O českém státním úředníkovi a předsedovi vlády Protektorátu Čechy a Morava pojednává článek
Richard Bienert.
Richard von Bienerth-Schmerling, též hrabě Richard Bienerth (2. března 1863 Verona, dnes v Itálii – 3. června 1918 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský politik, v letech 1908–1911 předseda vlády Předlitavska, předtím ministr kultu a vyučování a ministr vnitra.
Biografie
Mládí a působení na úřednických postech
Byl synem c. k. polního podmaršála Karla Bienertha (1825–1882), po matce Violetě (1836–1907) byl vnukem rakouského politika Antona von Schmerlinga.[1] Vystudoval Theresianum ve Vídni a od roku 1884 pracoval ve státní službě. Od roku 1886 působil na ministerstvu kultu a vyučování, kde se v roce 1897 stal ministerským radou. V roce 1899 se stal viceprezidentem dolnorakouské zemské školské rady.[2]
Ministrem a předsedou vlády Předlitavska
Vrchol jeho politické kariéry nastal na počátku 20. století. Nejprve se za druhé vlády Paula Gautsche stal dodatečně ministrem kultu a vyučování coby privizorní správce rezortu. Post si udržel i v následující vládě Konrada Hohenloheho. Funkci zastával v období 11. září 1905 – 28. května 1906. Pak byl v období 2. června 1906 – 15. listopadu 1908 ministrem vnitra ve vládě Maxe Becka.[3] V této funkci dohlížel na realizaci volební reformy (všeobecné rovné volební právo), podle které pak proběhly volby do Říšské rady roku 1907.[2]
Poté, co Beckova vláda skončila, byl následně od 15. listopadu 1908 do 28. června 1911 předsedou vlády Předlitavska (vláda Richarda Bienertha).[3] Jeho vláda byla koncipována jako úřednická (zasedali v ní jako ministři-krajané jen tři ministři z parlamentních frakcí). Mnohé rezorty byly obsazeny jen provizorně, vysokými ministerskými úředníky. Kladla si za cíl nadstranickou (nepolitickou) politiku a překlenutí rozporů v politické životě Předlitavska.[1] Dlouhodobě se ovšem potýkala (stejně jako většina předchozích vlád) s obstrukcemi, zejména českých poslanců parlamentu. V únoru 1908 proto Bienerth inicioval dočasné uzavření Říšské rady i českého zemského sněmu (v Praze dokonce vyhlášeno stanné právo[1]) a následně provedl rekonstrukci vlády, do níž povolal i některé politické ministry. Během mezinárodní krize okolo Rakousko-Uherské anexe Bosny a Hercegoviny se mu nicméně podařilo prosadit v parlamentu důležité zákony související s financováním armády (a při tomto hlasování se česká opozice rozštěpila). V únoru 1909 znovu odstavil Říšskou radu od fungování, když ji čeští poslanci opětovně zablokovali obstrukcemi při projednávání jazykových a územněsprávních zákonů pro Čechy. V polovině roku 1910 se vláda potýkala s další významnou krizí, když jí loajalitu vypověděl Polský klub. V prosinci 1910 proto Bienerth nabídl rezignaci. Setrval ale v úřadu ještě několik dalších měsíců. Po volbách do Říšské rady roku 1911, v nichž vládní tábor ztratil většinu (zejména propad českých i německých klerikálních stran), definitivně ukončil své působení v čele předlitavské vlády.[2][4]
Pozdější kariéra
V letech 1911–1915 zasedal na postu místodržícího Dolních Rakous.[2]
Odkazy
Externí odkazy
Reference
- ↑ a b c Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 544.
- ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Bienerth-Schmerling, Richard Gf. (1863-1918), Ministerpräsident, s. 83–84. (německy)
- ↑ a b kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 589–591.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 545–549.
.png)
