Velikostí se blíží huse polní, zpravidla ale bývá menší. Má kompaktní tělo s krátkým krkem, kulatou hlavou a krátkým, trojúhelníkovitým zobákem, který je černý s výjimkou růžového pásku v přední části. Vzácně se může vyskytnout i tenký bílý lem u kořene zobáku. Nohy jsou růžové, čímž se liší od příbuzných druhů (husa polní, husa velká). Tmavě hnědošedá hlava přechází zhruba v polovině krku ve světle hnědošedou hruď. Boky jsou tmavší než hřbet, křídla jsou svrchu světlá – světlejší než u husy polní a běločelé, čehož lze využít při určování v letu. (Světlá křídla má v letu také husa velká, ale ta má naopak tmavý hřbet.)
Zbarvení mladých jedinců se příliš neliší od dospělých, znaky jsou ale méně výrazné.[3]
Hlas
Volání je tónově položeno zhruba mezi husu polní a husu běločelou. Spíše se podobá huse polní.[3]
Zvukový záznam hejna hus krátkozobýchSběr potravy v zimě
Do Česka zaletuje jen vzácně během zimování (září až leden).[2][3]Faunistická komise České společnosti ornitologické eviduje pouze jediné prokázané pozorování husy krátkozobé na území ČR, a to v březnu 2019.[4]
Bionomie
Vejce husy krátkozobé
Živí se rostlinnou potravou (na zimovištích to mohou být kulturní plodiny). Hnízdí v květnu a červnu, hnízdo staví na suché zemi, někdy i na skalách.[3] Snůšku (zpravidla 4–5 vajec) inkubuje samotná samice 26–27 dní. Vylíhnutá mláďata pak už doprovázejí oba rodiče. Vzletnosti dosahují v 56 dnech věku, pohlavně dospívají ve druhém až třetím roce života. Nejvyšší zaznamenaný věk husy krátkozobé je 21 let a 5 měsíců.[2]
Reference
↑The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
