„Garland Sisters“ (Nahoře: Mary Jane Suzanne a Dorothy Virginia a dole: Frances Ethel (Judy Garland), cca 1935)
Mládí
Narodila se 10. června 1922 v Grand Rapids jako nejmladší ze tří dcer Ethel Marionové (rozená Milneová) a Francise Aventa Gumma. Oba její rodiče byli vaudevillanti a v Grand Rapids provozovali divadlo. Již ve dvou letech zde vystupovala spolu se svými sestrami Mary Jane „Suzy“ Suzanne Gummovou a Dorothy „Jimmie“ Virginiou Gummovou. „Gumm Sisters“ zde vystupovaly až do roku 1926, kdy se rodina přestěhovala do Lancasteru v Kalifornii. I zde její otec koupil a začal provozovat divadlo, její matka se však snažila dostat své dcery spíše do filmu.
V roce 1928 se sestry zapsaly do taneční školy a v roce 1929 si zahrály i v prvním filmu (The Big Revue). Koncem roku 1934 si sesterské trio změnilo název na „Garland Sisters“ a Frances Ethel si při té příležitosti změnila i rodné jméno (na „Judy“). Skupina „Garland Sisters“ se rozpadla v roce 1935, kdy Jane Mary Suzanne odletěla do Rena v Nevadě, kde se provdala za hudebníka Leea Kahna.
V roce 1934 na Judy při výstupu v divadle narazil hledač talentů Roger Edens a pozval ji na zkoušky do studia Metro-Goldwyn-Mayer (MGM).[2] Za dva týdny s ní studio podepsalo smlouvu, ale Judy musela výrazně změnit svůj vzhled a zhubnout. Bylo jí 13 let a na dospělé role se nehodila. Navíc byla poměrně malá a měla stále dívčí vzhled. Do prvního filmu byla obsazena až v roce 1936, kdy po boku Deanny Durbin hrála ve filmu Every Sunday (1936). Ve filmu ukázala, že umí dobře zpívat, a MGM ji proto spojilo s Mickey Rooneym, se kterým se poté objevila v několika muzikálech (Love Finds Andy Hardy (1938), Babes in Arms (1939) a dalších 5).
Z důvodu neustálých natáčení jí předepisovali amfetamin (na výdrž) a zároveň i barbituráty (na spaní), kvůli čemuž si na nich vytvořila závislost a bojovala s ní až do konce života. Stále byla nucena držet diety a to vše dohromady ovlivňovalo i její psychické zdraví.
V roce 1938 byla obsazena do filmu Čaroděj ze země Oz, který byl velmi úspěšný i u kritiků a v roce 1939 Judy vynesl i Oscara pro dětské herce.
Dne 27. července 1941 se provdala za Davida Rose, který se kvůli ní rozvedl s herečkou Marthou Raye. Téhož roku se Judy rozhodla pro potrat, protože studio těhotenství neschválilo a i její matka si to přála. V roce 1943 šla na potrat znovu, když otěhotněla po románku s Tyronem Powerem.[3]
V roce 1948 při natáčení dobrodružné komedie Pirát se nervově zhroutila a musela být umístěna do sanatoria. Film se jí však podařilo dokončit, ale poté se pokusila o sebevraždu (pořezáním zápěstí). Další dva týdny strávila v psychiatrické léčebně Austen Riggs Center ve Stockbridge. Téhož roku ještě hrála v muzikálu Velikonoční přehlídka (1948), což byl její nejvýdělečnější film v MGM. Během 40. let natočila pro studio MGM celkem 19 filmů, ale poté, co v roce 1950 opět otěhotněla, s ní studio přerušilo smlouvu. Po dalším pokusu o sebevraždu od studia odešla.
Pozdější kariéra a smrt
V roce 1951 se vrátila na jeviště a odjela na čtyřměsíční turné po Velké Británii. Sklidila obrovský úspěch a to samé se opakovalo i v Palace Theatre na Manhattanu.
V roce 1954 se vrátila opět k filmu, získala Zlatý glóbus za film Zrodila se hvězda a několikrát byla nominována na Oscara. V listopadu 1959 však musela být hospitalizována kvůli hepatitidě. Po několika týdnech v nemocnici jí bylo řečeno, že jí zbývá zhruba pět let života a že už nebude nikdy zpívat. V lednu 1960 byla z nemocnice propuštěna a hned poté, co se zotavila, se v srpnu téhož roku vrátila do divadla.
V roce 1964 odjela na turné až do Austrálie, které však nedopadlo moc dobře. Navíc se utápěla v dluzích a se svým čtvrtým manželem Markem Herronem se stejně rychle rozvedli jako vzali.
Odstěhovala se do Londýna, kde vystupovala v nočním klubu a provdala se za jeho manažera Mickeyho Deanse. Její poslední výstup se uskutečnil v březnu 1969 v Kodani.
Dne 22. června 1969 byla Judy nalezena mrtvá v pronajatém domě v Londýně, předávkovaná barbituráty.[4] Podle koronera Gavina Thurstona se však nejednalo o sebevraždu, nýbrž o pouhou neopatrnost v podávání prášků. K její smrti zřejmě přispěl i fakt, že trpěla mentální bulimií i alkoholismem.
Filmografie (výběrová)
1937 Vítězný běh (režie Alfred E. Green)
1938 Love Finds Andy Hardy (režie George B. Seitz)
↑NAST, Condé. Classic Hollywood’s Secret: Studios Wanted Their Stars to Have Abortions. Vanity Fair [online]. 2016-07-15 [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Judy Garland - The Live Performances!: The End of the Rainbow. web.archive.org [online]. 2008-01-26 [cit. 2022-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-26.
