Hydrogensulfid sodný je anorganická sloučenina se vzorcem NaHS. Jedná se o produkt částečné neutralizace kyseliny sulfanové (H2S) hydroxidem sodným. NaHS se používá na přípravu organických i anorganických sloučenin síry; může být použit jako pevná látka, častěji však nachází využití v podobě vodného roztoku. Pevný NaHS je bezbarvý a vyznačuje se podobným zápachem jako H2S, protože se rozkládá působením vzdušné vlhkosti. Na rozdíl od sulfidu sodného (Na2S), který je nerozpustný v organických rozpouštědlech, je NaHS jakožto 1:1 elektrolyt lépe rozpustný. Roztoky HS− jsou citlivé na vzdušný kyslík, který je mění na polysulfidy, což se projevuje žlutým zabarvením.
Příprava
Obvyklá laboratorní příprava hydrogensulfidu sodného spočívá v reakci methoxidu sodného (NaOMe) se sulfanem:[2]
- NaOMe + H2S → NaHS + MeOH
Čistotu NaHS lze zjistit jodometrickou titrací, kdy se využívá redukce I2 ionty HS−.
Bezvodý hydrogensulfid sodný se dá získat reakcí sodíku s plynným sulfanem za nepřítomnosti vody a kyslíku.[3]
Struktura a vlastnosti
Krystalický NaHS má při teplotách nad 360 K strukturu NaCl, z čehož vyplývá, že HS− se chová jako kulovitý anion, který rychle rotuje. Pod 360 K vytváří kosočtverečnou strukturu, kde má HS− diskovitý tvar. Za teplot nižších než 114 K se jeho struktura stává jednoklonnou. Odpovídající rubidné a draselné soli se chovají podobně.[4]
NaHS taje při 350 °C. Kromě bezvodé formy se může vyskytovat i ve dvou hydratovaných formách, jako NaHS·2H2O a NaHS·3H2O. Všechny tři formy jsou bezbarvé a mají podobné, i když ne zcela stejné, vlastnosti.
Lze jej použít k vysrážení hydrogensulfidů ostatních kovů přidáním do vodných roztoků příslušných solí. Podobně jako u analogického hydroxidu sodného jde o silnou zásadu.
Použití
Ročně se vyrobí několik tisíc tun NaHS. Využití má například při výrobě papíru, jako flotační látka při extrakci mědi z rud, kde aktivuje oxidové minerály, a v kožedělném průmyslu, kde se pomocí něj odstraňují vlasy z kůží.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium hydrosulfide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/28015
- ↑ R. I. Eibeck. Sodium Hydrogen Sulfide. Inorganic Syntheses. 1963, s. 128–131. ISBN 978-0-470-13238-8. doi:10.1002/9780470132388.ch35.
- ↑ J. W. Pavlik, B. C. Noll, A. G. Oliver, C. E. Schulz, W. R. Scheidt, “Hydrosulfide (HS−) Coordination in Iron Porphyrinates”, Inorganic Chemistry, 2010, vol. 49(3), 1017-1026.
- ↑ F. Haarmann; H. Jacobs; E. Roessler; J. Senker. Dynamics of anions and cations in hydrogensulfides of alkali metals (NaHS, KHS, RbHS): A proton nuclear magnetic resonance study. The Journal of Chemical Physics. 2002, s. 1269–1276. doi:10.1063/1.1483860.
Externí odkazy
