Horní Údolí (do 1949 Horní Grunt,[3]něm.Ober-Grund, Obergrund[4]) je osada (místní část) města Zlaté Hory. Leží 6 km jihozápadně od Zlatých Hor, ve Zlatohorské vrchovině při jejím pomezí s Hrubým Jeseníkem, na horním toku potoka Olešnice.
Historie
Horní Údolí je poprvé jistě zmiňováno roku 1450 jako Horní Olešnice (něm. Obeder-Olsnitz), počátkem 16. století již pod jménem Ober Grund. Stopy hlubinného dolování na Příčném vrchu jsou však archeologicky datovány již do 13. století, přičemž hlubinnému dolování jistě předcházela těžba v povrchových, „měkkých“ dolech. Zdejší ložiska zlata (rudný revír Starohoří – Altenberg) byla zřejmě prvními využívanými zlatými doly v podhůří Jeseníků. Po roce 1848 jen dočasné pokusy o těžbu rudy, které zanikly roku 1903. Hornictví nahrazeno částečně plátenictvím a dřevařstvím. Byly zde mlýny a pily, výroba šindele a k roku 1908 i kamenolom. K roku 1900 se připomíná hasičský spolek a k roku 1925 i zemědělský spolek. Obecná škola zmíněná roku 1848 měla k roku 1900 dvě třídy. Těžba obnovena po roce 1948.[5]
Až do zrušení patrimoniální správy roku 1850 patřilo Horní Údolí k panství Cukmantl (Zlaté Hory), které bylo v majetku vratislavských biskupů. Od roku 1949 byla obec spojena s Dolním Údolím v jednu obec pod názvem Údolí. Roku 1960 bylo připojeno jako osada ke Zlatým Horám.
Z roku 1632 pochází původní raně barokní stavba farního kostela svatého Jana Křtitele. - Prvním lokalistou byl ustanoven P. Johann Haucke (Hancke), který zde zemřel 27. února 1771. Lokálie Horní Údolí byla vyfařena z farnosti Zlaté Hory až v roce 1893 a prvním jejím farářem byl jmenován P. Albert Vogel, který zemřel roku 1921 v Javorníku. Farnost Horní Údolí byla z rozhodnutí olomouckého arcibiskupa Msgre Jana Graubnera podle kánonu 515 § 2 CIC zrušena dne 1. října 1994 a obce patřící do této farnosti a jejich obyvatelé včleněni opětovně do farnosti Zlaté Hory.
Roku 1938 obec připojena k Německu a 8. května 1945 obsazena Rudou armádou. Do roku 1945 byla obec čistě německá.[5] Po odsunu původních německých obyvatel po roce 1945 byla v Dolním a Horním Údolí usazena řada řeckých rodin, které se uchýlily do Československa v důsledku občanské války. Mnozí z nových obyvatel se však vrátili do Řecka po změně poměrů v roce 1975.
Horní Údolí bylo od počátku obecní správy roku 1850 samostatnou obcí, ale roku 1960 bylo připojeno jako osada ke Zlatým Horám.
V Horním Údolí je evidováno 49 adres : 43 čísla popisná (trvalé objekty) a 6 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 35 domů, z toho 11 trvale obydlených.
bývalý poutní komplex – obnovovaná kaple sv. Anny a torzo kaple Bolestné Panny Marie z roku 1902, nad obcí na svahu Příčné hory. Dříve zde stávala i kaple sv. Marty, byla zbořena r. 1960.
litinový kříž na hřbitově a socha sv. Floriána z dílny sochařské rodiny Kutzerů
Lesní hřbitov – památník sovětských zajatců zemřelých za II. světové války
↑ abcBARTOŠ, Josef aj. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994. ISBN80-7067-402-4.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN80-250-1310-3. S. 652–653.
↑Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 31.