Josef Matocha

Jeho Excelence
Prof. PhDr. ThDr. Josef Karel Matocha
12. arcibiskup olomoucký
ArcidiecézeOlomoucká
Jmenování23. března 1948
Uveden do úřadu2. května 1948
Emeritura2. listopadu 1961
PředchůdceLeopold Prečan
NástupceFrantišek Vaňák
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení15. června 1914
Biskupské svěcení2. května 1948
světitel Josef Beran
Osobní údaje
Datum narození14. května 1888
Místo narozeníPitín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Křest15. května 1888
Datum úmrtí2. listopadu 1961 (ve věku 73 let)
Místo úmrtíOlomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníPitín
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Alma materPapežská univerzita Gregoriana
Řády a oceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm I. třída, in memoriam (1999)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Karel Matocha (14. května 1888 Pitín[1] – 2. listopadu 1961 Olomouc) byl český římskokatolický teolog, duchovní, vysokoškolský pedagog, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský.

Život

Josef Matocha pocházel z rodiny kováře s 11 dětmi, po roce studia na gymnáziu v Uherském Hradišti přešel na Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži,[2] kde roku 1908 maturoval. Jako bohoslovec a student teologické fakulty v Olomouci byl vyslán na Gregoriánskou univerzitu v Římě, kde roku 1911 získal doktorát filozofie, 15. června 1914 byl vysvěcen na kněze a v roce 1915 dosáhl hodnosti doktora teologie.[2]

Po návratu působil v letech 1915–1919 jako kooperátor v Sobotíně u Šumperka, jako kaplan Vojenské nemocnice v Ružomberku a pak dva roky jako profesor dogmatiky a filozofie na Bohoslovecké fakultě v Nitře. Na olomoucké teologické fakultě přednášel jakožto řádný profesor v letech 1931–1939 a po okupaci v letech 1945–1948 křesťanskou filozofii a spekulativní dogmatiku a dvakrát byl děkanem fakulty. V březnu 1948 jej papež Pius XII. jmenoval arcibiskupem olomouckým. Úřad však mohl vykonávat pouze do Velikonoc v roce 1950, kdy byl nezákonně internován a izolován komunistickou státní mocí.[3] Jeho spolupracovníci byli zatčeni a on nesměl vycházet ze své rezidence, kde s ním neustále byl zaměstnanec StB, který mu nedovolil ani číst noviny a poslouchat rozhlas. V roce 1999 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka I. třídy. Po jeho smrti komunisté znemožňovali znovu obsadit úřad arcibiskupa.[2] Je pohřben na hřbitově v Pitíně. Uvažuje se o exhumaci a přenesení jeho ostatků do Olomouce.[4]

Biskupská genealogie

Následující tabulka obsahuje genealogický strom, který ukazuje vztah mezi svěcencem a světitelem – pro každého biskupa na seznamu je předchůdcem jeho světitel, zatímco následovníkem je biskup, kterého vysvětil.[5] Rekonstrukcím a vyhledáním původu v rodové linii ze zabývá historiografická disciplína biskupská genealogie.

  1. kardinál Scipione Rebiba
  2. kardinál Giulio Antonio Santorio
  3. kardinál Girolamo Bernerio, OP
  4. arcibiskup Galeazzo Sanvitale
  5. kardinál Ludovico Ludovisi
  6. kardinál Luigi Caetani
  7. kardinál Ulderico Carpegna
  8. kardinál Paluzzo Paluzzi Altieri Degli Albertoni
  9. papež Benedikt XIII.
  10. papež Benedikt XIV.
  11. papež Klement XIII.
  12. kardinál Marcantonio Colonna
  13. kardinál Giacinto Sigismondo Gerdil, B
  14. kardinál Giulio Maria della Somaglia
  15. kardinál Carlo Odescalchi, SJ
  16. kardinál Costantino Patrizi Naro
  17. kardinál Lucido Maria Parocchi
  18. papež Pius X.
  19. papež Benedikt XV.
  20. papež Pius XII.
  21. arcibiskup Saverio Ritter
  22. arcibiskup Josef Beran
  23. Josef Matocha

Dílo

  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Matocha
  • Bytnost milosti posvěcující (1925)
  • Osoba v dějinném vývoji a významu (1929)
  • Compendium philosophiae christianae (1940)

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c Kandidát blahořečení Josef Karel Matocha. dekanatprerov.cz [online]. [cit. 2013-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-03. 
  3. ↑ POLÁČEK, Michal. Arcibiskup byl vězněm StB ve své rezidenci, režim se ho bál i po smrti. iDNES.cz [online]. 2018-07-06 [cit. 2018-07-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ MVR. Ostatky arcibiskupa Matochy se možná vrátí do Olomouce. Komunisté ho 11 let drželi v izolaci. ct24.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, 6.11.2021 [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ SODANO, Angelo. Ordinazione episcopale di Mons. Dominique Mamberti: Omelia del cardinale Angelo Sodano. L'Osservatore Romano. 2002-07-03, s. 4. Dostupné online [cit. 2022-10-30]. (italsky) 

Literatura

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 
  • CHAROUZ, Jindřich Zdeněk. Biskup - vyznavač. Josef Karel Matocha 1888–1961. Olomouc: MCM, 1991.
  • CHAROUZ, Jindřich Zdeněk. Zůstává mi však milost Boží. Život a internace biskupa-vyznavače Josefa Karla Matochy (1888-1961). Praha: Karmelitánské nakladatelství, 2022. 318 s. ISBN 978-80-7566-248-4.
  • KOSATÍK, F.: Olomoucký arcibiskup ThDr. J. M., SI 1981
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 447. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 358. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
12. arcibiskup olomoucký
Předchůdce:
Leopold Prečan 		1948–1961
Josef Matocha 		Nástupce:
František Vaňák
Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Znak olomouckého arcibiskupství
Znak olomouckého arcibiskupství
Olomoučtí
biskupové
(1063–1776)
1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(1304–1777)
1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské
ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí
arcibiskupové
(od r. 1777)
1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(od r. 1779)
1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!