Hrobka Kinských (Budenice)

Hrobka Kinských v Budenicích
Základní informace
Slohklasicismus
ArchitektHeinrich Koch
Výstavba1836 (1837) – 1841 (1842)
Současný majitelFrantišek Kinský
Poloha
AdresaBudenice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°18′24,42″ s. š., 14°5′43,75″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky20623/2-515 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodinná hrobka Kinských v Budenicích je klasicistní pohřební kaple šlechtického rodu Kinských z let 1836–1841[1][2][3][4][5] (nebo 1837–1842)[6] v katastrálním území obce Jarpice, pod které Budenice spadají. Nachází se v areálu hřbitova za poutním kostelem svatého Isidora Madridského. Ke hřbitovu vede barokní kaštanová alej, která spojuje Zlonice a zámek Budenice v Budeničkách. Hrobka byla v roce 2020 převedena z majetku státu do majetku Kinských[7][8] a je památkově chráněná.[3]

Historie

Kinští koupili Budenice v roce 1748,[5] sousední Zlonice vlastnili už od roku 1721.[9] Impulsem pro výstavbu rodové hrobky na zlonickém panství se stalo úmrtí českého vlastence a rakouského diplomata Rudolfa, 6. knížete Kinského z Vchynic a Tetova (1802–1836), který zemřel v Linci na tyfus ve věku 33 let. Projekt zadala vdova Vilemína Alžběta, rozená Colloredo-Mannsfeldová (1804–1871) a zpracoval ho architekt Heinrich (Jindřich) Koch (1781–1861),[10] který se stal knížecím vrchnostenským stavitelem Kinských a pracoval i na mnohých jiných zakázkách pro Kinské (např. letohrádek Kinských na Smíchově nebo Nový zámek v Kostelci nad Orlicí).[11][12] Stavba proběhla v letech 1836–1841[2][3][5] nebo 1837–1842[6] a dohlížel na ni stavitel Antonín Merksbauer.[13] Hrobka byla vysvěcena 12. května 1840.[14][15] K úpravám kaple došlo v letech 1908–1910.[2]

V roce 1945 byl majetek knížecí větve Kinských zkonfiskován na základě Benešových dekretů a rodina odešla do zahraničí. Bez údržby stavba začala rychle chátrat. V devadesátých letech 20. století (1996–1998) vlastník – Česká republika přistoupil k nejnutnějším opravám, proto do hrobky přestalo zatékat.[16] V roce 2020 byla hrobka bezúplatně převedena do majetku Františka Kinského z kostelecké větve.[8] V hrobce se pohřbívá dodnes.

Důležitá data

Průčelí hrobky
Zbytky brány a mřížoví

Přehled představuje mezníky v projektu a výstavbě hrobky.[17]

  • 27. 1. 1836 úmrtí Rudolfa, 6. knížete Kinského z Vchynic a Tetova
  • 23. 10. 1836 objednávka návrhu hrobky u Heinricha Kocha
  • 10. 12. 1836 zpracování rozpočtu
  • únor 1837 nárys průčelí
  • jaro 1837 zahájení stavby pod vedením Antonína Merksbauera
  • červen 1837 smlouva s kameníkem Vincencem Smolíkem
  • 1838 kamenické práce z žehrovického pískovce provedené Vincencem Smolíkem
  • 1839 zajišťování mramorových desek kamenickým mistrem Krannerem
  • 11. 3. 1840 odeslání Kässmanových oltářních soch z Vídně do Budenic
  • 24. 4. 1840 přípis ohledně českého nápisu
  • 12. 5. 1840 vysvěcení hrobky
  • 1840 přenesení rakví do hrobky
  • červenec 1840 splátka účtů za kamenické práce z mramoru pro Krannera
  • 1840 nárys mříže a brány Heinrichem Kochem
  • 1840 smlouva o provedení mříže a brány u zámečnického mistra Franze Ferstela
  • 1840 parková úprava podle návrhu smíchovského zahradníka Wünschera
  • 1840 modelování křížů a svícnů pro hrobku ve Vídni a jejich odlití v komárovských železárnách
  • 1840 zhotovení lavic pražským truhlářem Lorenzem
  • 5. 4. 1841 posvěcení oltářního kamene pražským biskupem Františkem Tippmannem
  • 1842 břidlicová střecha drážďanské firmy Friedricha Streubla
  • 1907 úprava remízu kolem hrobky podle návrhu vídeňského inspektora Maxwalda
  • 1945 konfiskace majetku knížecí větve Kinských
  • 2020 převedení hrobky z majetku státu do majetku Kinských z kostelecké větve

Architektura a sochařská výzdoba

Exteriér

Thanatos, socha vlevo

Hrobka ve stylu pozdního klasicismu, která je částečně zahloubena pod zemský povrch, má formu kaple na půdorysu řeckého kříže, v místě křížení lodi je sklenutá prosklenou kupolí,[2][3] která vnitřní prostor osvětluje. Východním směrem je kaple prodloužena o vstupní prostor, který je užší než sama loď, půdorys celé stavby je de facto ve formě latinského kříže.

Na konci severního, jižního a západního ramene řeckého kříže je půlkruhové okno, které je paprsčitě členěno. Doplňuje ho podokenní římsa a ve zvýrazněném klenebním oblouku se střídá reliéfně výraznější žlutý klenák s nevýrazným bílým.[18]

Alegorie Historie, socha vpravo

Východní vstupní průčelí zdobí v omítce rustika. Na tympanonu je nápis ZDE GSME, O PANE, ČEKAGÍCE HLASU TWÉHO (Zde jsme, ó Pane, čekajíce hlasu Tvého). Zachovala se nárožní akroteria v dórském řádu, existenci ústředního v současnosti dokazuje už jen ocelový prut.[18] Před vchodem jsou na pískovcových podstavcích umístěny dvě alegorické postavy. Po levé straně se nachází Thanatos, bůh smrti se skloněnou hlavou, zavřenýma očima a andělskými křídly. Sedí na kamenné židli a opírá se o štít s erbem rodu Kinských. V pravé ruce drží zhasnutou pochodeň, v levé věnec. V místě beder má nedbale přehozené roucho.[18] Vpravo od vchodu se nachází postava ženy – alegorie Historie (Slávy)[5] v antickém rouchu a vlasy sepnutými do drdolu podle římského vzoru, která sedí na stylizované hromadě kamení. Levou rukou přidržuje kamennou desku, na kterou zapisuje jméno Rudolph, čímž tak odkazuje na knížete Rudolfa, pro kterého byla hrobka vystavena. Autorem vnější i vnitřní sochařské výzdoby byl Josef Max (1804–1855),[2][5][pozn. 1][19] který také vytvořil sousoší sv. Václava, sv. Norberta a sv. Zikmunda nebo sv. Josefa s Ježíškem a sochu sv. Jana Křtitele na Karlově mostě v Praze, jezdecký pomník císaře Františka I. na vltavském nábřeží v Praze nebo reliéfy na pomníku Přemysla Oráče ve Stadicích.

Okolí hrobky má parkovou úpravu. Mezi kostelem a kaplí býval mřížový plot z litiny a železa.[3]

Interiér

Pohled oknem do interiéru

Uprostřed kaple pod kopulí se na oltáři nachází sousoší Malověrný, proč jsi pochyboval?, která představuje Ježíše Krista zachraňujícího svatého Petra z vln (Mt, 14, 24-34).[2] Bílé sousoší kontrastuje s menzou z leštěného černého mramoru. Autorem byl opět Josef Max nebo Josef Käsmann. Možná na tomto sousoší pracovali oba.[20] V roce 1996 (1998)[21] bylo sousoší restaurováno.[16]

Podlaha je tvořena jemnou mozaikou z oblázků, která je poskládána do různých florálních motivů a rozvilin. Hrobka je ve všech částech zaklenuta valenou klenbou, ve čtyřech ramenech řeckého kříže je i s kazetováním. Jednotlivé kazety jsou bez vnitřní malby a reliéfu.

V bočních lodích se nachází celkem osm lavic. V hrobce je 144 pohřebních komor.[15] Nebožtíci jsou pochováni v rakvích za velkými deskami z černého mramoru se jménem zesnulého, případně s krátkými úryvky Starého a Nového zákona.

Seznam pochovaných

Dne 21. května 1840 byly do hrobky přeneseny ostatky členů rodiny z původní staré hrobky i z hrobky hartmanské.[14][5] V levé části hrobky jsou pochováni příslušníci kostelecké větve, potomci hraběte Josefa Kinského (1806–1862), v pravé části pak následovníci knížete Rudolfa Kinského (1802–1836), kteří spravovali zlonické panství.[20][13][5] Stát neumožnil, aby byl v hrobce pochován František Oldřich Kinský (1936–2009), který se neúspěšně snažil restituovat majetek v České republice, mj. i Palác Kinských na Staroměstském náměstí v Praze, ani jeho příbuzný – bankéř Johannes Kinský (1964–2008).[22]

Chronologicky podle data úmrtí (výběr)

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[23][24] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Kinských, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny. Zeleně jsou vyznačeny osoby, které byly původně pohřbeny ve starší hrobce v kostele sv. Isidora. Červeně jsou zvýrazněna knížata. Modře jsou vyznačeni příslušníci kostelecké hraběcí větve (včetně manželek). Generace jsou počítány od Jana Dlaska Vchynského († 1521). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. V hrobce jsou uloženy ostatky přibližně čtyřiceti členů rodu, mezi nimi:[25]

Pořadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 8. František Oldřich (II.) Kinský z Vchynic a Tetova
23. 7. 1726 Zlonice Filip Josef Kinský
1. 5. 1700 Praha – 12. 1. 1749 Vídeň		 14. 4. 1749 Vídeň:
Marie Sidonie z Hohenzollern-Hechingenu
24. 2. 1729 Freiburg im Breisgau – 28. 4. 1815 Vídeň		 Pohřben v Budenicích.[26] V souladu s poslední vůlí byl do rakve uložen v uniformě polního maršála.[27] 3. kníže Kinský (1752–1792), polní maršál (1778), účastník bitvy u Lovosic (1756) a Kolína (1757), nositel Vojenského řádu Marie Terezie (1758), rytíř Řádu zlatého rouna (1771). Majitel panství Česká Kamenice, Zlonice, Choceň, Rosice, Mšeno, statků Hospozín, Martiněves a paláce Kinských (od 1768) na Staroměstském náměstí v Praze.[27]
18. 12. 1792[26] Praha Marie Karolína z Martinic
2. 1. 1700 Modena – 12. 5. 1785 Vídeň
2. 9. Josef Arnošt Kinský z Vchynic a Tetova 12. 1. 1751 Vídeň František Oldřich Kinský 23. 4. 1777 Vídeň:
Marie Rosa z Harrachu		 Pohřben v Budenicích.[28] 4. kníže Kinský (1792–1798), majitel panství Zlonice, Kostelec nad Orlicí (od 1796) a Peruc.[27]
11. 8. 1798 Praha[28] Marie Sidonie z Hohenzollern-Hechingenu
24. 2. 1729 Freiburg im Breisgau – 28. 4. 1815 Vídeň
3. 11. Heřman Kinský z Vchynic a Tetova 1803 Ferdinand Jan Kinský Pohřben 29. 10. 1806 v knížecí kryptě za velkým oltářem v kostele sv. Isidora.[29] Zemřel ve věku 3 let.
24. 10. 1806 Vídeň[29] Marie Charlotta z Kerpenu
4. 10. Ferdinand Jan Nepomuk Kinský z Vchynic a Tetova
4. 12. 1781[30] Vídeň Josef Arnošt Kinský
12. 1. 1751 Vídeň – 11. 8. 1798 Praha		 8. 6. 1801 Praha:
Marie Charlotta z Kerpenu		 Pohřben 6. 11. 1812 v knížecí kryptě.[30] 5. kníže Kinský (1798–1812), mecenáš skladatele Ludwiga van Beethovena.[22] Zemřel tragicky po pádu z koně. Na jeho památku byla zbudována pohřební kaple sv. Kříže ve Veltrusích.
3. 11. 1812 Veltrusy[30] Marie Rosa z Harrachu
25. 11. 1758 Vídeň – 31. 3. 1814 Vídeň
5. Marie Rosa z Harrachu 25. 11. 1758[31] Vídeň Ferdinand Bonaventura II. z Harrachu
11. 4. 1708 – 28. 1. 1778 Vídeň		 23. 4. 1777 Vídeň:
Josef Arnošt Kinský
Pohřbena 7. 4. 1814 v knížecí kryptě.[31] Po otci zdědila panství Náměšť na Hané.[27] Narodily se jí následující děti:
31. 3. 1814 Vídeň[31] Marie Rosa z Harrachu
20. 8. 1721 – 29. 8. 1785
6. 12. Marie Anna Kinská z Vchynic a Tetova 8. 6. 1827 Rudolf Kinský
Pohřbena 7. 1. 1828 v knížecí kryptě.[32] Zemřela ve věku 6 měsíců.
4. 1. 1828 Praha[32] Vilemína Alžběta z Colloredo-Mannsfeldu
7. 12. Antonie Kinská z Vchynic a Tetova 16. 5. 1832 Josef Ervín Kinský
Pochována 6. 9. 1832 v Budenicích.[33][pozn. 2] Zemřela ve věku 15 týdnů.[33]
září 1832 Mělník[33] Marie Czerninová z Chudenic
8. 11. Rudolf Kinský z Vchynic a Tetova
30. 3. 1802 Praha Ferdinand Jan Nepomuk Kinský 12. 5. 1825 Praha:
Vilemína Alžběta z Colloredo-Mannsfeldu
Pohřben 2. 2. 1836.[34] Do nově postavené hrobky pohřben jako první.[35] 6. kníže Kinský (1812–1836), c. k. komoří, místodržící v Horních Rakousích (prezident v Linci), majitel panství Zlonice, Choceň (od 1824), Horažďovice a Heřmanův Městec. Na Staroměstském náměstí v Praze rozšířil palác Kinských. Na svahu Petřína založil zahradu Kinských s letohrádkem Kinských. Zemřel na tyfus.[35]
27. 1. 1836[34] Linec Marie Charlotta z Kerpenu
9. 12. Alžběta Kinská z Vchynic a Tetova 29. 5. 1831 Rudolf Kinský
Pohřbena v Budenicích 16. 10. 1836.[36] Zemřela ve věku 5 let.
12. 10. 1836[36] Vilemína Alžběta z Colloredo-Mannsfeldu
10. (10.) Marie Charlotta z Kerpenu 4. 3. 1782 Koblenz
8. 6. 1801 Praha:
Ferdinand Jan Nepomuk Kinský
Pohřbena 22. 2. 1841 v knížecí hrobce u sv. Isidora.[37] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Rudolf (1802–1836), 6. kníže
  • 2. Heřman (1803–1806)
  • 3. Josef Ervín (1806–1862)
11. 2. 1841 Vídeň[37]
11. 12. Marie Karolína Kinská z Vchynic a Tetova 8. 3. 1826 Rudolf Kinský
Pohřbena v Budenicích 24. 2. 1842.[38] Zemřela ve věku 16 let.
24. 12. 1842[38] Vilemína Alžběta z Colloredo-Mannsfeldu
12. 12. Rudolf Kinský z Vchynic a Tetova 14. 8. 1829 Josef Ervín Kinský
Pohřben 29. 1. 1848 v knížecí hrobce.[39] Zemřel ve věku 19 let na vodnatelnost.[39]
24. 1. 1848 Kostelec nad Orlicí[39] Marie Czerninová z Chudenic
13. 12. Karolína Kinská z Vchynic a Tetova 30. 11. 1830 Josef Ervín Kinský
Pohřbena 16. 11. 1861 v knížecí hrobce.[40][41] Zemřela ve věku 30 let na vodnatelnost.[40]
12. 11. 1861 Kostelec nad Orlicí[40][41] Marie Czerninová z Chudenic
14. 11. Josef Ervín Kinský z Vchynic a Tetova 25. 10. 1806 Vídeň Ferdinand Jan Kinský 10. 11. 1828 Vídeň:
Marie Czerninová z Chudenic
Pohřben 21. 7. 1862 v knížecí hrobce.[40][42] Zakladatel mladší kostelecké větve. C. k. major,[42] majitel statku (do roku 1848 panství) Kostelec nad Orlicí a stavebník tamějšího empírového zámku (1829–1833).
17. 7. 1862 Kostelec nad Orlicí[40][42] Marie Charlotta z Kerpenu
15. (11.) Vilemína Alžběta z Colloredo-Mannsfeldu 20. 7. 1804 Vídeň Jeroným Karel z Colloredo-Mansfeldu
30. 3. 1775 Wetzlar – 23. 7. 1822 Vídeň		 12. 5. 1825 Praha:
Rudolf Kinský		 Pohřbena 9. 12. 1871 v rodinné hrobce světícím biskupem pražské arcidiecéze Karlem Průchou.[43][pozn. 3] Narodily se jí následující děti:
3. 12. 1871 Heřmanův Městec[43] Vilemína z Waldstein-Wartenbergu
9. 8. 1775 Vídeň – 2. 2. 1849 Choceň
16. (11.) Marie Czerninová z Chudenic 12. 8. 1806 Praha Wolfgang Maria Czernin z Chudenic
2. 2. 1766 – 21. 12. 1813		 10. 11. 1828 Vídeň:
Josef Ervín Kinský		 Pohřbena 26. 12. 1872 v Budenicích.[44][pozn. 4] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Rudolf (1829–1848)
  • 2. Marie Karolína (1830–1861)
  • 3. Antonie (1832–1834)
  • 4. Bedřich Karel (1834–1899)
  • 5. Wolfgang (1836–1885)
  • 6. Vilemína, provd. Chotková z Chotkova a Vojnína (1838–1886, pohřbena v Chotkovské hrobce ve Valtířově)
  • 7. František Josef Antonín (1841–1895)
20. 12. 1872 Kostelec nad Orlicí[44] Marie Antonie ze Salm-Neuburgu
16. 4. 1776 Brno – 31. 3. 1840 Vídeň
17. 13. Alfons Kinský z Vchynic a Tetova 14. 9. 1865 Kostelec nad Orlicí Bedřich Karel Kinský
Pohřben 24. 11. 1877 v knížecí hrobce.[45][46] Zemřel ve věku 12 let na diabetes melitus.[45][46]
21. 11. 1877 Kostelec nad Orlicí[45][46] Žofie Mensdorff-Pouilly
18. 13. Josef Kinský z Vchynic a Tetova 16. 5. 1878 Bedřich Karel Kinský
Pohřben 26. 2. 1880 v knížecí hrobce.[47] Zemřel ve věku 2 let na zápal plic.[47]
23. 2. 1880 Vídeň[47] Žofie Mensdorff-Pouilly
19. 12. Wolfgang Kinský z Vchynic a Tetova 19. 1. 1836 Vídeň Josef Ervín Kinský 15. 5. 1871 Vídeň:
Helena z Thurn-Taxisu
Pohřben 19. 12. 1885 v knížecí hrobce.[48] C. k. komoří, skutečný tajný rada,[48] nejvyšší císařský dvorský kuchmistr (1870–1885), nositel velkokříže velkovévodského bádenského řádu, voják spravedlnosti Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského, čestný rytíř Maltézského řádu.[49]
14. 12. 1885 Merano[48] Marie Czerninová z Chudenic
20. 11. Rudolf Kinský z Vchynic a Tetova 4. 6. 1815 František Josef Kinský
22. 3. 1784 Vídeň – 17. 11. 1823 Vídeň
4. 4. 1889 Tereza Bruntálská z Vrbna
13. 9. 1789 Vídeň – 12. 12. 1874 Vídeň
21. 14. Alžběta Kinská z Vchynic a Tetova 8. 12. 1889 Heřmanův Městec Rudolf Ferdinand Kinský
11. 1. 1892 Vídeň Maria Gabriela Wilczek
24. 12. 1858 Paříž – 27. 3. 1938 Kremsegg
22. 12. František Josef Kinský 5. 9. 1841 Kostelec nad Orlicí Josef Ervín Kinský
Pohřben 15. 10. 1895 v rodinné hrobce v Budenicích pražským arcibiskupem Františkem Schönbornem.[50] Zemřel na ochrnutí srdce ve věku 54 let.[50]
12. 10. 1895 Kostelec nad Orlicí[50] Marie Czerninová z Chudenic
23. 12. Bedřich Karel Kinský
18. 2. 1834 Vídeň Josef Ervín Kinský 17. 5. 1864 Vídeň:
Žofie Mensdorff-Pouilly
Pohřben 27. 9. 1899 v rodinné hrobce.[51] C. k. komoří (1863) a tajný rada (1889), rytmistr v záloze, poslanec Českého zemského sněmu, poslanec rakouské Říšské rady, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, majitel statku Kostelec nad Orlicí, Borovnice a Přestavlky (1862–1899).[52][53]
23. 9. 1899 Kostelec nad Orlicí[51] Marie Czerninová z Chudenic
24. (12.) Helena z Thurn-Taxisu 16. 5. 1836 Sarospatak Bedřich Hannibal z Thurn-Taxisu
3. 9. 1799 Praha – 17. 1. 1857 Benátky		 15. 5. 1871 Vídeň:
Wolfgang Kinský		 Možná pohřbena ve Zdounkách.[54] Bezdětná.[49]
13. 11. 1901 Vídeň Marie Antonie Aurora Batthyányová z Német-Ujvaru
13. 6. 1806 Budín 18. 9. 1881 Ischl
25. 12. Ferdinand Bonaventura Kinský z Vchynic a Tetova
22. 10. 1834 Vídeň Rudolf Kinský
5. 4. 1856 Vídeň:
Marie z Liechtensteinu		 Pohřben 8. 1. 1904 v knížecí hrobce světícím biskupem pražské arcidiecéze Františkem Kráslem.[55] 7. kníže Kinský (1836–1904), c. k. komoří (1856), tajný rada (1863), rytmistr, rytíř Řádu zlatého rouna (1873), majitel knížecího majorátu Choceň, Česká Kamenice, Zlonice, Heřmanův Městec a Horažďovice.[52] Zemřel na zánět plic.[55]
2. 1. 1904 Heřmanův Městec[55] Vilemína Alžběta z Colloredo-Mannsfeldu
26. (12.) Marie z Liechtensteinu 19. 9. 1835 Vídeň Karel František z Liechtensteinu
23.10. 1790 Vídeň – 7. 4. 1865 Vídeň		 5. 4. 1856 Vídeň:
Ferdinand Bonaventura Kinský
Dáma Řádu hvězdového kříže (1857) a palácová dáma, nositelka řádu Alžběty 1. třídy (1898).[52] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Vilemína, provd. Auerspergová (1857–1909)
  • 2. Karel (1858–1919; 8. kníže)
  • 3. Rudolf Ferdinand (1859–1930), 9. kníže
  • 4. Franziska, provd. Montenuovo (1861–1935)
  • 5. Elisabeth, provd. Wilczeková (1865–1941)
  • 6. Ferdinand Vincenc (1866–1916)
  • 7. Marie Clothilde, provd. Czerninová (1878–1945)
11. 6. 1905 Vinoř Františka Bruntálská z Vrbna
8. 12. 1799 Vídeň – 6. 7. 1863 Dornau
27. (12.) Žofie Mensdorff-Pouilly 30. 7. 1845 Boskovice[56] nebo Vídeň[57] Alfons Bedřich Mensdorff-Pouilly
25. 1. 1810 Coburg – 10. 2. 1894 Boskovice		 17. 5. 1864 Vídeň:
Bedřich Karel Kinský		 Pohřbena 15. 3. 1909 v rodinné hrobce pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště.[56] Dáma Řádu hvězdového kříže (1865) a palácová dáma.[57] Zemřela ve věku 63 let na diabetes melitus.[56] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Alfons (1865–1877)
  • 2. Marie Terezie, provd. Schwarzenbergová (1866–1889; pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v Orlíku nad Vltavou)
  • 3. Terezie, provd. Clary-Aldringenová (1867–1943)
  • 4. Vilemína, provd. Henckel-Donnersmarcková (1869–1943)
  • 5. Marie Josefína, provd. Löwenstein-Wertheim-Rosenbergová (1874–1946)
  • 6. Josef (1878–1880)
  • 7. Maria František Josef (1879–1975)
10. 3. 1909 Kostelec nad Orlicí[56] Terezie Rosa z Dietrichstein-Proskau-Leslie
31. 8. 1823 Vídeň – 29. 12. 1856 Boskovice
28. (13.) Alžběta Wolff-Metternich zur Gracht 19. 11. 1874 Münster Konrád Wolff-Metternich zur Gracht
7. 1. 1895 Herdringen:
Karel Kinský
Dáma Řádu hvězdového kříže (1895) a palácová dáma.[52] Bezdětná.
20. 3. 1909 Luxor Ferdinandian z Fürstenbergu
29. 13. Ferdinand Vincenc Kinský z Vchynic a Tetova
8. 9. 1866 Dornau Ferdinand Bonaventura Kinský 14. 7. 1892 Praha:
Aglaja z Auerspergu		 C. k. komoří (1884), tajný rada (1907), nejvyšší štolba císařského dvora (1909–1916), podplukovník dragounů, rytíř Řádu železné koruny 3. třídy (1898), rytíř Leopoldova řádu (1906), nositel velkokříže Řádu Františka Josefa (1908), nositel velkokříže Leopoldova řádu (1912), rytíř Řádu zlatého rouna (1915), majitel velkostatků Horažďovice a Moravský Krumlov.[58]
3. 2. 1916 Vídeň Marie z Liechtensteinu
30. (13.) Aglaja z Auerspergu 28. 3. 1868 Teplice[59] Adolf z Auerspergu
21. 7. 1821 Vlašim – 5. 1. 1885 zámek Goldegg		 14. 7. 1892 Praha:
Ferdinand Vincenc Kinský
Pohřbena 15. 5. 1919 v rodinné hrobce.[59] Dáma Řádu hvězdového kříže (1895) a palácová dáma.[58] Zemřela na exsudát pobřišnice ve věku 51 let.[59] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Ulrich Ferdinand (1893–1938), 10. kníže
  • 2. Ernestine Antonia, provd. von Spee (1895–1969)
  • 3. Marie Valerie, provd. Buquoy-Longueval (1896–1963)
  • 4. Rudolf Anton (1898–1965)
  • 5. Marie Johanna, provd. Waldstein-Wartenberg (1900–1976)
  • 6. Johanna, provd. Trauttmansdorff-Weinsberg (1902–1964; pohřbena na hřbitově ve Vídni-Hietzingu[60])
  • 7. Ferdinand Carl (1907–1969)
10. 5. 1919 Moravský Krumlov[59] Johana Festetics de Tolna
15. 6. 1830 Tolna – 9. 3. 1884 Vídeň
31. 13. Karel Kinský z Vchynic a Tetova[22][61]
29. 11. 1858 Vídeň Ferdinand Bonaventura Kinský
7. 1. 1895 Herdringen:
Alžběta Wolff-Metternich zur Gracht
8. kníže Kinský (1904–1919), c. k. komoří (1883), tajný rada (1904), diplomat, rytíř Leopoldova řádu (1893), rytíř Řádu zlatého rouna (1907), majitel majorátních statků Choceň, Česká Kamenice, Zlonice, Heřmanův Městec,[52] vítěz Velké liverpoolské steaplechase.
10. 12. 1919 Vídeň[62][63] Marie z Liechtensteinu
32. 15. Ulrich (Oldřich) Kinský 9. 12. 1918 Moravský Krumlov Ulrich Ferdinand (Oldřich Ferdinand) Kinský
28. 8. 1929 Praha Katalin Széchényi de Sárvár-Felsövidék
9. 12. 1893 Somogyvár – 25. 4. 1968 Milán
33. 13. Rudolf Ferdinand Kinský z Vchynic a Tetova 11. 12. 1859 Heřmanův Městec[64] Ferdinand Bonaventura Kinský 20. 9. 1881 Vídeň: Marie Gabriela Wilczek
24. 12. 1858 Paříž – 27. 3. 1938 Kremsegg		 Pohřben 17. 3. 1930 v rodinné hrobce.[64] 9. kníže Kinský (1919–1930; už v roce 1925 se vzdal majorátu a knížecího titulu[65]), c. k. komoří (1884), major v záloze (dříve major dragounského regimentu č. 1, čestný rytíř Maltézského řádu,[64] majitel statků Choceň, Česká Kamenice, Zlonice, Heřmanův Městec, Lysá nad Labem a Benátky nad Jizerou v Čechách[52] a Freistadt, Freiwald a Harrachstal v Horních Rakousích.[64]

Narodily se mu následující děti:

  • 1. Marie Gabrielle, provd. Thurn und Taxis (1883–1970)
  • 2. Maria Anna, provd. Czerninová (1885–1952)
  • 3. Emma (1888–1957; pohřbena na hřbitově v Sandlu[66])
  • 4. Elisabeth (1889–1892)
  • 5. Wilhelmine, provd. Czerninová (1891–1971)
  • 6. Rosa (1896–1936; pohřbena na hřbitově v Sandlu[66])
  • 7. Therese (1902–1973; pohřbena na hřbitově v Sandlu[66])[pozn. 5]

Manželka Marie byla pohřbena na hřbitově v Sandlu v Horních Rakousích.[66]

13. 3. 1930 Lysá nad Labem[64] Marie z Liechtensteinu
34. 14. Ulrich Ferdinand (Oldřich Ferdinand) Kinský[22]
15. 8. 1893 Choceň Ferdinand Vincenc Kinský
19. 1. 1918 Budapešť (rozvedeni 1930):
Katalin Széchényi de Sárvár-Felsövidék
9. 12. 1893 Somogyvár – 25. 4. 1968 Milán		 10. kníže Kinský (1930–1938), c. k. nadporučík v záloze, čestný rytíř Maltézského řádu, majitel statků Choceň, Česká Kamenice, Zlonice a Heřmanův Městec.[58] Je mu připisována spolupráce s nacisty.[68] Z prvního manželství se narodily děti:
  • 1. Ulrich (1918–1929)
  • 2. Maria Hosanna, provd. Pallaviciniová, poté Tagliaferriová a nakonec Sagramosová (1924–1960)
  • 3. Charlotte Elisabeth, provd. Manakoffová (1927–?)
19. 12. 1938 Vídeň Aglaja z Auerspergu
10. 3. 1932 Mnichov:
Mathilde, rozená z Bussche-Haddenhausenu
35. (14.) Mathilde (Matylda), rozená z Bussche-Haddenhausenu [22] 24. 5. 1900 Káhira Hilmar z Bussche-Haddenhausenu
?
(rovz. 1928)
Walther Mumm von Schwarzenstein
† 1959		 V druhém manželství se jí narodily následující děti, dívky byly dvojčata:
  • 1. Eleonore, provd. Daireaux (1932–1983)
  • 2. Aglaë (1932–1991)
  • 3. Franz Ulrich (1936–2009; pohřben v Argentině), 11. kníže (1938–2009)
11. 3. 1974 Buenos Aires Marie Martinez de Hoz
1875–1957		 10. 3. 1932 Mnichov:
Ulrich Ferdinand Kinský
36. 13. František Josef Kinský 11. 5. 1879 Kostelec nad Orlicí Bedřich Karel Kinský 19. 5. 1908 Vídeň:
Marie Pauline Bellegarde
13. 12. 1888 Maribor – 30. 7. 1953 Kostelec nad Orlicí		 Smuteční obřad proběhl za přítomnosti agentů StB.[69] c. k. komoří (1907), rytmistr v záloze, majitel statku Kostelec nad Orlicí (1899–1948, zámek s parkem byl znárodně v roce 1949). Signatář všech tří deklarací české šlechty v letech 1938 a 1939.
1. 9. 1975 Kostelec nad Orlicí Žofie Mensdorff-Pouilly
30. 7. 1845 Vídeň – 10. 3. 1909 Kostelec nad Orlicí
37. 14. Josef Kinský[70] 19. 11. 1913 Kostelec nad Orlicí František Josef Kinský 13. 3. 1947 Trenčín: Bernadetta Kinská, rozená Merveldt
14. 3. 2011 Kostelec nad Orlicí Marie Pauline Bellegarde
13. 12. 1888 Maribor – 30. 7. 1953 Kostelec nad Orlicí
38. 15. Antonín Kinský 8. 11. 1955 Praha Josef Kinský
Restauratér, známý především díky vedlejší roli ve filmu Zapomenuté světlo (1996, režie Vladimír Michálek).
28. 5. 2012 Praha Bernadetta Kinská, rozená Merveldt
39. (14.) Bernadetta Kinská, rozená Merveldt 29. 12. 1922 Lázně Bělohrad Bernhard Merveldt
13. 3. 1947 Trenčín:
Josef Kinský
Smuteční requiem se uskutečnilo 27. února 2016 ve farním kostele sv. Jiří v Kostelci nad Orlicí.[71] Uložení do hrobky 28. února se zúčastnilo přibližně dvacet osob, mezi nimi Karel Schwarzenberg.[72] Narodili se jí následující synové:
14. 2. 2016 Kostelec nad Orlicí Sophie Mensdorff-Pouilly

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Autorství soch je sporné. Podle Památkového katalogu NPÚ je autorem soch vídeňský sochař Josef Käsmann (1784–1856).
  2. ↑ Miroslav Marek uvádí datum úmrtí 29. května 1834.[23] V Matrice zemřelých Budenice 02 (1819–1847) však u roku 1834 nefiguruje.
  3. ↑ V Matrice zemřelých Budenice 11 (1848–1886) u roku 1871 nefiguruje.
  4. ↑ V Matrice zemřelých Budenice 11 (1848–1886) u roku 1872 nefiguruje.
  5. ↑ Therese Kinská adoptovala v roce 1954 svého synovce Josefa Czernina (* 1920), který pak nesl příjmení Czernin-Kinsky.[67]

Reference

  1. ↑ KOMÁREK, František. Paměti farní osady budenické. Praha: [s.n.], 1911. 
  2. ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech (1) A/J. Praha: Academia, 1977. S. 145. 
  3. ↑ a b c d e Památkový katalog: Pohřební kaple Kinských [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ PŘIBYL, Vladimír, Rodinné hrobky Kinských a Clam–Martiniců na Slánsku, Posel z Budče 16/1999, s. 15–22.
  5. ↑ a b c d e f g JUŘÍK, Pavel. Kinští: Bůh, čest, vlast. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2019. 168 s. (Universum). ISBN 978-80-242-6220-8. S. 127. 
  6. ↑ a b KOŘÍNEK, Tomáš. Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy. Hradec Králové, 2017. 105 s. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Jiří Mihola. s. 28, 51. Dostupné online.
  7. ↑ LEHOVCOVÁ SUCHÁ, Veronika. Kinský bojuje se státem i po smrti. O místo v hrobce. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2009-04-06 [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Smlouva o bezúplatném převodu vlastnického práva k nemovitým věcem a o zřízení věcného práva [online]. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ Kinští. Bůh, čest vlast, s. 151
  10. ↑ R. WAGNER - RIEGER, Wiens Architektur im 19. Jahrhundert, Wien 1970, s. 37, 46
  11. ↑ VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. S. 317. 
  12. ↑ KUTHAN, Jiří. Aristokratická sídla v českých zemích 1780–1914. Praha: NLN, 2014. 712 s. ISBN 978-80-7422-332-7. S. 156. 
  13. ↑ a b ZDĚNOVEC, Pavel. Sobota 27. května 2017 / Do Budeniček a na zlonickou [online]. Slánská akademie volného času, 2017-05-29 [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Hrobka Kinských (Budeničky, Česko) [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b Text naučné stezky povodím Bakovského, Vranského a Zlonického potoka: 13. zastavení - Obec Jarpice, Svatý Isidor [online]. jaropet.rajce.net [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy, s. 55
  17. ↑ PŘIBYL, Vladimír. Umění baroka a 19. století na Zlonicku: výstava uspořádaná u příležitosti zahájení celkové obnovy kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích. Kladno: Okresní úřad Kladno, 1992. 42 s. S. 15–16. 
  18. ↑ a b c Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy, s. 52
  19. ↑ HNOJIL, Adam, Pomníková tvorba sochaře Josefa Maxe (1804–1855) ve druhé čtvrtině 19. století, Umění LIII (2005), 4, s. 347–365
  20. ↑ a b Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy, s. 54
  21. ↑ Slánsko – seznam nemovitých kulturních památek [online]. pamatkyslany.cz [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b c d e Zapomenuté a neznámé, ale krásné památky Kladenska [online]. e15.cz [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Kinských 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-02-01 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. 
  24. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 205–216. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  25. ↑ Mausoleum between Zlonice and Budenice [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ a b Matrika zemřelých 1785–1818, rok 1792, Budenice, pag. 4 [online]. [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b c d Kinští: Bůh, čest, vlast, s. 87
  28. ↑ a b Matrika zemřelých 1785–1818, rok 1798, Budenice, pag. 8 [online]. [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b Matrika zemřelých 1785–1818, rok 1806, Budenice, pag. 12 [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b c Matrika zemřelých 1785–1818, rok 1812, Budenice, pag. 18 [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b c Matrika zemřelých 1785–1818, rok 1814, Budenice, pag. 22 [online]. [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b Matrika zemřelých 1819–1847, rok 1828, Budenice, pag. 33 [online]. [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b c Matrika zemřelých 1819–1847, rok 1832, Budenice, pag. 40 [online]. [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  34. ↑ a b Matrika zemřelých 1819–1847, rok 1836, Budenice, pag. 44 [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  35. ↑ a b Kinští: Bůh, čest, vlast, s. 92
  36. ↑ a b Matrika zemřelých 1819–1847, rok 1836, Budenice, pag. 45 [online]. [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  37. ↑ a b Matrika zemřelých 1819–1847, rok 1841, Budenice, pag. 49 [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  38. ↑ a b Matrika zemřelých 1819–1847, rok 1842, Budenice, pag. 53 [online]. [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  39. ↑ a b c Matrika zemřelých 1848–1886, rok 1848, Budenice, pag. 2 [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  40. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1848–1886, roky 1861–1862, Budenice, pag. 14 [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  41. ↑ a b Matrika zemřelých 1856–1900, rok 1861, Kostelec nad Orlicí (sign. 77-6167), pag. 37 [online]. [cit. 2022-03-13]. 
  42. ↑ a b c Matrika zemřelých 1856–1900, rok 1862, Kostelec nad Orlicí (sign. 77-6167), pag. 41 [online]. [cit. 2022-03-13]. 
  43. ↑ a b Matrika zemřelých 1868–1911, rok 1871, Heřmanův Městec (sign. 6904), pag. 47 [online]. [cit. 2022-03-13]. 
  44. ↑ a b Matrika zemřelých 1856–1900, rok 1872, Kostelec nad Orlicí (sign. 77-6167), pag. 94 [online]. [cit. 2022-03-13]. 
  45. ↑ a b c Matrika zemřelých 1848–1886, rok 1877, Budenice, pag. 30 [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  46. ↑ a b c Matrika zemřelých 1856–1900, rok 1877, Kostelec nad Orlicí (sign. 77-6167), pag. 116 [online]. [cit. 2022-03-13]. 
  47. ↑ a b c Matrika zemřelých 1848–1886, rok 1880, Budenice, pag. 35 [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  48. ↑ a b c Matrika zemřelých 1848–1886, rok 1885, Budenice, pag. 44 [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  49. ↑ a b Kinští: Bůh, čest, vlast, s. 111
  50. ↑ a b c Matrika zemřelých 1856–1900, rok 1895, Kostelec nad Orlicí (sign. 77-6167), pag. 235 [online]. [cit. 2022-03-13]. 
  51. ↑ a b Matrika zemřelých 1856–1900, rok 1899, Kostelec nad Orlicí (sign. 77-6167), pag. 294 [online]. [cit. 2022-03-13]. 
  52. ↑ a b c d e f Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 205
  53. ↑ Kinští: Bůh, čest, vlast, s. 109
  54. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Thurnů 9 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2020-03-08]. Dostupné online. 
  55. ↑ a b c Matrika zemřelých 1868–1911, rok 1904, Heřmanův Městec (sign. 6904), pag. 539 [online]. [cit. 2022-03-13]. 
  56. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1901–1920, rok 1909, Kostelec nad Orlicí (sign. 77-6168), pag. 105 [online]. [cit. 2022-03-13]. 
  57. ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 213
  58. ↑ a b c Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 206
  59. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1859–1945, rok 1919, Moravský Krumlov (číslo knihy 14278), pag. 325 [online]. [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  60. ↑ VAN DAM, Marianne. Wien / Vienna Friedhof Hietzing [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ PECHEROVÁ, Kamila. Liverpoolský triumf Karla knížete Kinského. Kladruby nad Labem: Lenka Gothardová, 2018. 168 s. ISBN 978-80-9069330-2. 
  62. ↑ PINFOLD, John; PECHEROVÁ, Kamila. The Velká Pardubická and The Grand National : the story of two horse races = Velká pardubická a Velká národní liverpoolská : příběh dvou dostihů. [Pardubice]: Helios, 2010. 216 s. ISBN 80-85211-27-0. S. 146. 
  63. ↑ THEROFF, Paul. Kinsky [online]. An Online Gotha [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  64. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1860–1932, rok 1930, Lysá nad Labem 52, pag. 374 [online]. [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  65. ↑ Kinští: Bůh, čest, vlast, s. 103
  66. ↑ a b c d VAN DAM, Marianne. Sandl Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 89
  68. ↑ Fotografové šlechtici v zemích Koruny české. Photographer Aristocrats in the Czech Crown Lands. Příprava vydání Jan Vaca. Praha: Národní památkový ústav, 2017. 320 s. (Svědectví fotografie). ISBN 978-80-7480-085-6. S. 164. 
  69. ↑ NIČ HUSÁROVÁ, Kateřina. Hrabě František Kinský: Vrátil jsem své předky domů [online]. Deník.cz, 2018-10-09 [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. 
  70. ↑ Kinští: Bůh, čest, vlast, s. 118
  71. ↑ Kinská (rozená z Merveldtu), Bernadetta *1922 † 2016 [online]. Historická šlechta, 2016-02-19 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. 
  72. ↑ Hraběnku Bernadettu Kinskou (†94) uložili do rodinné hrobky: Rozloučit se přišel i Karel Schwarzenberg [online]. Blesk.cz, 2016-02-28 [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. 

Literatura

Prameny

Bibliografie

  • DOBNER, Libor. Z historie Budenic a Budeniček. Slánské listy. 12. červen 2001, roč. 9, čís. 12, s. 14. 
  • KUCHYŇKA, Zdeněk. Hrobka Kinských v Budenicích. Forbína. 1998, čís. 10, s. 4. 
  • KUTHAN, Jiří. Aristokratická sídla v českých zemích 1780–1914. Praha: NLN, 2014. 712 s. ISBN 978-80-7422-332-7. S. 156–157. 
  • PŘIBYL, Vladimír. Rodinná hrobka Kinských v Budenicích. Kladno: [s.n.], 1998. 
  • PŘIBYL, Vladimír. Umění baroka a 19. století na Zlonicku: výstava uspořádaná u příležitosti zahájení celkové obnovy kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích. Kladno: Okresní úřad Kladno, 1992. 42 s. S. 15–16. 

Související články

Externí odkazy

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!