroj?!]
U příležitosti dne voleb do rakouského Národního shromáždění, dne 4. března 1919, demonstrovali kadaňští sudetští Němci za právo na sebeurčení a setrvání při Rakousku. Došlo ke střetu se zde umístěnými českými ozbrojenými složkami. Podle sdělení deníku Neue Zürcher Zeitung ze 7. března 1919 bylo v Kadani usmrceno sedmnáct osob, třicet těžce a osmdesát lehce zraněno (jiný zdroj uvádí osmnáct mrtvých, sedmdesát těžce raněných, z nichž dalších šest zemřelo na následky zranění[9]). Mrtví byli pohřbení v čestném hrobě na místním hřbitově. V září 2009 byla na zdi hřbitova umístěna pamětní deska obětí masakru.
Po převratu v roce 1989 byly hroby nově vysvěceny. V současnosti stále nepanuje mezi historiky shoda, proč ke střelbě došlo. Jedna verze uvádí jako viníky německé demonstranty, kteří začali střílet po vojácích. Druhá uvádí jako viníky české vojáky, kteří zahájili palbu do údajně neozbrojených civilistů. Tehdejší vyšetřovací komise konstatovala, že obě dvě strany podávají rozdílné informace a že tedy není možné viníka určit.
Podle sčítání 1921 zde žilo v 724 domech 8 268 obyvatel, z nichž bylo 4189 žen. 7 574 obyvatel se hlásilo k německé národnosti, 469 obyvatel se hlásilo k národnosti československé a 40 k židovské. Žilo zde 7 844 římských katolíků, 165 evangelíků, 21 příslušníků Církve československé husitské a 113 židů.[10] Podle sčítání 1930 zde žilo v 912 domech 8 641 obyvatel. 7 692 k německé národnosti, 672 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 7 844 římských katolíků, 306 evangelíků, 46 příslušníků Církve československé husitské a 116 židů.[11]
Město Kadaň mělo k 1. prosinci 1930 8641 obyvatel, 17. května 1939 již jen 7650 a 22. května 1947 pouze 5062 obyvatel. Na základě Benešova dekretu č. 108 z 25. října 1945 bylo téměř veškeré německé obyvatelstvo Kadaně nuceno opustit své domovy.
Historické čtvrti jsou Staré Město, Špitálské předměstí, Nové Město, Sedlecké předměstí, Zahradní Město (Zahradní vilová čtvrť), Vilová čtvrť – Prunéřovské předměstí a Kaolinka. Nové čtvrti jsou sídliště Budovatelů („A“), Lučany („B“), Slavín („C“), Na Podlesí („D“), sídliště 1. máje („E“), Strážiště a Vinohrady.
Dne 29. února 2008 bylo v Kadani přiděleno přelomové čp. 2000 pro rodinný dům v ulici Vinohrady.[17]
Abecední seznam kadaňských ulic
1. máje • 5. května • Alešova • Borová • Boženy Němcové • Brožíkova • Březinova • Budovatelů • Bystřická • Chomutovská • Čechova • Červeného kříže • Čsl. armády • Dvořákova • Fibichova • Golovinova • Habrová • Havlíčkova • Hřbitovní • Husova • Jana Roháče • Jana Švermy • Javorová • Ječná • Jedlová • Jezerka • Jiráskova • Jitřní • Jungmannova • Katova ulička • Klášterecká • Klášterní schody • Komenského • Koželužská • Kpt. Jaroše • Královský Vrch • Lázeňská • Lipová • Lísková • Löschnerovo náměstí • Luční • Máchova • Mánesova • Mírové náměstí • Na Podlesí • Na Průtahu • Na Příkopě • Na Strážišti • Nad Nemocnicí • Nerudova • Nová Kolonie • Nové nádraží • Obránců míru • Ovesná • Pastýřská studánka • Pionýrů • Pod Sv. Kopečkem • Pokutická • Polní • Poštovní • Prunéřovská • Průmyslová • Příčná • Raisova • Rokelská • Říční • Skalní • Sládkova • Sluneční • Strážiště • Strmá • Studentské náměstí • Sukova • Svatojánská ulička • Školní • T. G. Masaryka • Topolová • Třešňová • Tyršova • U Splitu • U stadionu • V zahrádkách • Václava Havla • Věžní • Vinohrady • Vrchlického • Zahradní • Zeyerova • Žatecká • Želinská • Žitná
Elektrárna Tušimice I byla v provozu od roku 1964 do roku 1998, kdy byla odstavena. Její 196 metrů vysoký železobetonový komín byl odstřelen 26. listopadu 2005. Poté byly odstraněny i zbytky stavby.
Elektrárna Tušimice II je tepelná elektrárna na hnědé uhlí u Kadaně (patří spolu s elektrárnami Prunéřov I a Prunéřov II do sítě elektráren ČEZ). Do provozu byla uvedena v letech 1973–1974 a má výkon 800 MW. V letech 2007–2010 prošla náročnou rekonstrukcí, při níž došlo k výměně všech základních technologických celků a 300 m vysoký komín elektrárny byl při této rekonstrukci zbořen.
Doprava
Ve městě se nachází autobusové nádraží a nácestné autobusové zastávky a železniční stanice Kadaň, Kadaň-Prunéřov, Kadaň-Bystřice a Kadaň předměstí. Město obsluhují autobusové linky Dopravy Ústeckého kraje a tři autobusové linky městské hromadné dopravy.[18]
Společnost
Město Kadaň je držitelem rekordunejužší ulice v České republice, kterou se stala Katova ulička, vedoucí z Mírového náměstí do ulice Sokolovské a měřící v nejužším místě 66,1 cm a v nejširším 131,5 cm. Kadaň se zapojila do programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a v roce 1995 získala titul Historické město roku.
Ve městě působí hokejový klub SK Kadaň a florbalový klub FBC DDM Kati Kadaň. Tradičně rozvíjenými sporty jsou atletika, pozemní hokej, nohejbal, fotbal i vodní sporty (TJ DNT vodní slalom, TJ VS Kadaň a Kajak klub Kadaň – rychlostní kanoistika).
Arvín (13. století), první písemně doložený kadaňský měšťan (1261)
Jan Hasištejnský z Lobkovic (asi 1450–1517), politik, spisovatel, humanista; vedl diplomatické poselstvo do Lucemburska (1477) a do Říma (1487) a cestoval východním Středomořím do Svaté země (1493)
↑PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 178–179.
↑SMRŽ, Zdeněk. Archeologický výzkum na vrchu Úhošť u Kadaně. Památky, příroda, život. 1983, roč. 15, čís. 4, s. 97–104.
↑ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar II. Král na rozhraní věků. Praha: NLN – Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 721 s. ISBN978-80-7422-118-7. S. 210–211, 214, 358, 381–382.
↑DEJMEK, Vladimír. Falešná měď u Kadaně. Památky, příroda, život. 1989, roč. 21., čís. 2, s. 61–63.
↑BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 93.
↑ ab Kadaňský masakr. Reflex. 2009, čís. 12, s. 62–64.
↑Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 246.
↑Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 131.
↑Český statistický úřad, a kol. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN978-80-250-2394-5. S. 290.
↑Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.