Narodila se v Brně 24. dubna 1935.[1] Zde v letech 1951–1955 absolvovala Střední školu umělecko-průmyslovou (Škola uměleckých řemesel) u profesora Karla Langra, obor hračka-loutka.[1] Po ukončení školy nastoupila do Krajského divadla loutek v Ostravě, kde pracovala jako scénografka a výtvarnice do roku 1965.[2] V Ostravě též působila v České televizi.[3]
V roce 1965 se přestěhovala do Českých Budějovic, kde získala místo šéfky výpravy, scénografky a výtvarnice v Malém divadle.[4] Její první divadelní inscenace v Českých Budějovicích vznikaly ve spolupráci s režisérem Josefem Kroftou a byly pro loutkářskou veřejnost objevem.[5] Její kostýmy a scéna pro hru Mastičkář (režie Josef Krofta) v prostorách Alšovy jihočeské galerie v roce 1971 se setkaly s velkým ohlasem u veřejnosti.[6] Svým lyrickým cítěním a vyhraněným smyslem pro funkčnost loutek i scény výrazně ovlivnila profil Malého divadla.[7] Ikonickým představením byla inscenace Zlatovláska dle Kainara v režii Jana Kačera, do které vytvořila výjimečnou scénu, zmenšeninu barokního divadla českokrumlovského zámku.[8][6] Po odchodu Josefa Krofty do divadla Drak v Hradci Králové zůstala v Malém divadle, ale hostovala i v jiných loutkových divadlech v Česku a v bývalé Jugoslávii.[3] Úzce spolupracovala na inscenacích, které napsal a někdy i režíroval Jiří Středa, jehož hlavní působení bylo v Divadle Spejbla a Hurvínka v Praze a v Divadle rozmanitostí v Mostě. Z této spolupráce vynikala zejména inscenace Mauglí.[9] Jejím posledním představením v Malém divadle, dnes čtvrtá scéna Jihočeského divadla, bylo v roce 2004 Koledování v režii Šárky Kavanové. Spolupracovala i s divadelními loutkovými ochotnickými divadly. Pro loutkové divadlo v Třeboni vytvořila v roce 1988 pro inscenaci Krysař totémové loutky vyřezávané ze dřeva, které na sobě neměly žádné přidané kostýmy nebo doplňky a byly necelý metr vysoké. Tato inscenace byla vítězem v celostátní přehlídce loutkářská Chrudim.[10] Výrazně se podílela v listopadu 1989 na vzniku a organizaci Občanského fóra v Českých Budějovicích, které mělo první zázemí v klubu Malého divadla v Hradební ulici.[11][12]
Jiná výtvarná činnost
Kromě práce v divadlech se věnovala volné tvorbě, výrobě tapiserií, ilustracím, výrobě dřevěných šperků, malování obrazů a výrobě loutek pro přátele a zájemce.[13] Zúčastňovala se kolektivních výstav s jihočeskými výtvarníky v Čechách i v zahraničí. S Jaroslavem Křišťanem realizovala pro městské muzeum Slavonice velkou sádrovou maketu historického jádra města, včetně zaměření a výroby[14] a maketu historické tvrze Žumberk. V Divadle rozmanitostí v Mostě vytvořila ve foyeru dřevěné reliéfy.[3] V Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích upravila interiéry dětského oddělení. Její dílo je ve sbírkách Muzea loutkářských kultur v Chrudimi,[15] v Jihočeském muzeu, ve sbírce Milana Knížáka[16] a v jiných soukromých sbírkách. Byla evidována v Českém fondu výtvarných umělců.[3]
↑ŠMAUS, Zdeněk. Malé divadlo: 25 let 1949–1974. 1. vyd. České Budějovice: Růže, 1974. 87 s.
↑ abEncyklopedie Českých Budějovic. 1. vyd. České Budějovice: Nebe, 1998. 592 s. ISBN80-238-3392-8. S. 247.
↑Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. 1. vyd. Díl 4. Praha: Nakladatelský dům OP, 1998. 717 s. ISBN80-85841-37-1. S. 705.
↑LEWEST.CZ. Malé divadlo - Jihočeské divadlo. Jihočeskédivadlo.cz [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online.
↑PILNÝ, Ivan; ŽÁTKOVÁ, Jaroslava. Malé divadlo v Českých Budějovicích uvádí hru Jiřího Středy Mauglí podle Knihy džunglí Rudyarda Kiplinga. 1. vyd. České Budějovice: Malé divadlo, 1986.
↑LIDINSKÁ, Klára. Spolek třeboňského loutkového divadla: diplomová práce. 1. vyd. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadla a výchovy, 2019. 58 s.
↑DANĚK, Michael. LISTOPAD 1989: Zhroucení komunistického systému a 50 tisíc lidí na náměstí v Budějcích. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online.
↑KOBLENC, Václav. U kašny jsem i slzu uronila: Jaroslava Žátková. Mladá fronta Dnes-Jihočeské vydání. 2007-11-16, roč. 18, čís. 268. ISSN1210-1168..
↑KAVANOVÁ, Šárka; ŽÁTKOVÁ, Jaroslava. Jak zvířátka naučila Matýska hezky mluvit: logo-pedo-pohádka. 1. vyd. Dobřejovice: Alfa-Omega, 2008. 53 s. ISBN978-80-7389-017-9.
↑ Muzea historických loutek ze sbírek Milana Knížáka. www.milanknizak.com [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online.
↑ Žátková, Jaroslava, 1935–2020. katalog.cbvk.cz [online]. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích [cit. 2024-03-23]. Dostupné online.
↑Třicet pět let výtvarného umění a architektury v jižních Čechách: pamětní almanach. 1. vyd. České Budějovice: Alšova jihočeská galerie, 1980. 278 s.
Literatura
MACH, Vladimír. Malý slovník jihočeských výtvarných umělců. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta,1992. 71 s.
MALÁ, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2010. Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2010. 391 s. Prameny a dokumenty. ISBN 978-80-86171-35-7