Jan Arnošt Hoyos

Jan Arnošt hrabě Hoyos-Sprinzenstein
Nejvyšší císařský lovčí
Ve funkci: 1831 – 1849
Nástupce	Rudolf Bruntálský z Vrbna
Narození	24. února 1779 Horn
Úmrtí	28. října 1849 (ve věku 70 let) Horn
Příčina úmrtí	pád z koně
Choť	Maria von Schlabrendorf (od 1799)
Rodiče	Jan Filip Hoyos a Marie Kristýna z Clary-Aldringenu
Děti	Rudolf Graf Hoyos-Sprinzenstein Sidonie Lažanská z Bukové Jindřich Alfons z Hoyos-Sprinzensteinu Kristiana Marie Ernesta z Hoyos-Sprinzensteinu Karolína hraběnka Hoyosová
Profese	důstojník a politik
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna
Commons	Johann Ernst Hoyos-Sprinzenstein (1779-1849)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Arnošt hrabě Hoyos (též Hoyos-Sprinzenstein) (Jan Arnošt Filip Josef František de Paula Matyáš hrabě Hoyos / Johann Ernst Philipp Josef Franz de Paula Matthias Graf Hoyos) (24. února 1779, Vídeň – 28. října 1849, Horn) byl rakouský šlechtic, generál a dvořan. Jako dobrovolník se zúčastnil napoleonských válek, v armádě nakonec dosáhl hodnosti polního podmaršála. Mezitím působil také ve dvorských službách a v letech 1831–1849 byl císařským nejvyšším lovčím. Byl majitelem několika panství v Dolních Rakousích a také rytířem Řádu zlatého rouna.

Životopis

Hrabě Jan Arnošt Hoyos (Josef Kriehuber, litografie), 1834

Zámek Horn, hlavní sídlo rodu Hoyosů

Pocházel ze starého šlechtického rodu Hoyosů původem ze Španělska, od 16. století usazeného v habsburské monarchii.^[1] Narodil se jako jediný syn hraběte Jana Filipa Hoyose (1747–1803), po matce Marii Kristině Clary-Aldringenové (1755–1821) byl vnukem dlouholetého císařského nejvyššího lovčího knížete Františka Václava Clary-Aldringena. Během napoleonských válek vstoupil jako dobrovolník do armády a zúčastnil se všech tažení do roku 1815. Mezitím byl v roce 1803 jmenován císařským komořím, v roce 1815 dosáhl v armádě hodnosti plukovníka. V roce 1821 byl jmenován c.k. tajným radou a stal se nejvyšším hofmistrem následníka trůnu arcivévody Ferdinanda. Nakonec dosáhl postu nejvyššího lovčího císařského dvora (1831–1849)^[2], nadále také postupoval v armádních hodnostech (generálmajor 1836, polní podmaršál 1840).^[3] V roce 1836 obdržel Řád zlatého rouna^[4], dále byl nositelem Leopoldova řádu. Na jaře 1848 se stal velitelem Národní gardy ve Vídni, nedokázal ale zmírnit revoluční napětí a odešel do soukromí na své statky. Jeho hlavním sídlem byl zámek Horn, vlastnil také několik dalších panství v Rakousku (Gutenstein, Drosendorf, Hohenberg, Rosenburg), zastával i úřady v zemské správě Dolním Rakousku. Zemřel na zámku Horn na následky zranění po pádu z koně.

Jeho manželkou byla od roku 1799 hraběnka Marie Terezie Schlabrendorfová (1781–1862), c.k. palácová dáma a dáma Řádu hvězdového kříže, s níž měl osm dětí. Dědicem rodového majetku byl syn Jindřich (1804–1854). Z dcer se Karolína (1811–1875) provdala za generála hraběte Františka Lamberga (1790–1848), který byl zavražděn v Budapešti během revoluce v roce 1848. Nejmladší z dcer Sidonie (1818–1898) byla manželkou hraběte Prokopa Lažanského z Bukové (1809–1875).

Odkazy

Reference

1. Ottův slovník naučný, díl 11., Praha 1897 (reprint 1998); s. 716–717 ISBN 80-7185-057-8
2. Hof- und Staats- Handbuch des Oesterreichischen Kaiserthumes 1845; Vídeň, 1845; s. 6 dostupné online
3. Služební postup Jana Arnošta Hoyose in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Wien, 2007; s. 75 dostupné online
4. LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 272

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Arnošt Hoyos na Wikimedia Commons
• Jan Arnošt Hoyos in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
• Rodokmen Hoyosů