Horní Údolí

Horní Údolí
Horní Údolí
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Zlaté Hory
Okres	Jeseník
Kraj	Olomoucký kraj
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°12′59″ s. š., 17°21′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	12 (2021)[1]
Katastrální území	Horní Údolí (19,90 km²)
Nadmořská výška	615 m n. m.
PSČ	793 76
Počet domů	39 (2011)[2]
Horní Údolí
Další údaje
Kód části obce	193143
Kód k. ú.	793141
Zaniklé obce.cz	10223
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Údolí (do 1949 Horní Grunt,^[3] něm. Ober-Grund, Obergrund^[4]) je osada (místní část) města Zlaté Hory. Leží 6 km jihozápadně od Zlatých Hor, ve Zlatohorské vrchovině při jejím pomezí s Hrubým Jeseníkem, na horním toku potoka Olešnice.

Historie

Kostel (bývalý farní) sv. Jana Křtitele

Horní Údolí je poprvé jistě zmiňováno roku 1450 jako Horní Olešnice (něm. Obeder-Olsnitz), počátkem 16. století již pod jménem Ober Grund. Stopy hlubinného dolování na Příčném vrchu jsou však archeologicky datovány již do 13. století, přičemž hlubinnému dolování jistě předcházela těžba v povrchových, „měkkých“ dolech. Zdejší ložiska zlata (rudný revír Starohoří – Altenberg) byla zřejmě prvními využívanými zlatými doly v podhůří Jeseníků. Po roce 1848 jen dočasné pokusy o těžbu rudy, které zanikly roku 1903. Hornictví nahrazeno částečně plátenictvím a dřevařstvím. Byly zde mlýny a pily, výroba šindele a k roku 1908 i kamenolom. K roku 1900 se připomíná hasičský spolek a k roku 1925 i zemědělský spolek. Obecná škola zmíněná roku 1848 měla k roku 1900 dvě třídy. Těžba obnovena po roce 1948.^[5] Až do zrušení patrimoniální správy roku 1850 patřilo Horní Údolí k panství Cukmantl (Zlaté Hory), které bylo v majetku vratislavských biskupů. Od roku 1949 byla obec spojena s Dolním Údolím v jednu obec pod názvem Údolí. Roku 1960 bylo připojeno jako osada ke Zlatým Horám.

Z roku 1632 pochází původní raně barokní stavba farního kostela svatého Jana Křtitele. - Prvním lokalistou byl ustanoven P. Johann Haucke (Hancke), který zde zemřel 27. února 1771. Lokálie Horní Údolí byla vyfařena z farnosti Zlaté Hory až v roce 1893 a prvním jejím farářem byl jmenován P. Albert Vogel, který zemřel roku 1921 v Javorníku. Farnost Horní Údolí byla z rozhodnutí olomouckého arcibiskupa Msgre Jana Graubnera podle kánonu 515 § 2 CIC zrušena dne 1. října 1994 a obce patřící do této farnosti a jejich obyvatelé včleněni opětovně do farnosti Zlaté Hory.

Roku 1938 obec připojena k Německu a 8. května 1945 obsazena Rudou armádou. Do roku 1945 byla obec čistě německá.^[5] Po odsunu původních německých obyvatel po roce 1945 byla v Dolním a Horním Údolí usazena řada řeckých rodin, které se uchýlily do Československa v důsledku občanské války. Mnozí z nových obyvatel se však vrátili do Řecka po změně poměrů v roce 1975.

Horní Údolí bylo od počátku obecní správy roku 1850 samostatnou obcí, ale roku 1960 bylo připojeno jako osada ke Zlatým Horám.

V obci je zachována řada vesměs dřevěných lidových staveb z 19. století. Od roku 2004 je Horní Údolí spolu s vedlejším Dolním Údolím (a podobně jako sousedící Rejvíz) vesnickou památkovou zónou.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Horního Údolí podle sčítání nebo jiných úředních záznamů^[6][7][8][9]:

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1939	1947	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	714	706	686	645	630	580	587[p 1]	542	201	19	138[p 2]	95	60	28	30

1. z toho: 6 Čechoslováků, 577 Němců; 586 řím. kat., 1 evang.
2. spolu s Dolním Údolím

V Horním Údolí je evidováno 49 adres : 43 čísla popisná (trvalé objekty) a 6 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).^[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 35 domů, z toho 11 trvale obydlených.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Zlatých Horách.

Propadlá Olověná štola

• zřícenina hradu Koberštejna z 13. století
• barokní (z roku 1632), později (v letech 1886-1888) novogoticky přestavěný římskokatolický filiální (dříve farní) kostel svatého Jana Křtitele
• bývalý poutní komplex – obnovovaná kaple sv. Anny a torzo kaple Bolestné Panny Marie z roku 1902, nad obcí na svahu Příčné hory. Dříve zde stávala i kaple sv. Marty, byla zbořena r. 1960.
• litinový kříž na hřbitově a socha sv. Floriána z dílny sochařské rodiny Kutzerů
• Lesní hřbitov – památník sovětských zajatců zemřelých za II. světové války
• středověká Olověná štola
• rudní revír Starohoří, využívaný od 13. století

Významní rodáci

• Bernard Kutzer (1794-1864) – sochař, vytvořil s bratry Cyrilem a Patriciem a syny Raimundem a Rafaelem významnou sochařskou dílnu ^[5].

Reference

1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
3. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 858. 
5. BARTOŠ, Josef aj. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994. ISBN 80-7067-402-4. 
6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 652–653. 
7. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 31. 
8. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce
9. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 978–979. 
10. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Údolí na Wikimedia Commons
• Horní a Dolní Údolí na stránkách obce Zlaté Hory