PROFILBARU.COM

Husa polní
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	vrubozobí (Anseriformes);
Čeleď	kachnovití (Anatidae);
Rod	husa (Anser);
Binomické jméno
	Anser fabalis; Brisson, 1760
	Rozšíření husy polní Rozšíření husy polní hnízdiště zimoviště 1) Anser fabalis fabalis; 2) Anser fabalis johanseni; 3) Anser fabalis middendorffi
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husa polní (Anser fabalis) je větším druhem husy z řádu vrubozobých. Od husy velké se liší celkově tmavším zbarvením, absencí světle šedých křídelních krovek a zbarvením zobáku, který je tmavý s různě širokým oranžovým pruhem.^[2]

Taxonomie

Některým z poddruhů husy polní je v současnosti přiznáván status samostatného druhu. Americká ornitologická unie uznala jako samostatný druh husu tundrovou (anglicky Tundra Goose) (Anser serrirostris Swinhoe, 1871). Od vlastní husy polní se liší morfologicky (velikost, proporce, zbarvení), etologicky (hlas, průběh aktivity) a samostatnými zimovišti. Dříve zmiňované hybridní zóny ve skutečnosti neexistují. Rozdělení původních poddruhů k jednotlivým druhům je následující:^[3]

husa polní, A. fabalis
- A. f. fabalis
- A. f. johanseni
- A. f. middendorffii
husa tundrová, A. serrirostris
- A. s. serrirostris
- A. s. rossicus

V Evropě jsou oba druhy prozatím považovány za jediný, přičemž probíhají genetické studie směřující k vyjasnění otázky taxonomie druhu.^[4]

Popis

Délka těla: 69–88 cm
Rozpětí křídel: 140–174 cm
Hmotnost: 1,7–4 kg^[5]

Středně velká až velká husa, obecně tmavého vzezření a s dlouhými křídly. Hlava a krk jsou tmavé, ramenní letky a svrchní křídelní krovky mají výrazné bílé lemy. Nohy jsou oranžové až červené. Zobák může být po stranách u kořene lemován bílým ozobím, zpravidla ale ne v takovém rozsahu jako u husy běločelé či malé.
Od podobných druhů hus (husa velká, husa krátkozobá) se liší zejména oranžovýma nohama (zbylé dva druhy mají nohy více či méně růžové). V letu lze husu polní poznat podle tmavé svrchní strany křídel. Od husy krátkozobé se liší robustnější hlavou a větším zobákem, což ale nemusí být na větší vzdálenost patrné.^[2]

Hlas

Ozývá se hlubokým nosovým troubením o dvou až třech slabikách. Hlas je o něco málo hlubší než hlas husy krátkozobé.^[2]

Rozšíření

Hnízdní oblasti se nacházejí v ruské tajze a tundře, kde husy vyhledávají jezera, mokřady a rašeliniště. Zimoviště jsou v západní a střední Evropě.^[2]

Výskyt v Česku

Od září do března lze pozorovat protahující i zimující hejna, často společně s husami běločelými. Tradičními zimovišti jsou jihočeské a jihomoravské rybníky a nádrže.^[2]

Bionomie

Živí se výhradně rostlinnou potravou, převážně trávami.^[5] Je ostražitá a plachá.^[2]
Hnízdí jednou za rok mezi květnem a červnem. Hnízdo představuje kotlina vystlaná trávou a mechem. Samice snáší 4–6 špinavě bílých vajec, která inkubuje sama po dobu 27–29 dní. O nekrmivá mláďata se pak další dva měsíce starají oba rodiče.^[5]

Hospodářský význam

Z hlediska české myslivosti představuje husa polní lovnou zvěř. Je možno ji lovit v období od 16. srpna do 15. ledna.^[6]

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 18–19.
↑ BANKS, Richard C. & kol. Forty-eight supplement to the American Ornithologists' Union. Check-list of North American birds. The Auk. 2007, roč. 124, čís. 3, s. 1109-1115.
↑ BRITISH ORNITHOLOGISTS' UNION RECORDS COMMITTEE. 28th Report (October 2001). Ibis. 2002, roč. 144, s. 181-184.
↑ ^a ^b ^c Anser fabalis (husa polní) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-08-23]. Dostupné online.
↑ https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-245