Jos Hessel, narozený v Bruselu[3] byl bratranec Josse a Gastona Bernheima, jejichž galerii Galerii Bernheim-Jeune vedl[4], otevřel v roce 1915 obchod s uměním na adrese 26. rue La Boétie v Paříži.[5] Vystavoval obrazy mnoha umělců nejrůznějších žánrů. Nekupoval obrazy přímo od jednotlivých malířů ale na veřejných aukcích. Jako soudní znalec byl v roce 1920 požádán o konzultaci v případu prodejů moderních obrazů Alphonse Belliera, dražitele v hotelu Drouot.[6].
Od roku 1907 do roku 1941 úzce spolupracoval s Paulem Rosenbergem[7], s jehož galerií od roku 1918 spolupracoval při propagaci díla Pabla Picassa.[8]
Jeho manželka Lucy byla po mnoho let oblíbenou modelkou, ale také milenkou jeho přítele malíře Édouarda Vuillarda. Hessel byl výhradním prodejcem prací tohoto malíře.[9] V roce 1912 získal některé obrazy Paula Cézanna, které namaloval v Jas de Bouffan.
Hessel byl editorem časopisu Le Temps, miloval divadlo, přátelil se s Tristanem Bernardem, s nímž trávil léto v Pouliguenu v Loire-Atlantique. Byl srdečný, přátelský a umělci ho milovali.[10]
V roce 1926 získal se svou manželkou zámek v Clayes, kam zvali své přátele jako byl Édouard Vuillard či spisovatel Tristan Bernard nebo politik Léon Blum[11] V roce 1933 byl jmenován důstojníkem Řádu čestné legie.[12]
Od roku 1935 do roku 1938 vedl Jos Hessel další pařížský obchod ve svém domě, na 33, rue de Naples. V květnu 1941 byla Galerie Rosenberg uzavřena vichistickou vládou podporující německý "Propagandastaffel" a galerie byla přeměněna na "Ústav pro studium židovských otázek".
Jos Hessel očima malířů
Henri Farge, Jos Hessel à la table d'expert (Jos Hessel u stolu odborníků), neznámé místo.[13]
↑Léa Saint-Raymond, Félicie de Maupeou, Julien Cavero, « Les rues des tableaux. Géographie du marché de l'art parisien (1815-1955) », Bulletin 4, n° 1, 2015.
↑Fabien Accominotti, « Marché et hiérarchie. La structure sociale des décisions de production dans un marché culturel » in Histoire et mesure, vol. XXIII - 2, 2008 : Art et mesure, éditions EHESS, p. 177-218 (Lire en ligne).
↑Claude Robert, 5, avenue d'Eylau, Paris, Catalogue de la vente de l'atelier Henri Farge, hôtel Drouot, 18. června 1984. Tableau reproduit sous le n°228 en p. 8.