Pocházel ze starého šlechtického rodu Buquoyů usazeného od 17. století v Čechách.[2] Narodil se jako třetí syn hraběte Jiřího Jana Jindřicha Buquoye (1814–1882) a jeho manželky Sophie, rozené princezny Oettingen-Wallersteinové (1829–1897). O Ferdinandově dětství a mládí není příliš mnoho zpráv, pravděpodobně ale vystudoval gymnázium v Praze nebo ve Vídni, poté absolvoval krátkou službu v armádě. Při dělení rodového majetku ještě za otcova života převzal v roce 1878 do správy velkostatky v severozápadních Čechách (Horní Hrad, Měděnec) o celkové rozloze 2 500 hektarů půdy.[3] Sídelní hrad Hauenštejn prošel v polovině 19. století přestavbou na zámek za Ferdinandovy babičky Gabriely. Ferdinand se na Hauenštejnu chtěl trvale usadit a hned po převzetí majetku přistoupil k druhé etapě přestavby hradu, která proběhla v letech 1878–1882 v pseudogotickém stylu.[4][5]
V roce 1882 se v Badenu u Vídně oženil s hraběnkou Henriettou Cappyovou (1857–1929), dcerou c. k. komořího a plukovníka hraběte Jindřicha Cappyho (1819–1889) z původně mantovské rodiny usazené v Uhrách. Henrietta se v mládí zúčastnila cesty arcivévodkyně Marie Kristýny do Španělska k jejímu sňatku s králem Alfonsem XII. Později byla Henrietta c. k. palácovou dámou a dámou Hvězdového řádu, nakonec před zánikem monarchie zastávala post nejvyšší hofmistryně arcivévodkyně Marie Annunziaty.[12] Z manželství s Ferdinandem Buquoyem pocházely čtyři děti, synové
1. Karel Jiří (9. 3. 1885 Vídeň – 17. 5. 1952 Brno), poslední majitel buquoyského velkostatku do roku 1945, manž.. 1914 Marie Valerie Kinská z Vchynic a Tetova (28. 8. 1896 Vídeň – 24. 1. 1963 Seyfriedsberg)[13]
Nejstarší syn Karel Jiří kromě otcova majetku zdědil v roce 1911 po strýci Karlovi také hlavní rodová sídla v jižních Čechách (Rožmberk, Nové Hrady) a byl posledním vlastníkem buquoyských velkostatků v Československu.
Ferdinandův starší bratr Karel (1854–1911) byl též poslancem českého zemského sněmu a také dědičným členem panské sněmovny. Vlastnil hlavní rodový majetek Buquoyů v jižních Čechách (Rožmberk, Nové Hrady), ale protože zemřel bez mužského potomstva, dědictví přešlo na Ferdinandova syna Karla Jiřího.
Ferdinandův švagr Josef Filip Thun-Hohenstein (1856–1932) působil ve státních službách a v letech 1898–1906 byl zemským prezidentem ve Slezsku.
Odkazy
Reference
↑C3. Gf Ferdinand Maria Heinrich [online]. genealogy.euweb.cz [cit. 2013-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN978-3-7001-3213-4. Kapitola Buquoy, Ferdinand (de Longueval) Gf. von (1856–1909), Politiker und Großgrundbesitzer. (německy)
↑Přehled majetku Ferdinanda Buquoye in: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 70–72 dostupné online