Jaderná energetika v Rusku se v roce 2020 zasloužila o 20,3% veškeré vyrobené elektrické energie v zemi. Celková instalovaná jaderná kapacita činila v prosinci 2020 29,4 GW. V zemi se nachází 36 komerčních provozovaných reaktorů, 11 komerčních reaktorů mimo provoz, 17 komerčních reaktorů nedokončených a 3 komerční reaktory ve výstavbě (4 s jedním, kde je výstavba dočasně zastavena).[1]
V souladu s legislativou přijatou v roce 2001 jsou všechny ruské civilní reaktory provozovány společností Rosenergoatom.
Ruský jaderný průmysl zaměstnává kolem 200 000 lidí. Rusko je uznáváno pro své odborné znalosti v oblasti jaderných katastrof a pro bezpečnost své technologie.
Prostřednictvím svého členství v mezinárodním projektu ITER se Rusko podílí na návrhu fúzních reaktorů.
V roce 2013 Rusko vyčlenilo 80,6 miliardy rublů (2,4 miliardy USD) pro vývoj svého jaderného průmyslu, zejména na exportní projekty, kde ruské společnosti staví, vlastní a provozují elektrárnu, jako je Jaderná elektrárna Akkuyu.
V roce 2016 byly oznámeny původní plány postavit do roku 2030 11 nových jaderných reaktorů, včetně prvního VVER-600 – menší verze VVER-1200 se dvěma chladicími okruhy, určený pro menší regiony. V Krasnojarském kraji byly rovněž schváleny rámcové plány pro zařízení úložiště nízko a středně aktivního odpadu a zařízení pro hlubinné ukládání vysoce radioaktivního odpadu.[2]
V říjnu 2017 bylo oznámeno, že Rosatom zvažuje odložení zprovoznění nových jaderných elektráren v Rusku z důvodu nadměrné výrobní kapacity a toho, že ceny nové jaderné elektřiny jsou vyšší než u stávající elektrárny. Ruská vláda zvažovala snížení podpory pro nové jaderné elektrárny.[3]
Ruská první plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov je postavena tak, aby dodávala energii městům v Beringově průlivu. Tento projekt využívá malé modulární reaktory (SMR).[4]
Atomstrojexport (dceřiná společnost společnosti Rosatom) aktuálně (2022) nabízí veškerým zájemcům VVER-1200 jako vlajkovou loď, případně modernizovaný VVER-1000.
V srpnu 2024 bylo vládou oznámeno, že se plánuje do roku 2042 vybudovat až 28,5 GW nové jaderné kapacity. Mezi nové plánované elektrárny patří například Reftinsk ve Sverdlovské oblasti, Novočerkassk v Rostovské oblasti, Chabarovsk v Chabarovském kraji a poté návrat k některým starším plánům, například Primorsk v Přímořském kraji. Dále se zvažuje vybudovat nové jaderné elektrárny v oblasti Uralu a na Sibiři v Tomské a Čeljabinské oblasti a poté Čukotka a Jakutsko.[5][6]
Spojené království • Francie • Kanada • Čína • Jižní Korea • Rusko • USA • Ukrajina • Japonsko
Belgie • Bělorusko • Česko • Finsko • Indie • Slovensko • Španělsko • SAE • Švédsko • Tchaj-wan • Švýcarsko • Pákistán
Brazílie • Bulharsko • Rumunsko • Maďarsko • Mexiko • Jižní Afrika
Argentina • Arménie • Írán • Nizozemsko • Slovinsko
Albánie • Alžírsko • Bangladéš • Vietnam • Egypt • Filipíny • Polsko • Indonésie • Jordánsko • Kazachstán • Litva • Nigérie • Thajsko • Tunisko • Turecko
Austrálie • Dánsko • Irsko • Itálie • Kuba • Libye • Německo • Rakousko • Řecko • Srbsko