Jorge Luis Borges

Na tento článek je přesměrováno heslo Borges. O dalších nositelích stejného příjmení pojednává článek Borges (příjmení).
Jorge Luis Borges
Jorge Luis Borges (1951)
Jorge Luis Borges (1951)
Rodné jménoJorge Francisco Isidoro Luis Borges Acevedo
Narození24. srpna 1899
Buenos Aires
Úmrtí14. června 1986 (ve věku 86 let)
Ženeva, ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Příčina úmrtírakovina jater
Místo pohřbeníCimetière des Rois (46°12′5″ s. š., 6°8′9″ v. d.)
PseudonymB. Suarez Lynch
Povolánípřekladatel, knihovník, literární kritik, scenárista, spisovatel, básník, publicista, esejista a povídkář
StátArgentinaArgentina Argentina
Alma materCollège Calvin (do 1918)
Žánrpoezie a esej
Významná dílaThe Library of Babel
OceněníVelká čestná cena Argentinské společnosti spisovatelů (1944)
Cena Formentor (1961)
komandér Řádu umění a literatury (1962)
rytíř komandér Řádu britského impéria (1965)
komandér Řádu peruánského slunce (1965)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Elsa Astete Millán (1967–1970)
María Kodama (1986)
Partner(ka)Concepción Guerrero
RodičeJorge Guillermo Borges a Leonor Acevedo Suárez
PříbuzníNorah Borges (sourozenec)
VlivyPublius Vergilius Maro
Joseph Conrad
Edgar Allan Poe
Oscar Wilde
Platón
… více na Wikidatech
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jorge Luis Borges ( audio) (výslovnost [chorche lujs borches]; 24. srpna 1899 Buenos Aires – 14. června 1986 Ženeva) byl argentinský spisovatel, básník a esejista, který se proslavil svou inovativní a filozoficky hlubokou literaturou. Jeho práce často zkoumá témata jako jsou čas, realita a nekonečno. Borges byl známý pro své povídky a eseje, které kombinovaly fantastické prvky s metafyzikou a vytvářely komplexní a nadčasové příběhy. Jeho práce ovlivnila mnoho spisovatelů a čtenářů po celém světě a dodnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších autorů 20. století.

Biografie

Sice se narodil v Argentině, ale jeho rodiče, jimiž byli Leonor Rita Acevedo Suárez de Borges (1876–1975) a Jorge Guillermo Borges (1874–1938), se roku 1914 přestěhovali do Evropy, kde pak žili v Ženevě, v Itálii a ve Španělsku. V této době získal řadu kontaktů s různými avantgardními skupinami a směry (dadaismus, ultraisté).

Roku 1921 se vrátil do Argentiny, kde začal psát pro několik literárních a filozofických časopisů. Od roku 1938 se u něj projevily první příznaky slepnutí a roku 1955 oslepl zcela. V témže roce (1955) se stal ředitelem Národní knihovny v Buenos Aires a profesorem literatury na univerzitě v Buenos Aires.

Měl jednu sestru, Leonor Fanny Borges Acevedo, zvanou Norah Borges (1901–1998), jejímž manželem se stal španělský básník, literární kritik Guillermo de Torre (1900–1971).

Manželkou Jorge Luise Borgese byla argentinská spisovatelka a překladatelka María Kodama (1937–2023). Jorge Luis Borges zemřel v roce 1986 a byl pochován na hřbitově Cimetière des Rois v Ženevě.

Během svého života získal řadu významných literárních ocenění např. cenu Formentor, či Cervantesovu cenu.

Jeho hrob na hřbitově Cimetière des Rois v Ženevě.

Dílo

V díle tohoto autora se směšují jihoamerické a evropské vlivy. Jeho vyprávění je silně spojeno s esejistickými postupy (zabývá se problematikou jazyka, času, atp.). V roce 1949 prohlásil, že fantastickou literaturu charakterizují čtyři základní postupy: vytváření textu odkazujícího sama na sebe, cestování v čase, zpochybnění jedinečnosti postavy jako subjektu a prolínání snu a skutečnosti.[1] Všechny tyto literární prostředky se v jeho díle objevují. Borges vypracoval proces parodie západní kultury. Nejvíce ho proslavila povídková tvorba, nesená v duchu magického realismu. Příběhy jejích protagonistů zachycují jen několik základních momentů života, mívají paradoxní vyústění. Charakteristické jsou rovněž disparátní výčty a přívlastky.[2]

  • Obecné dějiny hanebnosti (1935)
  • Dějiny věčnosti (1936) – eseje
  • Bábelská knihovna (1941) - česky vyšlo v Labyrint (Výbor západních vědecko-fantastických povídek ), SNKLU, Praha 1962
  • Šest problémů pro dona Isidra Parodiho (1942) – napsáno ve spolupráci s A. Bioy Casaresem
  • Fikce (1944) – česky vyšlo ve Spisy I (2009), nakladatelství Argo.
  • Alef (1949) – česky vyšlo ve Spisy I (2009), nakladatelství Argo.
  • El libro de los seres imaginarios (1968) – napsáno ve spolupráci s M. Guerrerovou, Kniha o imaginárních bytostech, česky vyšlo pod názvem „Fantastická zoologie“ (1988 Odeon, 1999 Hynek)
  • Kniha z písku (1975) – česky vyšlo spolu s Brodiovou zprávou v knize „Zrcadlo a maska“ (1989), ISBN 80-207-0076-5
  • Brodiova zpráva (1978) – česky vyšlo spolu s Knihou z písku v knize „Zrcadlo a maska“ (1989)
  • Dvacátého pátého srpna (1983)

Vyznamenání

Rodinná fotogalerie

  • Leonor Rita Acevedo Suárez de Borges (1876–1975), matka J. L. Borgese a Leonor Fanny Borges Acevedo (alias 'Norah')
    Leonor Rita Acevedo Suárez de Borges (1876–1975), matka J. L. Borgese a Leonor Fanny Borges Acevedo (alias 'Norah')
  • 'Norah' Borges (1901-1998) a její manžel Guillermo de Torre (1900–1971)
    'Norah' Borges (1901-1998) a její manžel Guillermo de Torre (1900–1971)
  • Jorge Luis Borges (1921)
    Jorge Luis Borges (1921)
  • Jorge Luis Borges
    Jorge Luis Borges
  • Pamětní deska v Paříži (13 rue des Beaux-Arts, Paris 6e)
    Pamětní deska v Paříži (13 rue des Beaux-Arts, Paris 6e)
  • Jeho žena María Kodama
    Jeho žena María Kodama
  • María Kodama při prezentaci knihy „Diálogo con Borges (Ocampo, V.)'“ v roce 2014 v Paříži
    María Kodama při prezentaci knihy „Diálogo con Borges (Ocampo, V.)'“ v roce 2014 v Paříži

Odkazy

Reference

  1. ↑ Vrhel, František, Svět Borgesových povídek, in: Jorge Luis Borges, Zrcadlo a maska, Odeon, Praha 1989, s. 443, ISBN 80-207-0076-5
  2. ↑ Vrhel, František, Borgesovy hanebnosti, in: Jorge Luis Borges, Obecné dějiny hanebnosti, Práce, Praha 1990, s. 111, ISBN 80-208-0017-4
  3. ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-30]. Dostupné online. 

Literatura

  • Koblížek, T., Koťátko, P., Pokorný, M. (eds.): Text and Work: The Menard Case. 1. vyd. Praha: Litteraria Pragensia, 2013. 152 S. ISBN 978-80-7308-483-7. (anglicky)
  • Vladislav, J.: Nekrology, in: Eseje, Praha: Torst, 2018, str. 546–550

Související články

Externí odkazy

Laureáti Cervantesovy ceny
1976–2000
Jorge Guillén (1976) • Alejo Carpentier (1977) • Dámaso Alonso (1978) • Jorge Luis Borges (1979) • Juan Carlos Onetti (1980) • Octavio Paz (1981) • Luis Rosales (1982) • Rafael Alberti (1983) • Ernesto Sábato (1984) • Gonzalo Torrente Ballester (1985) • Antonio Buero Vallejo (1986) • Carlos Fuentes (1987) • María Zambrano (1988) • Augusto Roa Bastos (1989) • Adolfo Bioy Casares (1990) • Francisco Ayala (1991) • Dulce María Loynaz (1992) • Miguel Delibes (1993) • Mario Vargas Llosa (1994) • Camilo José Cela (1995) • José García Nieto (1996) • Guillermo Cabrera Infante (1997) • José Hierro (1998) • Jorge Edwards (1999) • Francisco Umbral (2000)
2001–2020
Álvaro Mutis (2001) • José Jiménez Lozano (2002) • Gonzalo Rojas (2003) • Rafael Sánchez Ferlosio (2004) • Sergio Pitol (2005) • Antonio Gamoneda (2006) • Juan Gelman (2007) • Juan Marsé (2008) • José Emilio Pacheco (2009) • Ana María Matute (2010) • Nicanor Parra (2011) • José Manuel Caballero Bonald (2012) • Elena Poniatowska (2013) • Juan Goytisolo (2014) • Fernando del Paso (2015) • Eduardo Mendoza (2016) • Sergio Ramírez Mercado (2017) • Ida Vitaleová (2018) • Joan Margarit (2019) • Francisco Brines (2020)
2021–
Cristina Peri Rossi (2021) • Rafael Cadenas (2022) • Luis Mateo Díez (2023)

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!