Jáchym Egon lantkrabě z Fürstenbergu (německy Joachim Egon Landgraf zu Fürstenberg-Weitra; 22. prosince 1749 Ludwigsburg – 26. ledna 1828 Vídeň) byl německo-rakouský šlechtic a dvořan z rodu Fürstenbergů. Od mládí zastával řadu funkcí u císařského dvora ve Vídni, nakonec byl nejvyšším dvorním maršálkem (1826–1828), v roce 1803 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna. Vlastnil statky v Rakousku, jako poručník dočasně spravoval také majetek knížecí větve Fürstenbergů v Čechách (Křivoklát) a na jeho počest byla pojmenována vesnice Nový Jáchymov na Berounsku. Jeho vnukem byl kardinál a olomoucký arcibiskup Bedřich Egon z Fürstenbergu (1813–1892).
Pocházel ze starého šlechtického rodu Fürstenbergů,[1] patřil k lantkraběcí větvi sídlící na zámku Weitra (Vitoraz) v Rakousku. Narodil se jako druhorozený syn lankraběte Ludvíka Augusta z Fürstenbergu (1705–1759) a jeho manželky Marie Anny, rozené hraběnky Fuggerové (1719–1784).[2] Měl bratra Karla Bedřicha.
Po úmrtí otce vedla poručnickou správu matka spolu s dolnorakouským zemským maršálkem hrabětem Leopoldem Kryštofem ze Schallenbergu.
Po dosažení zletilosti převzal Jáchym Egon správu majetku (1771), mezitím vstoupil do dvorských služeb, v roce 1770 byl jmenován císařským komořím, později se stal tajným radou. U dvora zastával funkci nejvyššího kuchmistra (1794–1827), zároveň byl v letech 1796–1797 nejvyšším hofmistrem arcivévodkyně Marie Klementiny (tuto funkci opustil po jejím sňatku a odchodu do Neapole).[3] V roce 1803 získal Řád zlatého rouna[4] a v letech 1805–1808 byl zemským maršálkem v Dolních Rakousích.[5] Mimoto byl od roku 1810 poručníkem nad nezletilým synovcem Karlem Egonem z knížecí větve a zajišťoval správu českých panství Křivoklát, Krušovice a Lány. Jako dočasný správce jednoho z největších šlechtických majetků v Čechách mimo jiné podporoval rozvoj železářství na Berounsku a jeho jménem byla pojmenována obec Nový Jáchymov (původně Joachimsthal) založená v roce 1810 poblíž hutí u Králova Dvora.[6] Svou kariéru završil jako nejvyšší maršálek císařského dvora (1826–1828), tento úřad převzal po svém švagrovi Filipu Oettingen-Wallersteinovi.
V roce 1772 se na zámku Wallerstein v Bavorsku oženil s hraběnkou Sofií Oettingen-Wallersteinovou (1751–1835), s níž měl osm dětí:
Potomstvo Jáchyma Egona v několika generacích vlastnilo různé majetky na Moravě (Kunín), proto se tato linie později označovala jako moravská.[7] Nejvýznamnějším představitelem této větve byl syn Bedřicha Karla, kardinál a dlouholetý arcibiskup v Olomouci Bedřich Egon z Fürstenbergu.