Filip Jícha (* 19. dubna 1982 Plzeň) je bývalý český házenkář a reprezentant. Pravoruký hráč ukončil kariéru v říjnu 2017 kvůli zdravotním problémům.[1] V sezónách 2015–2017 nastupoval za FC Barcelona Lassa na postu levé spojky a mezi lety 2007–2015 byl členem bundesligového klubu THW Kiel. V roce 2010 se stal nejlepším házenkářem světa. Po ukončení kariéry působil v klubu THW Kiel jako asistent trenéra, od roku 2019 je hlavním trenérem.[2]
Měří 201 cm a během aktivní sportovní kariéry vážil 103 kg. V Německu měl přezdívku „Pavel“, v reprezentaci pak „Filda“. Je ženatý s Hanou Jíchovou, se kterou má dceru Valérii a syna Vincence. 16. června měl rozlučku s kariérou v Plzni na hokejovém stadionu, rozlučky se účastnilo více než 5 tisíc lidí.
Jako žák začínal ve Starém Plzenci v roce 1988, od roku 1995 do roku 2000 hrál ve Slavii Plzeň. Za Kovopetrol Plzeň odehrál jediný ligový zápas. V 18 letech podepsal profesionální smlouvu v Dukle Praha, kde zůstal do roku 2003.
Následně v lednu přestoupil poprvé do zahraničího saúdskoarabského klubu Al Ahlí Jeddah, odkud v únoru 2003 přestoupil do katarského Al Ahlí Sport Club Qatar. Od června 2003 se vrátil do Evropy a hrál v klubu TSV St. Otmar St. Gallen (Švýcarsko). Odtud si v roce 2004 odskočil v květnu zpět do katarského klubu. V roce 2005 začalo jeho účinkování v bundeslize, nejprve v TBV Lemgo. Zde získal po sedmnácti letech jako první Čech evropskou trofej, a to Pohár EHF. Od 20. června 2007 hrál za klub THW Kiel, kde nastupoval v dresu číslo 39 na pozici levé spojky. V roce 2015 přestoupil z německého klubu do FC Barcelona, kde podepsal smlouvu na čtyři roky.
V české reprezentaci debutoval během září 2000 v Považské Bystrici proti Slovensku, s dvěma vstřelenými brankami. V reprezentaci odehrál 158 zápasů a vstřelil 877 branek. S reprezentací vybojoval 8. místo na Mistrovství Evropy 2010, 10. místo na Mistrovství světa 2005 a 12. místo v roce 2007. Nastupoval v dresu číslo 9.
Jícha byl 13. ledna 2011 vyhlášen nejlepším házenkářem světa roku 2010, když těsně předčil francouzského reprezentanta Nikolu Karabatice.[3] Stal se také pětinásobným vítězem ankety Házenkář roku ČR v letech 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012, nejlepším střelcem Ligy mistrů 2009 a 2010, vítězem ankety týdeníku Handballwoche o nejlepšího hráče bundesligy v letech 2009 a 2010, nejužitečnějším hráčem, nejlepším střelcem a členem All Star týmu na Mistrovství Evropy 2010 v Rakousku. Opakovaně získal cenu pro nejlepšího sportovce Kielu.
1988 Veselin Vujović • 1989 Kang Jae-won • 1990 Magnus Wislander • 1991 • 1992 • 1993 • 1994 Talant Dujšebajev • 1995 Jackson Richardson • 1996 Talant Dujšebajev • 1997 Stéphane Stoecklin • 1998 Daniel Stephan • 1999 Rafael Guijosa • 2000 Dragan Škrbić • 2001 Yoon Kyung-shin • 2002 Bertrand Gille • 2003 Ivano Balić • 2004 Henning Fritz • 2005 Arpad Šterbik • 2006 Ivano Balić • 2007 Nikola Karabatić • 2008 Thierry Omeyer • 2009 Sławomir Szmal • 2010 Filip Jícha • 2011 Mikkel Hansen • 2012 Daniel Narcisse • 2013 Domagoj Duvnjak • 2014 Nikola Karabatić • 2015 Mikkel Hansen • 2016 Nikola Karabatić • 2017 nebyla udělena • 2018 Mikkel Hansen • 2019 Niklas Landin Jacobsen • 2020 nebyla udělena • 2021 Niklas Landin Jacobsen