Jiří Maštálka (* 3. ledna 1956 Sušice) je český lékař, politik Komunistické strany Československa a KSČM, poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění po sametové revoluci, poslanec Poslanecké sněmovny v letech 1996–2004 a v letech 2004 až 2019 poslanec Evropského parlamentu.
Maturoval na gymnáziu v Jevíčku, poté absolvoval Volgogradský lékařský institut a Kyjevský lékařský institut. Následně pracoval na kardiologii I. interní kliniky ve FN Plzeň, roku 1984 získal atestaci v oboru interní medicíny (1984) a kardiologie (1989). Podílel na četných odborných studiích z oblasti neinvazní kardiologie, zejména echokardiografie[1] Profesně je k roku 1990 uváděn jako samostatný lékař, bytem Plzeň.[2]
Je ženatý a má dvě děti. Hovoří anglicky a rusky.[1]
V únoru 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 41 - Plzeň I, Západočeský kraj) jako poslanec za KSČ reprezentující novou garnituru nezatíženou výraznější normalizační politickou aktivitou. Ve volbách roku 1990 přešel do české části Sněmovny národů, nyní již za federalizovanou KSČM. Mandát obhájil ve volbách roku 1992 a ve federálním parlamentu zasedal až do zániku Československa v prosinci 1992.[3][4][5][6]
V letech 1992–2002 vykonával funkci předsedy Městského výboru KSČM v Plzni. Od roku 1993 byl členem Ústředního výboru KSČM. Působil rovněž jako komunální politik (člen městského zastupitelstva Plzně).[1] V komunálních volbách v roce 2018 kandidoval za KSČM do Zastupitelstva městského obvodu Plzeň 2-Slovany, ale neuspěl.[7]
Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za KSČM a poslanecký mandát obhájil ve volbách roku 1998 i volbách roku 2002. V dolní komoře českého parlamentu setrval do roku 2004.[5]
Ve stínové vládě KSČM spravuje resort evropské politiky a EU.[8]
Ve volbách roku 2004 byl zvolen za Českou republiku do Evropského parlamentu. Zde byl členem frakce Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice. Byl členem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a náhradníkem ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Mandát obhájil ve volbách roku 2009.[9] Byl zařazen do Výboru pro právní záležitosti[10], rovněž působil ve funkci kvestora. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 opět kandidoval, a to z druhého místě kandidátky KSČM.[11] Získal 11 525 preferenčních hlasů, skončil na třetím místě kandidátky a vzhledem k zisku tří mandátů pro KSČM byl zvolen poslancem Evropského parlamentu. Je členem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a Výboru pro právní záležitosti (JURI).
Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 se rozhodl již nekandidovat.[12]
Výnosem z 29. ledna 2016 mu prezident Vladimir Putin udělil ruské státní vyznamenání Řád přátelství.[13][14]
Dle vydané zprávy výše uvedeného think-tanku, která se vztahuje na období před následujícími volbami do Evropského parlamentu (2014) vyplývá následující:[15]
Miroslav Beneš • Milan Ekert • Hynek Fajmon • Richard Falbr • Vilém Holáň • Kateřina Konečná • Daniel Kroupa • Petr Lachnit • Vladimír Laštůvka • Jaroslav Lobkowicz • Helena Mallotová • Jiří Maštálka • Miroslav Ouzký • Alena Palečková • Jiří Pospíšil • Miloslav Ransdorf • Libor Rouček • Helena Rögnerová • Luděk Sefzig • Pavel Svoboda • Petr Šulák • Miloš Titz • Josef Vaculík • Jan Zahradil
Jana Bobošíková • Jan Březina • Milan Cabrnoch • Petr Duchoň • Hynek Fajmon • Richard Falbr • Věra Flasarová • Jana Hybášková • Jaromír Kohlíček • Jiří Maštálka • Miroslav Ouzký • Miloslav Ransdorf • Vladimír Remek • Zuzana Roithová • Libor Rouček • Ivo Strejček • Daniel Strož • Nina Škottová • Oldřich Vlasák • Jan Zahradil • Tomáš Zatloukal • Josef Zieleniec • Jaroslav Zvěřina • Vladimír Železný
Zuzana Brzobohatá • Jan Březina • Milan Cabrnoch • Andrea Češková • Robert Dušek • Hynek Fajmon • Richard Falbr • Věra Flasarová • Jiří Havel • Jaromír Kohlíček • Edvard Kožušník • Jiří Maštálka • Vojtěch Mynář • Miroslav Ouzký • Pavel Poc • Miloslav Ransdorf • Vladimír Remek • Zuzana Roithová • Libor Rouček • Olga Sehnalová • Ivo Strejček • Evžen Tošenovský • Oldřich Vlasák • Jan Zahradil
Martina Dlabajová • Dita Charanzová • Petr Ježek • Jan Keller • Jaromír Kohlíček • Kateřina Konečná • Petr Mach • Jiří Maštálka • Luděk Niedermayer • Jiří Payne • Pavel Poc • Miroslav Poche • Stanislav Polčák • Jiří Pospíšil • Miloslav Ransdorf • Olga Sehnalová • Pavel Svoboda • Michaela Šojdrová • Jaromír Štětina • Pavel Telička • Evžen Tošenovský • Jan Zahradil • Tomáš Zdechovský
Hynek Blaško • Ivan David • Martina Dlabajová • Markéta Gregorová • Dita Charanzová • Martin Hlaváček • Ondřej Knotek • Marcel Kolaja • Kateřina Konečná • Ondřej Kovařík • Radka Maxová • Luděk Niedermayer • Mikuláš Peksa • Stanislav Polčák • Jiří Pospíšil • Michaela Šojdrová • Evžen Tošenovský • Alexandr Vondra • Veronika Vrecionová • Jan Zahradil • Tomáš Zdechovský
Nikola Bartůšek • Jaroslav Bžoch • Ivan David • Ondřej Dostál • Klára Dostálová • Jan Farský • Markéta Gregorová • Martin Hlaváček • Ondřej Knotek • Ondřej Kolář • Kateřina Konečná • Ondřej Kovařík • Ondřej Krutílek • Tomáš Kubín • Jana Nagyová • Danuše Nerudová • Luděk Niedermayer • Jaroslava Pokorná Jermanová • Filip Turek • Alexandr Vondra • Veronika Vrecionová • Tomáš Zdechovský