Pocházel ze staré šlechtické rodiny Lambergů, patřil k linii, která v 18. století získala majetek v Uhrách. Narodil se jako nejstarší syn hraběte Filipa Josefa Lamberga (1748–1807) a jeho manželky Marie Barbory, rozené Luzsénské (1771–1843). Po otci zdědil panství se zámkem Mór (spolu s mladším bratrem Rudolfem), dále byl majitelem kmenového rodového panství Ottenstein v Dolním Rakousku. Od roku 1810 sloužil v rakouské armádě, zúčastnil se napoleonských válek a rychle postupoval v hodnostech (nadporučík 1813, rytmistr 1814). V letech 1814–1818 pobýval ve Francii se spojeneckou okupační armádou, později sloužil u různých vojenských posádek v Rakouském císařství, mimo jiné ve Štýrském Hradci. V roce 1834 byl povýšen na generálmajora a delší dobu setrval v Prešpurku, kde byl až do roku 1848 velitelem divize. V roce 1843 dosáhl hodnosti polního podmaršála.[3] Byl též c. k. komořím a díky vlastnictví statků v Uhrách byl členem Sněmovny magnátů.
Díky znalosti maďarských poměrů byl během revoluce v Uhrách 25. září 1848 vyslán do Budapešti, kde měl převzít vrchní velení i správu úřadu palatina.[4] Uherští povstalci však toto jmenování neuznali a po vstupu do města byl Lamberg brutálně zavražděn na mostě přes Dunaj mezi Budínem a Peští.[5]
2. Karolína (1830–1883), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1860 Alfons hrabě Wimpffen (1828–1866), c. k. plukovník, padl v bitvě u Náchoda
3. František Emerich (1832–1901), c. k. tajný rada, komoří, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, ∞ 1861 Anna Marie hraběnka z Lambergu (1837–1897)
5. Terezie (1836–1913), c. k. palácová dáma, ∞ 1862 František Ludvík hrabě z Meranu (1839–1891), c.k. tajný rada, dědičný člen rakouské panské sněmovny, morganatický syn arcivévody Jana
6. Filip Karel (1838–1874), c. k. komoří, major, ∞ 1869 Marie svobodná paní von Wenckheim (1848–1900)
7. Jindřich (1841–1929), c. k. generál jezdectva, tajný rada, komoří, doživotní člen rakouské panské sněmovny, ∞ 1883 Eleonora princezna ze Schwarzenbergu (1858–1938), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže
↑Služební postup Františka Filipa Lamberga in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918, Vídeň, 2007; s. 99 dostupné online
↑Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 285
↑Heslo z Lamberka in: Ottův slovník naučný, díl 15.; Praha, 1900 (reprint 1999); s. 580 ISBN 80-7185-226-0
↑Rodina Františka Filipa Lamberga in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1847; s. 365–366 dostupné online