Haploskupiny chromozómu Y lidské DNA
Haploskupiny chromozómu Y lidské DNA jsou haploskupiny definované na základě rozdílů na nerekombinujících částech DNA vůči chromozómu Y (Y-DNA).
Konsorcium YCC (z angl. Y-Chromosome Consortium) zavedlo systém označování haploskupin Y-DNA písmeny v rozsahu A až R s dalším dělením do podskupin pomocí čísel a malých písmen abecedy.
Posledním společným předkem (Y-DNA) se označuje hypotetický muž, který je společným předkem všech žijících osob. Odhady doby, kdy tento společný předek žil, se v různých studiích liší.
Hlavní haploskupiny
Hlavní haploskupiny chromozómu Y:
Tabulkový přehled
Skupiny A a B
Haploskupiny A a B byly dosud objeveny pouze v subsaharské Africe (a v populacích odsud odvlečených v moderní době, především otrokáři). Prvním větvením byla skupina A s charakteristickou mutací M91. Ostatní haploskupiny jsou zahrnuty do skupiny BR (někdy označované jako YxA).
- Haploskupina A (M91) Vyskytuje se v Africe, zvláště u Koisanů, Etiopanů (zvláště Falašů) a Nilotů
- BR (M42, M94, M139, M299) před cca 55 000 lety
Skupiny s mutací M168 (CR)
Charakteristické mutace rozdělující CR (všechny haploskupiny kromě A a B) jsou M168 a M294. Tyto mutace předcházely migraci z Afriky. Charakteristické mutace DE se objevily v severovýchodní Africe před 50 000 lety. Mutace M130 a M216, které rozlišují haploskupinu C od jiných větví vycházejících z CR, se mohly objevit o trochu dříve. Možná již před 60 000 lety, po první migraci z Afriky, kterou se Homo sapiens rozšířil do jižního pobřeží jihozápadní Asie. Podle nejnovějších genetických výzkumů tvoří C a F společnou větev CF, která se rozdělila velmi brzy po odchodu z Afriky.
- Haploskupina CF
- Haploskupina C (M130, M216) Vyskytuje se v Eurasii, Oceánii, Japonsku a Severní Americe
- Haploskupina C1 (M8, M105, M131) Vyskytuje se v Japonsku
- Haploskupina C2 (M38) Vyskytuje se v Nové Guineji, Melanésii, Mikronésii, a Polynésii
- Haploskupina C3 (M217, P44) Vyskytuje se v celé Eurasii a Severní Americe, zvláště pak mezi Mongoly, Kazachy, Tungy, Nivky a dále lidmi mluvící jazykem Na-Dené
- Haploskupina C4 (M347) Vyskytuje se mezi domorodými austrálci
- Haploskupina C5 (M356) Vyskytuje se na Indickém subkontinentu
- Haploskupina F (M89, M213) Vyskytuje se v Jižní Indii, Srí Lance, v čínské provincii Jün-nan, v Koreji
Skupiny vycházející z haploskupiny F (GR)
Skupiny vycházející z haploskupiny F se vyskytují u 90% veškeré světové populace, avšak téměř výlučně mimo oblast subsaharské Afriky. Mutace IJ odpovídá migrační vlně z Blízkého východu nebo západní Asie (před cca 30 000 lety), kdy se do Evropy rozšířila gravettská kultura (gravettien).
Před cca 30 000 lety se někde v oblasti Blízkého východu, Kavkazu nebo ještě východněji v místech dnešního Pákistánu utvořila haploskupina G, která se v neolitu rozšířila po celé Evropě. Před cca 30–40 000 lety se v Indii utvořila haploskupina H, která zde nyní dominuje u kmenových skupin na nejnižším patře společenského žebříčku. Z Indie v historické době pronikla západním směrem (Romové). Haploskupina K pochází pravděpodobně z jihozápadní Asie, odkud se rozšířila do Afriky, Eurasie, Austrálie a Oceánie.
Skupiny vycházející z haploskupiny K (LR)
Haploskupina L se vyskytuje především v jižní Asii. Haploskupina M dominuje na území Papuy Nové Guineje. Haploskupina NO se objevila před cca 35–40 000 lety nejpravděpodobněji v oblasti mezi severní Barmou a jižní Čínou.
Zde se zrodila také haploskupina N, která se po skončení doby ledové rozšířila směrem na Sibiř. Haploskupina O pochází z jihovýchodní Číny nebo z Indočíny. Haploskupina P vznikla ve střední Asii nebo v oblasti pohoří Altaj a později se od ní oddělily haploskupiny Q a R. V původní podobě se vyskytuje velmi zřídka. Haploskupina Q vznikla pravděpodobně také ve střední Asii, odkud se rozšířila východním směrem až do Ameriky.
- Haploskupina NO (M214) před cca 35-40 000 lety (nepatrný výskyt)
- Haploskupina N (LLY22g, M231) Vyskytuje se v nejsevernějších částech Eurasie, zvláště mezi etniky hovořícími uralskými jazyky, tj. Ugrofiny a Samodijci
- Haploskupina O (M175) Vyskytuje se ve východní Asii, jihovýchodní Asii, Oceánii
Skupiny vycházející z haploskupiny NO (M214)
Haploskupina NO se objevila před cca 35-40 000 lety nejpravděpodobněji v oblasti mezi severní Barmou a jižní Čínou.
Zde se zrodila také haploskupina N, která se po skončení doby ledové rozšířila směrem na Sibiř. V severní části Sibiře dnes tvoří nejpočetnější Y-haploskupinu, a to zejména u Samodijců a Jakutů. Haploskupina O se vyskytuje nejčastěji ve východní a jihovýchodní Asii – v Číně, Japonsku, Koreji, Indočíně, Indonésii a východní Indii. Typická je také pro Polynésany v Oceánii. Méně je zastoupena ve střední Asii.
- Haploskupina NO (M214) před cca 35–40 000 lety (nepatrný výskyt)
- Haploskupina N (LLY22g, M231) Vyskytuje se v nejsevernějších částech Eurasie, zvláště mezi uralským lidem
- Haploskupina O (M175) Vyskytuje se ve východní Asii, jihovýchodní Asii, Oceánii
Skupiny vycházející z haploskupiny P (M45)
Haploskupina Q je větví Haploskupiny P (M45). Předpokládá se, že vznikla v oblasti Sibiře a to přibližně před 15–20 000 lety. Haploskupina Q je blízká příbuzná Haploskupiny R (M207), jelikož obě skupiny sdílejí společný marker (M45).
- Haploskupina Q (MEH2, M242, P36) M242 se vyskytuje mezi všemi podskupinami haploskupiny Q. Další rozlišující markery jsou pak uvedeny u každé takové podskupiny (Vznik před cca 15–20 000 lety. Vyskytuje se v Asii a Americe)
Haploskupina R se větví do skupin R1a a R1b.
R1a se utvořila pravděpodobně v eurasijských stepích. Je spojována se stepními mohylovými kulturami a expanzí Indoevropanů. Dnes je typická hlavně pro Indoíránce ve střední a jižní Asii (Indii), a pro Slovany z Východní Evropy. R1b se objevila před 35-40 000 lety ve střední Asii a její příchod do Evropy se spojuje s nástupem tzv. klasického aurignacienu před cca 36 500 lety. Jedna z jejích větví R1b1c (M269) byla během posledního zalednění soustředěna v glaciálním útočišti (refugiu) v jihozápadní Francii a Kantábrii. Odtud se po skončení doby ledové šířila v západní a střední Evropě s magdalénskou kulturou (magdalenien). Dnes je vůbec nejčastěji zastoupenou Y-haploskupinou v západní Evropě. Jiné větve R1b se řídce vyskytují ve střední Asii, Anatolii a v a Africe. R2 vznikla pravděpodobně poblíž pohoří střední Asie a odtud se rozšířila do Indie a oblasti Kavkazu.
- Haploskupina R1 (M173) Vyskytuje se v Evropě, západní Asii
- Haploskupina R2 (M124) Vyskytuje se v Indii, Srí Lance, na Kavkaze, ve střední Asii a východní Evropě
Související články
Externí odkazy
|
|