PROFILBARU.COM

Ing. arch. František Buldra
Ing. arch. František Buldra
Narození	1. dubna 1851 nebo 31. března 1851; Kaňk u Kutné Hory; Rakouské císařství
Úmrtí	21. prosince 1926 (ve věku 75 let); Praha; Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Alma mater	Polytechnika v Praze
Povolání	architekt a stavitel
Choť	Malvína Buldrová
Děti	František Buldra mladší
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Buldra (31. března 1851 Kaňk^[1] u Kutné Hory – 21. prosince 1926 Praha) byl český architekt, stavitel a hoteliér. Za svou architektonickou kariéru vypracoval celou řadu novorenesančních, novogotických, později pak secesních návrhů staveb na území Čech, především pak v Praze.

Život

Mládí

Narodil se v obci Kaňk,^[1] která se později stala součástí Kutné Hory. V letech 1869 až 1875 studoval architekturu na pražské polytechnice, po dobu pěti let pak sbíral praktické zkušenosti.

Kariéra

Roku 1880 zpracoval své první samostatné návrhy: novorenesanční činžovní domy v Mezibranské ulici, s výhledem do parku u Národního muzea. Zhruba ve stejném roce se oženil, natrvalo usadil v Praze a založil zde rodinu. Roku 1883 se stal členem Svazu architektů a inženýrů. Nadále navrhoval stavby v Praze, roku 1887 zde byl zapsán jako stavební podnikatel. Projekty realizoval také v rodné Kutné Hoře.

V letech 1907 až 1909 realizovala Buldrova firma stavbu honosného hotelu Palace na nároží Jindřišské a Panské ulice, pravděpodobně dle návrhu architekta Jiřího Justicha. Zadavatelem stavby byl sám Buldra, který následně hotel jakožto majitel provozoval. V této době také opakovaně stavebně realizoval návrhy architekta Richarda Klenky.

Úmrtí

František Buldra zemřel 21. prosince 1926 v Praze ve věku 75 let a byl pochován v rodinné novogotické kaplové hrobce na Olšanských hřbitovech.

Rodinný život

František Buldra se asi roku 1880 oženil^[2] s o osm let mladší Malvínou,^[3] celkem spolu měli pět dětí. František Buldra mladší (1882–1942)^[4] se stal též architektem a stavitelem, byl žákem Josefa Schulze a pokračoval po otcově smrti v řízení rodinného podniku.

Dílo

Nájemní domy čp. 577 a 1592, Mezibranská, Praha (1880)
Novorenesanční palác čp. 1600/II (později hotel Esplanade), Washingtonova, Praha (přestavba ve 20. letech 20. století Fritzem Lehmannem),
Nájemní dům čp. 667/II, Navrátilova, Praha (1882–1883)
Obchodní a nájemní dům čp. 771/II, Jungmannovo náměstí, Praha (1884–1886)
Městské divadlo, Pražská, Tábor (1886–1887, návrh a stavba)
Evangelický kostel, Kutná Hora (1887, autor návrhu)
Obchodní a nájemní dům čp. 769/II, Jungmannovo náměstí, Praha (1889–1892)
Nájemní domy čp. 681 a 682, Seifertova, Žižkov (1890–1891)
Restaurační pavilon, Zemská jubilejní výstava v Praze (1891)
Obchodní dům čp. 841/II (Diamant), Václavské náměstí, (přestavba ve 20. letech 20. století, po roce 2000 nahrazen novostavbou)
Nájemní dvojdům čp. 1959/II a 1960/II, Myslíkova, Praha (1897)
Nájemní dům 714/I, roh Dlouhé a Rybné, Praha (1898)
Nájemní a obchodní dům čp. 388, Praha-Nové Město, na Můstku na místě dnešního ČKD (1900, po r. 1930 přestavěn, později zbořen)
Nájemní dům čp. 682/II, Vodičkova, Praha (1901)
Úpravy domu U Pinkasů čp. 755/II a vedlejšího domu čp. 756/II, Jungmannovo náměstí, Praha (1891)
Nájemní a obchodní dům čp. 115, Národní třída (1902–1904, stavba podle návrhu Richarda Klenky)
Palác Louvre, čp. 116, Národní třída (190?, stavba podle návrhu Richarda Klenky)
Činžovní domy, Dykova, Královské Vinohrady (1901)
Obchodní a obytný dům čp. 417, Národní třída, Praha (1904–1906)
Nájemní dům čp. 284, Spálená, Praha (1905–1906)
Hotel Palace, Vodičkova, Praha (1907–1909, autorem návrhu nejspíš Jiří Justich)
Nájemní dům s obchody čp. 700/II, Vodičkova, Praha (1910–1913)