Jako pes je sbírka povídek pražského hudebníka Filipa Topola. Kniha vyšla roku 2013 u Revolver Revue a tvoří ji tři povídky z 80. let, oficiálně publikované poprvé. Texty s výrazně autobiografickými rysy napsal Filip Topol jako dvacetiletý[1] a představují tak jeho ranou prozaickou tvorbu.
Vydání knihy
Za vydáním knihy stojí výtvarník Viktor Karlík, dlouholetý Topolův přítel, který na povídky narazil víceméně náhodou, když pracoval na knize o českém undergroundu Podzemní práce.[1] Filip Topol sám na tyto povídky prý už úplně zapomněl a jejich znovuobjevení označil za pro něj „zvláštní šokovou terapii“.[2]
Kniha byla uvedena 20. června 2013 v café V lese na Večeru Revolver Revue. Filip Topol měl na večeru z knihy předčítat, avšak den před tím náhle zemřel.[1] Místo něj úryvek z knihy četl jeho bratr Jáchym Topol,[3] knihu představil Viktor Karlík, který ji i ilustroval.[4] Už 24. června byla kniha úplně vyprodaná,[5] takže musel být proveden dotisk.
Roku 2022 vydalo nakladatelství Maťa v edici Vichr pod stejným názvem původní soubor textů (využilo nepřiznaně původní redakci a původní anotaci Revolver Revue) a rozšířilo jej o povídku Zápisky milencovy. Toto řešení považuje literární kritika za neetické.[6] Nové ilustrace pro toto vydání vytvořila Adriana Rohde Kabele.
Obsah knihy
| „
|
Autobiografický hrdina v trojici povídek Filipa Topola je klímovským štvancem týraným přízraky, které mu ztělesňují triádu neodbytných vášní: klasickou hudbu, osudovou ženu a démona jménem Alkohol. Svými pokusy vzdorovat jejich magickým atakům, nemilosrdně rozrušujícím hranice mezi realitou a fikcí, dosahuje protagonista pokaždé jenom zdánlivé úlevy.
|
“
|
— Marek Vajchr, text na přebalu knihy
|
První povídka, nazvaná Na zdraví, je z roku 1985 a poprvé vyšla v samizdatové řadě Edice Pro více. Jde o „metaforické vyprávění o setkáních s ‚dědečkem Alkoholem‘“.[2]
Druhá povídka, nazvaná Den a noc, pochází z let 1984–1985 a též vyšla už v Edici Pro více. Popisuje „horečný záznam depresivního stavu mysli na jehož pozadí hraje hudba Topolova milovaného skladatele Mozarta“.[2]
Třetí povídka, nazvaná Jako pes, je z roku 1985 a autor ji vydal pouze vlastním nákladem. Vypráví o „setkání vypravěče s jeho bývalou dívkou, vdanou nyní za grafika Viktora“ (jehož předobrazem je Viktor Karlík).[2]
Na přání Filipa Topola je součástí knihy také bohatý výtvarný doprovod Viktora Karlíka.[2] Tvoří jej výřezy dobových obrazů[1] Hlava a účtenky a Dvě účtenky (1984), jejichž podklad je tvořen skutečnými účtenkami, které jsou slovy Karlíka „přímým svědectvím o společných časech v Malostranské kavárně“.[2]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Recenze knihy
- ŠLAJCHRT, Viktor. Na stopě démonům. Respekt. 2013-07-08, roč. XXIV, čís. 28, s. 57. Dostupné online [cit. 2013-07-09]. ISSN 0862-6545.
- KITTLOVÁ, Markéta. Topol, Filip: Jako pes. iLiteratura.cz [online]. 2013-07-05 [cit. 2013-07-07]. Dostupné online.
- ŠANDA, Michal. Nad knihou: Filip Topol brzdu neměl. Právo [online]. 2013-07-01 [cit. 2013-07-07]. Dostupné online.
- MAZÁČOVÁ, Petra. Jako pes: poslední zavytí Psího vojáka Filipa Topola. Be In Mag [online]. 2013-07-01 [cit. 2013-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- HARTMAN, Ivan. Vyšly Topolovy povídky malostranské. Psí voják v nich vyslal do světa své dvojníky. iHNed.cz [online]. 2013-07-21 [cit. 2013-08-28]. Dostupné online.
- ŠPIČÁK, Jiří. Jako pes: Topolova procházka s Potřebou pít. Radio Wave [online]. 2013-07-25 [cit. 2013-08-21]. Dostupné online.
- ŠTOLBA, Jan. S elegancí nepřípadného hosta - literární zápisník. A2. 2013-07-31, čís. 16. Dostupné online. ISSN 1801-4542.
- DUCHOŇ, Ladislav. Filip Topol - Jako pes. Karlovarská rocková mapa [online]. 2013-08-15 [cit. 2013-08-28]. Dostupné online.
- CHÁB, Štěpán. Topolovo na piedestal vyzdvižení. VašeLiteratura.cz [online]. 2013-09-04 [cit. 2013-11-22]. Dostupné online.
- KŮROVÁ, Zuzana. Filip Topol: Jako pes. Literární.cz [online]. 2013-12-10 [cit. 2014-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-04.
