Maturoval v roce 1970 na gymnáziu v Praze-Žižkově. Poté v letech 1970–1972 studoval Fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy a současně působil v redakci týdeníku Svět práce. Studium nedokončil (fakulta byla v roce 1972 zrušena). Od roku 1982 studoval na Vysoké škole politické ÚV KSČ obor moderní dějiny. Toto studium zakončil diplomovou prací Boj proti fašismu v letech 1933–1938 a kulturní fronta, doktorský titul (RSDr.) získal v roce 1989.[1]
V letech 1972–1986 pracoval v týdeníku Tvorba jako redaktor přílohy LUK (Literatura – Umění – Kritika) a literární přílohy Kmen. V letech 1987–1990 byl šéfredaktorem nakladatelství Mladá fronta. V letech 1990–1991 spoluvydával literárně-erotickou revue Sextant.[1] V roce 1991 se stal majitelem Nakladatelství Niké[2], které vydávalo například časopis Rodinný lékař (1993–2006), fotografické publikace, ale také četné bibliofilské tisky.
V poslední době se výhradně věnuje modernímu českému výtvarnému umění. S využitím archivů i sbírek, převážně vlastních, pořádá tematické výstavy v ČR a USA.
Od roku 1993 byl souběžně také šéfredaktorem časopisu o nadacích a neziskovém sektoru Grant a předsedou představenstva i ředitelem akciové společnosti Questor, zabývající se organizací a správou neziskových institucí v ČR (do 1999)[3] .
Dílo
Básnické sbírky
Lear v letním kině (1978)
Gilotina (1979,1982)
Ten kdo odchází (1982)
Žena a ona (1982)
Slovo válka (spolu s Petrem Cincibuchem a Karlem Sýsem, 1982)
Maňana (1984)
Město (spolu s Petrem Cincibuchem a Josefem Šimonem, 1983, 1984)
Kamil Lhoták, Amerika, 1951 (Galérie ENA, Praha, říjen 2013, Consulate General of the Czech Republic, Chicago, Illinois, USA, březen 2014, Anderson Gallery, Cedar Rapids, Iowa, USA, duben 2015, Knupp Gallery, Praha, leden 2018)[18]. Knižně cyklus Amerika vydán v roce 2019[19]ISBN978-80-270-4936-3
Jaromír Pelc recituje své verše (Archiv Českého rozhlasu, 28. 1. 1980, CD v příloze Dějin české literatury 1945–1989, sv. IV)
Vladimír Mišík, Melancholická (sampler z roku 2011, obsahuje písně "Zůstala sama" a "Milují se, protože se milují")
Zeď vzpomínek Kamila Lhotáka - série vzpomínkových rozhovorů s malířem z let 1976 až 1990, určených pro Československý rozhlas (režie Václav Cibula). Zúčastnili se jich rovněž Eduard Hofman, Bohumil Hrabal, Miloš Macourek, Josef Nesvadba a další hosté. Nezpracovaný audiozáznam v archivu Jaromíra Pelce a v archivu ČRo
↑ heslo "PELC Jaromír, Dr. básník, publicista, podnikatel". In: Michael Třeštík. Kdo je kdo : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů. 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. ISBN80-902586-9-7.
Čas, bratr mého srdce (1979). Bez pověr a bez iluzí (1979). In: Jan Lukeš, Prozaická skutečnost, Mladá fronta, Praha (1982)
Kdyby tak někdo čistý, někdo pravdivý a sebejistý... Doslov Milana Blahynky ke knize Platinové srdce, Melantrich, Praha (1985)
Malá československá encyklopedie (1987)
Básník a jeho tvůrčí principy - Pokus o portrét Jaromíra Pelce. Na cestě od projektu k dílu (1985, 1989). In: Jiří Svoboda, Ve stopách tvorby. Studie, portréty, kritické sondy, Profil, Ostrava (1986)
Kdo je kdo - Česká republika/Federální orgány ČSFR (1991)
Básníkova úzkost (1992). In: Petr Král, Vlastizrady, Torst, Praha (2015)
Panorama české literatury. Literární dějiny od počátků do současnosti (1994)
Kdo je kdo - v České republice (1995)
Přehledné dějiny literatury, sv. III (1997)
Slovník českých spisovatelů od roku 1945, díl II (1998)
Bolestné radosti (1999). In: Alexej Mikulášek, Realitou k tvorbě, aneb Interpretační akordy a kontrapunkty,Nakladatelství Kmen, Křenovice (2016)
Dlážděná zahrada. Dědictví Skupiny 42 a tzv. autobiografický civilismus "pětatřicátníků". In: Vladimír Křivánek, Kolik příležitostí má báseň. Kapitoly z české poválečné poezie 1945-2000, Host, Brno (2007)
Jaromír Pelc na DatabazeKnih.cz (obsahuje anotace a vyobrazení všech autorových knih i výstavních katalogů) - [3]
Dějiny české literatury 1945–1989, sv. IV (2009) - [4]
Velká všeobecná encyklopedie (2010)
Přehledné dějiny české literatury 1945-1989 (2012)
Poetika Pětatřicátníků a inspirace Skupinou 42. In: Lenka Pejchalová, Vliv Skupiny 42 na český literární underground (mag. diplomová práce), FF Masarykovy univerzity v Brně (2013) - [5]
Panorama české literatury 1 - do roku 1989 (2015)
Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), sv. II (2016)
Dvě města. Ukázka z knihy "Byla jednou jedna... básnická generace takzvaných pětatřicátníků" (2017) - [6]
Pojmoslovná poznámka k termínu „oficiální literatura“. Ukázka z knihy „Byla jednou jedna... básnická generace takzvaných pětatřicátníků“ (2017) - [7]
Devítka „pětatřicátníků“ a Skupina 42. Cestou z „klece“ na „svobodný ostrov za oceánem zábran“. Dva světy. Město poprvé. Slovo válka. Město podruhé. Devatero řemesel: edice. Dopis Jaromíru Pelcovi. Devítka „pětatřicátníků“ ve fotografiích a dokumentech. In: Milan Blahynka, Byla jednou jedna... básnické generace takzvaných pětatřicátníků (dissertatio apologetica), Typos, Klatovy, s podporou klubu GUE/NGL v Evropském parlamentu (2017) ISBN9788090149472
anotace a vyobrazení všech autorových knih i výstavních katalogů [8]
písně Vladimíra Mišíka „Zůstala sama“, „Milují se, protože se milují“, „Švýcarská“, „Čára štětcem“, „Zavřené oči“ - dostupné ve formátech FLAC+MP3 na albu Požár na obloze