Jamné nad Orlicí (německy Jamnei an der Adler) je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Žije zde 703[1] obyvatel.
Jméno obce mělo podobu Jamná, Jamný a Jamné. Až výnosem ministerstva vnitra byl dne 23. února 1922 určen název Jamné nad Orlicí.
První písemná zmínka o Jamném a jeho kostele pochází z roku 1336. V roce 1358 patřilo zdejší panství litomyšlskému biskupství. Ve zmatcích husitských válek se majitelé několikrát změnili. Po roce 1521 patřilo okolí rodu pánů z z Pernštejna. Dne 7. července 1622 koupil panství Lanškrounské a Lanšperské Karel z Lichtenštejna. Lichtenštejnům patřilo panství až do vzniku samostatné republiky v roce 1918.
V roce 1807 si vystavěla obec první školu. Když byla její kapacita překročena, bylo započato se stavbou školy nové, ta byla dokončena v roce 1862. V roce 1883 byl dostavěn a vysvěcen katolický kostel Nejsvětější Trojice. V roce 1904 se zde narodil a v roce 1910 nastoupil do místní školy František Filip, který se narodil bez rukou. Přesto dokázal díky pochopení a pomoci svého okolí své postižení překonat. Svůj životní osud literárně zpracoval v několika knížkách. Od 6. června 1914 je v obci poštovní úřad. Od 10. října 1928 zaveden do poloviny obce vodovod (zbytek obce od jara následujícího roku). Dne 20. února 1929 byl zaveden elektrický proud. Od 1. prosince 1934 byla povolena železniční zastávka na trati Letohrad - Lichkov. V současnosti obstarávají dopravní spojení s okolím hlavně autobusové spoje.
Tradiční místní výroba kartáčových dřev a vařeček byla v padesátých letech soustředěna do družstva Dřevo, v roce 1961 přejmenovaném na Dřevotvar Jablonné na Orlicí, které vystavělo v roce 1966 v Jamném nový moderní závod na výrobu vařeček, kopistů, obraceček a dalšího dřevěného kuchyňského náčiní, jenž je nyní největším producentem tohoto sortimentu v Česku. Jeho roční produkce vařeček převyšuje milion kusů. Nemalá část jeho výroby, na níž se podílí čtyřicítka zaměstnanců, míří i na vývoz, a to především do zemí EU, zejména pak do Velké Británie, ale i do Spolkové republiky Německo a do skandinávských zemí.
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 1994.[6]
Albrechtice • Anenská Studánka • Běstovice • Bošín • Brandýs nad Orlicí • Bučina • Bystřec • Cotkytle • Čenkovice • Červená Voda • Česká Rybná • Česká Třebová • České Heřmanice • České Libchavy • České Petrovice • Damníkov • Dlouhá Třebová • Dlouhoňovice • Dobříkov • Dolní Čermná • Dolní Dobrouč • Dolní Morava • Džbánov • Hejnice • Helvíkovice • Hnátnice • Horní Čermná • Horní Heřmanice • Horní Třešňovec • Hrádek • Hrušová • Choceň • Jablonné nad Orlicí • Jamné nad Orlicí • Javorník • Jehnědí • Kameničná • Klášterec nad Orlicí • Koldín • Kosořín • Králíky • Krasíkov • Kunvald • Lanškroun • Leština • Letohrad • Libecina • Libchavy • Lichkov • Líšnice • Lubník • Lukavice • Luková • Mistrovice • Mladkov • Mostek • Nasavrky • Nekoř • Nové Hrady • Orlické Podhůří • Orličky • Ostrov • Oucmanice • Pastviny • Petrovice • Písečná • Plchovice • Podlesí • Přívrat • Pustina • Radhošť • Rudoltice • Rybník • Řepníky • Řetová • Řetůvka • Sázava • Seč • Semanín • Skořenice • Slatina • Sobkovice • Sopotnice • Sruby • Stradouň • Strážná • Studené • Sudislav nad Orlicí • Sudslava • Svatý Jiří • Šedivec • Tatenice • Těchonín • Tisová • Trpík • Třebovice • Týnišťko • Újezd u Chocně • Ústí nad Orlicí • Velká Skrovnice • Verměřovice • Vinary • Voděrady • Vraclav • Vračovice-Orlov • Výprachtice • Vysoké Mýto • Zádolí • Záchlumí • Zálší • Zámrsk • Zářecká Lhota • Žamberk • Žampach • Žichlínek