Obec Habrovany (německy Habrowan) se nachází v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Žije v ní 230[1] obyvatel.
Název vesnice je odvozen ze spojení ves Habrovanů, tj. lidí, kteří žijí v blízkosti habrového lesa. V historických pramenech se jméno uvádí ve tvarech: Habrowany (1542, 1646, 1654) a Habrowan (1787 a 1833).[4]
První písemná zmínka o Habrovanech pochází ze čtrnáctého století, kdy vesnice patřila k panství hradu Krupka. Později byla připojena k Teplicím a v šestnáctém století k Malhosticím.[5] Od roku 1586 tvořila součást dobkovického statku. Podle Augusta Sedláčka byla ve vsi na začátku sedmnáctého století založena tvrz, kterou Kašpar starší Belvic z Nostvic prodal Mikulášovi Hochhauserovi z Hochhauzu, který ji připojil k Hliňanům.[6] Mikuláš se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což mu byl zkonfiskován majetek. Tomáš Václav Bílek však habrovanskou tvrz ve svém díle Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618 neuvedl, a proto je její existence sporná. Nasvědčovat by jí mohlo pomístní jméno Hrad, které označovalo místo, kde stával vrchnostenský dvůr.[5]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 266 obyvatel (z toho 120 mužů), z nichž bylo 58 Čechoslováků, 193 Němců a patnáct cizinců. Až na devět evangelíků a čtyři židy se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 256 obyvatel: 72 Čechoslováků, 183 Němců a jednoho cizince. Převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také osm evangelíků, tři členové církve československé a šest lidí bez vyznání.[8]
Dolní Zálezly • Habrovany • Homole u Panny • Chabařovice • Chlumec • Chuderov • Libouchec • Malé Březno • Malečov • Petrovice • Povrly • Přestanov • Ryjice • Řehlovice • Stebno • Tašov • Telnice • Tisá • Trmice • Ústí nad Labem • Velké Březno • Velké Chvojno • Zubrnice