Judita Přemyslovna (1201–1230)

Judita Přemyslovna
	korutanská vévodkyně
Narození	1201; Praha
Úmrtí	2. června 1230 (ve věku 28–29 let)
Pohřbena	Mariabrunn
Manžel	Bernard II. Sponheimský
Potomci	Oldřich III. Korutanský; Filip Salcburský; Markéta; Bernard
Dynastie	Přemyslovci
Otec	Přemysl Otakar I.
Matka	Konstancie Uherská
Příbuzní	Dagmar Dánská, Anežka Česká, Anna Lehnická, Vratislav, Přemysl Moravský, Václav I. Český, Vladislav II. Moravský a Božislava Přemyslovna (sourozenci)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Judita Přemyslovna (1201^[1] – 2. červen 1230) byla korutanská vévodkyně a dcera Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské.

Život

Roku 1213^[2] se Judita provdala za korutanského vévodu Bernarda. Ke sňatku se pojí romantický příběh o lásce na první pohled:

„	… na jeden z velkých svátků … pozvala králova dcera Judita cizince a kleriky, chudé i bohaté, aby jim pro očistu lila na ruce vodu, opatřila je jídlem a pitím a aby jim poté rozdělila dary. I stalo se, že se této slavnosti účastnil také Bernard se svým doprovodem. Když k němu pro omývání rukou mladá žena přistoupila, stáhl pro ni ze svého prstu zlatý, malým kamenem ozdobený prsten…	“
— Jan z Viktringu^[3]

Vévodovi Judita porodila syny Oldřicha, Filipa a Bernarda a dceru Markétu. Narození třetího syna Bernarda zřejmě zaplatila životem. Oba jsou podle informovaného kronikáře Jana z Viktringu pohřbeni v cisterciáckém klášteře Mariabrunn.

V letech 1233 a znovu 1237 se Juditin bratr Václav I. dostal do konfliktu s mladším bratrem Přemyslem, markrabětem moravským. Příčinou sporu bylo předání Břeclavska Juditinu manželovi. Břeclavským vévodou se pak stal i jejich starší syn Oldřich.

Oldřich Korutanský zemřel bez přímého dědice a o Korutany pak usilovali Juditin mladší syn Filip i její synovec Přemysl Otakar II., přičemž vévodství díky tzv. Poděbradské smlouvě na nějaký čas připadlo Přemyslovi.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

↑ KOLEKTIV. Přemyslovci.Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 564.
↑ www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2009-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-01.
↑ KOLEKTIV. Člověk českého středověku. Praha: Argo, 2009. ISBN 80-7203-448-0. S. 74.

Externí odkazy

(německy) Rodokmen rodu Sponheimů^{[nedostupný zdroj]}

[kol565-1] KOLEKTIV. Přemyslovci.Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 564.

[2] www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2009-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-01.

[člověk74-3] KOLEKTIV. Člověk českého středověku. Praha: Argo, 2009. ISBN 80-7203-448-0. S. 74.

[1]

[2]

[3]