James Fraser Stoddart (24. května 1942, Edinburgh – 30. prosince 2024)[1] byl skotský chemik, specializující se na vývoj molekulárních strojů. Za to roku 2016 získal Nobelovu cenu za chemii, spolu s Jean-Pierre Sauvagem a Benem Feringou.[2][3]
Chemii vystudoval na Edinburské univerzitě, kde získal roku 1966 doktorát. Poté působil na královské univerzitě v Kingstonu v kanadském Ontariu a později se stal vědeckým pracovníkem na univerzitě v Sheffieldu. Od roku 1990 vedl katedru chemie na Birminghamské univerzitě. Od roku 1997 působí na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.[4]
Průlomový objev zveřejnil v roce 1991, kdy zkonstruoval na molekulární úrovni strukturu zvanou rotaxan, v níž je jedna molekula navlečená na jinou molekulu jako na osu, což byl základ pro konstrukci „molekulárních aut“.[5] Objevil také novou metodu těžby zlata za pomoci kukuřičného škrobu, která by mohla nahradit hydrometalurgickou těžbu za použití kyanidů, jež má negativní dopady na životní prostředí.[6]
V roce 2007 byl královnou Alžbětou II. uveden do šlechtického stavu. [7]