Hřbitov rodu Parishů nebo také rodinný hřbitov Parishů je pohřebiště původně anglického šlechtického rodu Parishů ze Senftenbergu, který vlastnil zámek Žamberk.[pozn. 1] Nachází se v jihovýchodní části zámeckého parku v Žamberku v okrese Ústí nad Orlicí. Má podobu lesního hřbitova, který je vymezen laťovým plotem. Byl založen po polovině 19. století.[5][pozn. 2] Faktem ovšem je, že podle matrik zemřelých byli příslušníci rodu ještě v roce 1915 pohřbíváni v zámecké kapli. Zcela určitě byl přímo na rodinném hřbitově pochován Oskar Parish v roce 1925. Samotný hřbitov je lesní mýtinou, který obklopují staré duby. Na hřbitově se nachází osm kamenných náhrobků,[6] které jsou uspořádány přibližně do půlkruhu. Nejstaršími pohřbenými jsou první majitelé zámku Žamberk z rodu Parishů – John Parish (1774–1858) a jeho manželka Catherine (1781–1857).[6] Poslední pohřeb se konal v roce 2020. Uprostřed hřbitova se tyčí železný kříž v pískovcové podstavě. Hřbitov je veřejnosti přístupný a je památkově chráněný.[5]
Seznam pohřbených
Na hřbitově bylo pohřbeno několik generací Parishů. Tradice byla přerušena v období komunistické totality. Charles Parish a jeho žena Elisabeth, roz. z Oppersdorffu byli pohřbeni v Grimsby v Kanadě.[4]
Chronologicky podle data úmrtí
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[8][9] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Parishů, žlutě jsou vyznačeny manželky, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni majitelé statku Žamberk. Parishové údajně přišli do Anglie s Vilémem Dobyvatelem v roce 1066. Za prapředka rodu je považován Robert de Paris.[1] Od něho jsou počítány generace.[9] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.
V roce 1816 povýšen do rakouského rytířského stavu, v roce 1817 do panského stavu s přídomkem von Senftenberg.[12][2] Rytíř královského švédského Řádu polární hvězdy.[11] Majitel panství Žamberk (1815–1858). Zemřel jako 84letý na sešlost věkem.[11][pozn. 4]
Zemřel během pandemie covidu. Smuteční mše svatá s posledním rozloučením se konala 18. 5. 2020 v zámecké kapli Nanebevzetí Panny Marie v Žamberku pro omezený počet pozůstalých a hostů.[22] Pro širší veřejnost se konalo requiem 25. 7. 2020 v kostele sv. Václava v Žamberku.[23]
Mathilda Marie Chorinská z Ledské 15. 1. 1871 Veselí nad Moravou – 29. 6. 1936 Tomkowice, tehdy Thomaswaldau, Slezsko
Odkazy
Poznámky
↑Majitelé žamberského panství a později velkostatku:
1. 1815–1858 John Parish (1774–1858), koupil žamberské panství se zámkem Žamberk a hradem Litice od Werianda z Windisch-Gratze (1790–1867).[1] V roce 1816 získal český inkolát.[2]
2. 1858–1881 George Parish (1807–1881), synovec předchozího
3. 1881–1925 Oskar Parish (1881–1925), synovec předchozího
4. 1925–1948 Charles Parish (1899–1976), syn předchozího
↑Lucie Hanzlová uvádí, že hřbitov založil George Parish.[6] Ve stejné práci na jiném místě uvádí, že hřbitov založil Charles Parish.[7]
↑V matrice zemřelých je v závorce uvedena i německá verze Entkräftung.[11]
↑V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Altersschwäche.[11]
↑V roce 1898 mu byl potvrzen dědičný pruský šlechtický stav.[14][15]
↑V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Magengeschwür.[19]
↑Před dosažením zletilosti velkostatek pod správou kuratoria,[2] od roku 1894 ho spravoval sám.[21]
↑V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Gicht, Drüsenentartung, Herzschwäche.[19]
Reference
↑ abMAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN80-204-1049-X. S. 221. Dále jen Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích.
↑ abcdKOŠŤÁLOVÁ, Renata; KOŠŤÁL, Vratislav. Britská šlechta v českých zemích. Brno: Barrister & Principal, 2018. 276 s. ISBN978-80-7364-076-7. S. 46. Dále jen Britská šlechta v českých zemích.
↑ abcHANZLOVÁ, Lucie. Prezentace zámku Žamberk. Hradec Králové, 2015 [cit. 2024-10-14]. 79 s. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce František Musil. s. 34. Dále jen Prezentace zámku Žamberk. Dostupné online.
