Letoun Halberstadt C.V vznikl jako rychlá náhrada za neúspěšný typ Halberstadt C.III. Po zalétání začátkem března 1918 byl již 14. března odeslán s pilotem K. Voigtem do konkursu na letadla třídy C, kterého se účastnilo celkem 27 nových prototypů. Nový C.V poháněl překomprimovaný vodou chlazený stojatý šestiválec Benz Bz.IV o výkonu 147 kW se speciální dvoulistou vrtulí. Výzbroj tvořil jeden synchronizovanýkulometMaxim LMG.08/15ráže 7,92 mm vlevo na trupu před pilotem a jeden pohyblivý kulomet Parabellum LMG.14 stejné ráže, který obsluhoval pozorovatel. Stroj unesl až 50 kg pum.
Výroba
Na konci března 1918 Idflieg testy všech prototypů ukončil a u společnosti Halberstadt objednal 50 předběžných kusů. Po statických zkouškách, které proběhly mezi 26. březnem a 22. dubnem, byly provedeny dodatečné úpravy konstrukce a teprve po nich byla podepsána v dubnu konečná objednávka na 150 strojů C.V.
V dubnu 1918 obdržela objednávku na 100 licenčních C.V rovněž továrna Bayerische Flugzeug Werke, v červnu pak 150 a v srpnu 200. Současně bylo objednáno i 150 kusů u Automobil und Aviatik AG v Lipsku, dalších 100 v září. V květnu 1918 Idflieg zadal výrobu 200 letounů C.V také u Deutsche Flugzeug Werke, později přiobjednal dalších 100.
V měsíci říjnu obdržel Halberstdt objednávku na 60 strojů a v listopadu na posledních 50 společně se 100 kusy od Aviatiku a BFW. Výroba pokračovala i po podepsání příměří z Compiègne až do 30. ledna 1919.
Nasazení
Prvních deset pozorovacích Halberstadtů C.V bylo odesláno na frontu koncem června 1918, následující měsíc tam působilo již 50. V srpnu 1918 na západní frontě operovalo již 192 C.V. Tvořily např. výzbroj jednotek Flieger Abteilung 46b, 287b, 298b a 429. Z vítězných mocností převzaly USA 21 C.V, Británie 20 a Francie dva.
GROSZ, P. M., 1998. Halberstadt C.V. Berkhamsted, Hertfordshire: Albatross Productions, Ltd.. 32 s. (Windsock Datafile; sv. 69). ISBN978-1-902207-02-5. (anglicky)
