Byl osmým synem pastora Johannesa Fehsenfelda. Po základní škole navštěvoval Vilémovo královské gymnázium v Berlíně. Z finančních důvodů se musel vyučit knihkupcem. Svůj vlastní nakladatelský podnik založil 1. dubna roku 1890 ve Freiburgu im Breisgau, kde v letech 1892–1910 vydával Sebrané cestovní romány Karla Maye (Carl May's gesammelte Reiseromane), později přejmenované na Sebrané příběhy z cest Karla Maye (Karl May's gesammelte Reiseerzählungen). Kromě románů Karla Maye vydával v edici Svět cest a dobrodružství (Die Welt der Fahrten und Abenteuer) také díla Rudyarda Kiplinga, Jacka Londona, Roberta Louise Stevensona a jiných známých spisovatelů dobrodružné literatury.[3]
Fehsenfeld se s Karlem Mayem seznámil roku 1891 poté, co si přečetl jeho příběh Giölgeda padishanün z cyklu Ve stínu padišáha. Byl tak nadšen, že uzavřel s Mayem smlouvu na souborné vydání všech částí cyklu, které vznikaly v letech 1880–1888 a byly roztroušeny v novinových vydáních, kde vycházely na pokračování. Fehsenfeld se dále zavázal vydat další Mayovy romány a povídky, které vycházely v různých novinách a časopisech a May měl za povinnost dodat své příběhy ve formě vhodné pro knižní vydání. Tím byla zahájena edice Carl May's gesammelte Reiseromane (Sebrané cestovní romány Karla Maye), později přejmenovaná na Karl May's gesammelte Reiseerzählungen (Sebrané příběhy z cest Karla Maye), která vycházela v letech 1892–1910 a dosáhla počtu 33 titulů.[4]
Další Fehsenfeldova edice Karl Mays Illustrierte Reiseerzählungen (Ilustrované příběhy z cest Karla Maye) zahrnuje celkem 33 ilustrovaných svazků, vydaných v letech 1907–1912. Mimo to vydal Fehsenfeld Mayovi sborník básní Himmelsgedanken (1900, Nebeské myšlenky), drama Babel und Bibel (1906, Babylon a bible), knihu Erzgebirgische Dorfgeschichten (1907, Krušnohorské vesnické povídky) a autobiografii Mein Leben und Streben (1910, Můj život a mé cíle).[2]
Po smrti Karla Maye roku 1912 neměl Fehsenfeld již dostatek prostředků, aby znovu oživil Mayovu popularitu, ztracenou díky štvanici, která byla na spisovatele pořádána. Snažil se proto o prodej nakladatelských práv jinému nakladatelství. Navázal kontakty s vdovou po Karlu Mayovi Klárou Mayovou, která se stala Mayovou univerzální dědičkou a hledala někoho, kdo by se nově mohl ujmout díla jejího muže. Společně s Mayovým dlouholetým přítelem a právníkemEucharem Albrechtem Schmidem tak 1. července roku 1913 založili v Radebeulu nakladatelství Karl-May-Verlag, které začalo vydávat Sebrané spisy Karla Maye (Karl May’s Gesammelte Werke).[5]
Roku 1921 Fehsenfeld z nakladatelství vystoupil, ale svůj vlastní podnik vedl i nadále až do své smrti v roce 1933.[2]
Sebrané příběhy z cest Karla Maye
Karl May's gesammelte Reiseerzählungen (Sebrané příběhy z cest Karla Maye) je název pro Mayovy spisy vydané v nakladatelství Friedrich Ernst Fehsenfeld. Edice, vycházející v letech 1892–1910, neobsahuje autorovy knihy psané v třetí osobě a další primárně určené mládeži a skládá se z těchto třiceti tří svazků:[6]