Narodila se v rodině důchodního (správce důchodenského úřadu) na liblínském panství hraběte Wurmbranda, Františka Schermaula (1786–1870) a jeho manželky Anny, rozené Fleischerové (1796–1866). Pokřtěna byla Johanna Lidmila, měla mladší sestru Annu (1830–1884).
Nebyla přijata na pražskou Akademii, jejím učitelem byl malíř Karel Javůrek.[2] V šedesátých letech 19. století studovala malbu květin v Drážďanech a obohatila své malířské techniky o kvaš.[3] Dlouhodobě žila v zadním traktu domu č. 49 na Václavském náměstí (roh Opletalovy, proti dnešnímu The Flow Building).[2][4]
Malbě se věnovala a malování vyučovala i osmdesátiletá. Její dílo ale bylo v té době již pozapomenuto a žila osaměle.[5]
Dílo
Vystavovala svá díla pravidelně na výstavách Krasoumné jednoty. Její díla byla vysoce hodnocena pro botanickou přesnost.[3]
Sommerblumen (eine Schilderung der heimischen Blumenwelt, autor Carus Sterne, 77 barevných vyobrazení; Praha Fr. Tempský, Lipsko G. Freytag, 1884)
Květiny jarní ze zvláštním zřetelem ku květeně domácí (upravil Fr. V. Rosický, malovali Jenny Schermaulová a Josef Seboth Rosický; Praha, F. Tempský, 1885)[7] * Herbst- und Winterblumen (eine Schilderung der heimischer Blumenwelt, autor Carus Sterne, 71 barevných vyobrazení Jenny Schermaulová a Josef Seboth; Praha, F. Tempský, Lipsko G. Freytag, 1886)
Květiny letní se zvláštním zřetelem ku květeně domácí (upravil Josef Rosický, 77 barevnými vyobrazení, Praha, F. Tempský, 1888)[8]
Květiny podzimní se zvláštním zřetelem ku květeně domácí (upravil Josef Rosický, 71 barevných vyobrazení; Praha, F. Tempský, 1888)[9]
Odraz v kultuře
Jenny Schermaulovou zmiňuje Vladimír Neff v románu Císařské fialky jako jednu z návštěvnic salonu rodiny Bornových (skutečnou předlohou byla rodina Jana Neffa), když na domácím koncertu poprvé zazněly DvořákovyMoravské dvojzpěvy. Spisovatel se zřejmě mýlil, když popsal sestru Annu jako od narození nevidomou; pamětnice Ludmila Grossmannová Brodská o ní vypověděla, že byla učitelkou ručních prací:[10]
„
...vzácný exemplář ženské emancipovanosti, malířku květin Jenny Schermaulovou, která před třemi roky, na Světové výstavě ve Vídni, vzbudila pozornost svou obrovskou kyticí jiřin...Chodila všude ve společnosti své starší sestry[p 1], s níž trávila všechny chvíle svého života a pro niž se vzdala svého osobního štěstí, protože sestřiny velké modré oči byly od narození nevidomé.
“
— Vladimír Neff: Císařské fialky (kapitola Moravské dvojzpěvy, s. 338; Československý spisovatel 1969)
Galerie
Vstavač obecný a vstavač širokolistý, ilustrace z knihy Květiny jarní... (1885)
Chrpa polní, ilustrace z knihy Květiny letní... (1888)
Vlčí mák a hlaváček letní, ilustrace z knihy Květiny letní... (1888)
Prha chlumní a vrbina obecná, ilustrace z knihy Květiny letní (1888)
Zeď domu se dvěma okny, olej na kartonu (nedatováno)
Karel Javůrek: Jenny Schermaulová (1849)
Jenny Schermaulová osmdesátiletá (foto Máj 1909)
Jenny Schermaulová, hrob na Olšanských hřbitovech (stav 2021)
Odkazy
Poznámky
↑Spisovatelův omyl, Anna Schermaulová se narodila roku 1830, byla o dva roky mladší, než Jenny.