Ernest Thompson Seton

Ernest Thompson Seton
Ernest Thompson Seton
Rodné jméno	Ernest Evan Thompson
Narození	14. srpna 1860; South Shields, Durham, Anglie
Úmrtí	23. října 1946 (ve věku 86 let); Seton Village, Nové Mexiko, USA
Pseudonym	Thompson-Seton
Povolání	přírodovědec, spisovatel, scenárista, esejista, vědecký ilustrátor, umělec a autor dětské literatury
Národnost	Anglická
Alma mater	Julianova akademie; Jarvis Collegiate Institute
Významná díla	Teachers' manual of bird-life; a guide to the study of our common birds; Bird-life; a guide to the study of our common birds; Bird-Lore, Volume I
Ocenění	medaile Johna Burroughse (1927); medaile Daniela Girauda Elliota (1928); Cena Silver Buffalo; Member of the Royal Canadian Academy of Arts
Manžel(ka)	Grace Gallatin Seton Thompson (1896–1935)
Podpis
	„Woodcraft is Lifecraft.“
	oficiální stránka
	multimediální obsah na Commons
	původní texty na Wikizdrojích
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ernest Thompson Seton (14. srpna 1860 South Shields, Durhamské hrabství, Anglie – 23. října 1946 Seton Village, Nové Mexiko, USA) byl ilustrátor, spisovatel a zakladatel woodcrafterského hnutí. Svou tvorbou také velice silně ovlivnil český skauting.

Životopis

Od mládí tíhl ke studiu přírody a tento zájem jej přivedl k malířství. Získal stipendium na londýnské Královské akademii umění, kde strávil dva roky. V roce 1881 se usadil na farmě svých starších bratrů v Carberry (Manitoba). Dříve než jako spisovatel, stal se uznávaným jako ilustrátor přírodovědných publikací. Začátkem 90. let odjel studovat malířství do Paříže. Byl dvakrát ženat. S první manželkou Grace Gallatin (rozvedli se po dlouholetém odloučení během 30. let) měl dceru Anyu, později známou spisovatelku historických románů. S druhou ženou, spisovatelkou Julií Buttreeovou, adoptovali dceru Dee. V roce 1936 pobýval společně s manželkou Julií v rámci mezinárodního turné i v Československu.

Pravděpodobně na popud své první ženy Grace Gallatin začal od poloviny 80. let 19. století publikovat povídky o zvířatech, ve kterých čerpal ze svých bohatých zkušeností lovce a zálesáka. Zásadní zlom v jeho životě znamenal rok 1902, kdy se mu podařilo motivovat partu chlapců, která se opakovaně dopouštěla vandalismu na bráně jeho usedlosti Wyndygoul (Connecticut)^[1], k založení prvního woodcrafterského kmene, Woodcraft Indians. Od té doby až do své smrti se cele věnoval woodcrafterskému hnutí.

Souběžně s woodcrafterským hnutím se rozvíjela celá řada dalších hnutí, v Německu kupříkladu Wandervogel a v Anglii skauting. Zvláště skauting se mu zdál být zpočátku hodně blízkým. Když jej Robert Baden-Powell během léta 1905 kontaktoval, měl za to, že je jeho záměrem pouze modifikovat woodcrafterskou myšlenku pro evropské podmínky, proto souhlasil s použitím materiálů z Birch Bark Roll v Scouting for Boys (kterou později použil v roce 1912 Antonín Benjamin Svojsík pro své Základy junáctví). Výsledkem však byl on sám silně rozčarován. Baden-Powell použil, co se mu zamlouvalo, jeho samotného ani nezmínil, a přidal některé jemu protivné prvky. Baden-Powell byl voják a vznik anglického skautingu ovlivnila i křesťanská organizace mládeže Boys' Brigade založená anglikánským duchovenstvem. Obojí se na Baden-Powellově pojetí silně projevilo. On sám ale věřil, že ideová síla woodcraftu je silnější než síla skautingu a chtěl své pojetí uplatnit v Americe. Jako výraz smíření přijal nabídku stát se náčelníkem Boy Scouts of America (vznikli 21. června 1910), a dokonce šel tak daleko, že osmé vydání Birch Bark Roll vydané ve spolupráci s Edgarem M. Robinsonem nazval The American Boy Scout.

V americkém skautském hnutí setrval do roku 1915, kdy byl v podstatě vyhozen na základě dodatku, podle kterého mohl být členem Boy Scouts of America pouze občan Spojených států amerických. V té době neměl americké státní občanství. Člověkem, který k bezprostřednímu konfliktu přispěl, byl ambiciózní James West. Kromě osobních sporů a intrik byly důvodem roztržky i ideové rozpory, zhruba řečeno jeho oponenti chtěli skauting spíše baden-powellovský, on sám prosazoval svoje vlastní názory. Svou zkušenost se skautským hnutím později shrnul: „Mým záměrem bylo dělat z nich (skautů) muže, Baden-Powellovým – vojáky“.

Čtrnáct let po založení organizace Woodcraft Indians, tedy roku 1916, přetvořil na novou The Woodcraft Leaggue of America, daleko lépe organizovanou.^[2]

Jeho averzi vůči skautingu a jeho protagonistům do značné míry později tlumila druhá žena Julia Moss Buttree-Seton, která po jeho skonu a zániku The Woodcraft League of America věnovala prakticky celou jeho pozůstalost do péče BSA.

Mezi českými skauty je pravděpodobně známější a uznávanější než mezi americkými, poněvadž v době, kdy se konsolidoval český skauting, ho „objevil“ středoškolský profesor Miloš Seifert, který propagaci jeho woodcrafterského hnutí zasvětil celý svůj život. Snad právě proto je v bývalém Československu oproti světovému skautingu dodnes kladen velký důraz na výchovu spojenou s pobytem v přírodě.

Často se však nedoceňuje skutečnost, že A. B. Svojsík ve svém zásadním díle Základy junáctví (1912) věnuje hned v úvodní části strany 19–23 právě E. T. Setonovi a medailonek o Baden-Powellovi polemicky otevírá zamyšlením: Těžko je posouditi, kdo má o které odvětví skautingu větší zásluhy, zde Seton, či Baden-Powell. Jisto je, že ona romantičnost, poetičnost a láska k přírodě jsou především zásluhou Setonovou, kdežto pořádek, kázeň, organizace jsou zase dílem Powellovým – obou výborných psychologů i pedagogů. (s. 22–23)

Dílo

Mammals Of Manitoba (1886) [Savci Manitoby]
Birds Of Manitoba, Foster (1891) [Ptáci Manitoby]
How to Catch Wolves, Oneida Community (1894) [Jak porozumět vlkům; obrazy: Spící vlk, Triumf vlků (Marné čekání, Štvanice]
Studies in the Art Anatomy of Animals, Macmillan (1896) [Umělecká anatomie zvířat]
Wild Animals I Have Known, Scribners (1898) č. Příběhy zvířat volně žijících (1914), potom Divoké děti lesů (1968)
The Trail of The Sandhill Stag, Scribners (1899) č. Za sandhillským jelenem později Po jelení stopě (Sebrané spisy, dále jen SS 2)
Lobo, Rag, and Vixen, Scribners (1899)
The Wild Animal Play For Children (Musical), Doubleday & Curtis (1900)
The Biography of A Grizzly, Century (1900), č. Wahb, později Blesk (SS 2)
Lobo (1900)
Ragylug (1900)
American Printing House For The Blind, Wild Animals I have Known (NY point system) (1900)
Pennsylvania Institution for the Blind Four Books In Braille: Lobo, Redruff, Raggylug, Vixen (1900)
Lives of the Hunted, Scribners (1901), č. Děti pustin, později Přátelé [z] divočiny (SS 9)
Twelve Pictures of Wild Animals (no text) Scribners (1901)
Krag and Johnny Bear, Scribners (1902)
Od května do listopadu 1902 v časopise Ladies’ Home Journal (roč. 19) vychází na pokračování články Ernest Thompson Seton's Boys, těchto sedm statí vytvořilo ideový základ pro hnutí Woodcrafterských Indiánech a současně se stalo podkladem pro knihu The Birch Bark Roll; ta byla stále doplňovaná a upravovaná, jen za Setonova života vyšlo snad 29 vydání; 25. vyd. z roku 1931 lze již považovat za konečné. Její názvy se však zejména v prvních deseti vydáních měnily (viz níže)
How to Play Indian (1903) [Jak si hrát na Indiány = 2. vyd. Svitku...]
Two Little Savages, Doubleday (1903), č. Dva divoši (1925 atd., nový překlad 1957 atd. a další 2005)
How to Make A Real Indian Teepee, Curtis (1903)
How Boys Can Form A Band of Indians, Curtis (1903)
The Red Book, or How to Play Indian (1904) [3. a 4. (1905) vyd. Svitku… vyšlo pod tímto názvem]
Monarch, The Big Bear of Tallac, Scribners (1904), č. Medvěd Monarcha (SS 6)
Woodmyth and Fable, Century (1905) [Lesní mýty a bajky]
Animal Heroes, Scribners (1905), č. Zvířata hrdinové (SS 3)
The Birch Bark Roll of the Woodcraft Indians (1906), [5. vyd., ale 1. tohoto názvu] č. Svitek březové kůry – kniha lesní moudrosti II [č. překlad vychází z pozdějších doplněných vyd.]
The Natural History of the Ten Commandments, Scribners (1907)
The Birch-Bark Roll of the Outdoor Life. Doubleday [7. vyd.] (1908)
Fauna of Manitoba, British Assoc. Handbook (1909)
Biography of A Silver Fox, Century (1909), č. Domino – životopis stříbrného lišáka (SS 9)
Life Histories of Northern Animals (2 Volumes), Scribners (1909), č Ze života severních zvířat I-V (upravený výběr 1937-38)
BSA: A Handbook of Woodcraft, Scouting, and Life-craft, Including General Sir Baden-Powell's Scouting for Boys. Doubleday and Page for the Boy Scouts of America (1910) [Americký skaut: Příručka k nacházení lesní a životní moudrosti = 8. vyd. Svitku].
The Arctic Prairies, Scribners (1911) č. Arktickou prérií (SS 8)
Rolf In The Woods, Doubleday (Dedicated to the Boy Scouts of America). Note: Full text is available on-line, thanks to Ted Soldan and the holders of the copyright. (1911), č. Rolf zálesák (SS 1)
The Book of Woodcraft and Indian Lore (1912), č. Indiáni – kniha lesní moudrosti I. (SS 11 a 14)
The Forester's Manual, or, The forest trees of eastern North America. Doubleday (1912)
The Red Lodge, private printing of 100 copies (1912)
Wild Animals At Home, Doubleday (1913), č. Děti divočiny doma (SS 6)
The Slum Cat, Constable (London) (1915)
Legend of the White Reindeer, Constable (London) (1915) č. Legenda o bílém sobu (SS 3)
The Manual of the Woodcraft Indians (1915)
Wild Animal Ways, Doubleday (1916), č. Děti divočiny (SS 4)
Woodcraft Manual for Girls (for Boys). (1916)
The Preacher of Cedar Mountain, Doubleday (1917), č. Úsvit na Cedrové hoře, později Kazatel z Cedrové hory (SS 5)
Woodcraft Manual for Boys; the Sixteenth Birch Bark Roll by Ernest Thompson Seton. Published for the Woodcraft League of America, Garden City, N.Y., Doubleday, Page & Company, 1917. 441 pp., illus. and music. (1917)
The Woodcraft Manual for Boys; the Seventeenth Birch Bark Roll by Ernest Thompson Seton. Published for the Woodcraft League of America, Inc. Garden City, New York Doubleday, Page & Company, 441 pp. Illus. and music. (1918)
The Woodcraft Manual for Girls; the Eighteenth Birch Bark Roll, Published for the Woodcraft League of America, Inc. Garden City, New York, Doubleday, Page & Company, 424 pp. Illus. and music. (1918)
Sign Talk of the Indians, Doubleday (1918)
The Laws and Honors of the Little Lodge of Woodcraft., 8 vo. Published at Cheyenne, Wyo. August. 4th edition. (1919)
The Brownie Wigwam; The Rules of the Brownies. Fun outdoors for boys and girls under 11 years of age. Woodcraft League of America, N. Y. 8 vo., 7 pp. 5th edition, the first being part of the Birch Bark Roll for 1906 (1921)
The Buffalo Wind (1921)
Woodland Tales (1921), č. Z lesní říše (1925)
The Book of Woodcraft (1921)
The Book of Woodcraft and Indian Lore Doubleday, Page & Co., 590 pp. More than 500 drawings by the author; 3rd edition of the 1912 issue, enlarged by the inclusion of „The Foresters Manual.“ (1922)
Bannertail: The Story of A Gray Squirrel, Scribners (1922) č. Pírko, příběh šedého veverčáka (SS 2)
Manual of the Brownies; Manual of the Brownies, the Little Lodge of the Woodcraft League of America. 6th edition. A pamphlet of 10 pp. Oct., New York. (1922)
The Ten Commandments in the Animal World, Doubleday (1923) č. Desatero přikázání ve světě zvířat, in Ptačí příběhy (1926)
Animals, The Nature Library, Doubleday (Color Plates) (1926)
Lobo, Rag, and Vixen (The Scribner Series of School Reading), Scribners, 147 pp. (1927)
Old Silver Grizzle, Hodder (London) (ca 1927), č. Starý šedivec – jezevec, in Děti divočiny doma (SS 6)
Raggylug and Other Stories, Hodder (London) (ca 1927)
Chink and Other Stories, Hodder (London) (ca 1927)
Foam The Razorback, Hodder (London) (ca 1927)
Johnny Bear and Other Stories, Hodder (London) (ca 1927)
Lobo and Other Stories, Hodder (London) (ca 1927)
Animals Worth Knowing, (As Above), The Little Nature Library, Doubleday (No Color Plates) (1928)
Lives of Game Animals (4 Volumes), Doubleday 1925–1928 [Životy lovné zvěře]
Blazes on The Trail, Little Peegno Press (3 Pamphlets): Life Craft or Woodcraft; Rise of the Woodcraft Indians; Spartans of the West (1928)
Krag, The Kootenay Ram and Other Stories, University of London Press (1929) pov. č.: Krag / Rek, osudy horského berana, in Přátelé z divočiny
Billy the Dog That Made Good, Hodder (London) (1930)
Cute Coyote and Other Stories, Hodder (London) (1930)
Lobo, Bingo, The Pacing Mustang (1930)
Famous Animal Stories (1932)
Animals Worth Knowing (1934)
Johnny Bear, Lobo and Other Stories, (Modern Standard Authors) Scribners (1935)
The Gospel of the Redman, with Julia Seton, Doubleday (1936), č. Poselství rudého muže.
Biography of An Arctic Fox, Appleton-Century (1937), č. Katug – příběh polárního lišáka (SS 2)
Great Historic Animals, Scribners (1937)
Mainly About Wolves (Same as above), Methuen (London) (1937), [rozšířené předchozí ] č. Král vlků (1999! SS 7)
Pictographs of the Old Southwest, with other authors, Cedar Rapids (1937)
Buffalo Wind, Private printing of 200 (1938)
Trail and Camp-Fire Stories (1940)
Trail of an Artist-Naturalist: The Autobiography of Ernest Thompson Seton, Scribners (1940), č. Cesta životem a přírodou (1977, cenzurováno)
Santanna, The Hero Dog of France, Limited printing of 500 copies with 300 autographed, Phoenix Press (1945)
The Best of Ernest Thompson Seton (1949)
Ernest Thompson Seton's America; Selections of the writings of the artist-naturalist. New York: Devin-Adair Co. 413 pages Edited with an intro by Farida A. Wiley (1954)
Animal Tracks and Hunter Signs (1958), č. včleněno in Svitek březové kůry – kniha lesní moudrosti II (SS 11)
The Gospel of the Redman; with Julia M. Seton, Santa Fe NM; Seton Village (1958)
The Worlds of Ernest Thompson Seton. (Edited, with introduction and commentary, by John G. Samson). New York: Knopf. 204 pp. (1976)

Filmové adaptace

Ingomar, the Barbarian (1908), americký němý film podle autorovy povídky, režie D. W. Griffith.
Chico, the Misunderstood Coyote (1961), americký televizní film podle autorovy povídky, režie Walter Perkins.
The Legend of Lobo (1962), americký film podle autorovy povídky, režie James Algar a Jack Couffer.
King of the Grizzlies (1970), americký film podle autorovy knihy ''The Biography of a Grizzly, režie Ron Kelly.
King of the Grizzlies (1973), dvoudílný americký televizní film podle autorovy knihy ''The Biography of a Grizzly, režie Ron Kelly.

Домино (1973, Domino), ruský sovětský film podle stejnojmenné autorovy knihy, režie Igor Negresku.
The Wolf that Changed America (2008) TV britský hraný dokument ze Setonova života o příběhu, který jej inspiroval k napsání světoznámé povídky Lobo, král Currumpawy; 2010 uveden v ČT jako Lobo – vlk, který změnil Ameriku; režie Steve Gooder.
Чинк (1992, Chink), ruský animovaný film podle autorovy povídky, režie Leonid Kajukov.

Česká vydání

Do roku 1948

Bingo; Lobo; Matka liška, povídky o zvířatech, František Topič, Praha 1909 a 1921, přeložil J. F. Khun, znovu Jan Otto, Praha 1930..
Ptačí příběhy, František Topič, Praha 1910 a 1920, přeložil J. F. Khun, [3 povídky: Stříbroleb, Rudokrček a Vrabčák Hřmotil].
Prérijní vlk, přítel malého Jima, Záře, Praha 1910, přeložil J. Červený (obsahuje ještě povídku Wully, ovčácký pes).
Beran Rek; Medvěd Šeda, životopisy zvířat, František Topič, Praha 1911, přeložil J. F. Khun.
Povídka o bažantovi, Záře, Praha 1912, přeložil J. Červený.
Příběhy zvířat volně žijících, Karel Svoboda, Bystřice pod Hostýnem 1914, přeložil Otakar Záhorský.
Povídky o zvířatech I–III, František Topič, Praha 1915–1916, přeložil J. F. Khun, znovu 1919–1922.
Povídky táborových ohňů, Praha 1919, přeložil James a F. Špička (obsahuje povídky Jak si skaut Úhoř vydobyl svou přezdívku a Jak si pes zasloužil vyznamenání za záchranu života).
Duch lesů, Federace čsl. skautů, Praha 1922, přeložil Miloš Seifert; v témže roce ještě 2. vyd.
Indián - rysy indiánova charakteru, Bedřich Kočí, Praha 1923, přeložil Miloš Seifert.
Děti divočiny, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1923 a 1925, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík, znovu 1927 a 1929 Jan Otto, Praha.
Bingo a jiné příběhy zvířat, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1926, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík, znovu 1929 Jan Otto, Praha.
Ptačí příběhy, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1926, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík. [2. část výboru povídek ze souboru Wild Animals I Have Known: knihu doplňuje esej Desatero přikázání ve světě zvířat, 1923]
O veveřici, románek šedé veverky, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1923 a 1925, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík, znovu Jan Otto, Praha 1927 a 1929.
Úsvit na Cedrové hoře, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1924 a 1925, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík, znovu Jan Otto, Praha 1928.
Medvěd Monarcha, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1924 a 1925, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík, znovu Jan Otto, Praha 1928.
Domino, románek stříbrné lišky, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1924 a 1925, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík, znovu Jan Otto, Praha 1927 a 1929.
Děti divočiny doma, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1924, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík, znovu Jan Otto, Praha 1927, 1928 a 1929.
Arktickou prérií, canoí 2000 mil za stády Karibů, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1924 1925, znovu Jan Otto, Praha 1934.
Zvířata hrdinové, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1925, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík a Pavla Moudrá, znovu Jan Otto, Praha 1929.
Wahb, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1925, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík, znovu Jan Otto, Praha 1929.
Za sandhillským jelenem, Bedřich Kočí, Praha 1925, přeložil Miloš Seifert, znovu Jan Otto, Praha 1929.
Z lesní říše, Melantrich, Praha 1925, přeložil Miloš Seifert.
Rolf zálesák, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1925 a 1925, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík, znovu Jan Otto, Praha 1927, 1928 a Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1937.
Dvanáct tajemství lesa, Bedřich Kočí, Praha 1925, přeložil Miloš Seifert.
Dva divoši, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1925, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík, znovu Jan Otto, Praha 1927, 1928 a 1929.
Děti pustin, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1926, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík.
Ze života severních zvířat, biologické črty I–V, Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1937–1938, přeložil Miloš Seifert.
Katug, dítě sněhu, povídka o bílé lišce, Václav Petr, Praha 1940 přeložil Miloš Seifert.
Stopami černého vlka, Státní nakladatelství, Praha 1945 přeložil Miloš Seifert, znovu 1946, dotisk 2. vyd. 1949.

Po roce 1948

Dva divoši, SNDK, Praha 1957, přeložili Libuše Bubeníková a Jiří Valja, znovu Albatros, Praha 1962, 1971, 1976, 1983 a 1990; Computer Press, Brno 2005, přeložila Dana Krejčová, [aktualizovaný překlad a kompletní původní ilustrace].
Moji známí z divočiny, SNDK, Praha 1961, vybral a přeložil Jiří Šeda, znovu (přepracované) Albatros, Praha 1968 a 1984.
Stopy v divočině, Olympia, Praha 1968, přeložil Miloš Zapletal; obsahuje povídky Medvěd Monarcha a Domino; znovu 1991.
Divoké děti lesů, Mladá fronta, Praha 1968, přeložila Eva Korelusová, (od roku 1914 první úplné vydání knihy Wild Animals I Have Known)
Z lesního království, Olympia, Praha 1969, přeložil Miloš Zapletal; obsahuje Pírko, Rek, Atalafa - okřídlený skřítek.
Rolf zálesák, Mladá fronta, Praha 1969, přeložil Křišťan Bém, znovu 1973 a 1984, Leprez, Praha 1997 [všechna vydání cenzurována]; Leprez, Praha 2001, přeložili Křišťan Bém a Miloš Zapletal, první úplné české vydání (samozřejmě jen od roku 1928!).
Kniha lesní moudrosti, Olympia, Praha 1970, znovu 1991, přeložil Miloš Zapletal [výbor!].
Povídky od táborového ohně, Olympia, Praha 1972, přeložil Miloš Zapletal [výbor povídek].
Král vlků, Olympia, Praha 1974, přeložil Miloš Zapletal [výbor povídek z různých knih].
Cesta životem a přírodou, Orbis, Praha 1977, přeložil Miloslav Vavrda, [mimo poslední kapitolu Hnutí woodcraft].
Vznik hnutí Woodcrafterských Indiánů, ZO ČSOP Taraxacum, Praha 1979, přeložil Miloslav Vavrda [obsahuje cenzurovanou kapitolu Hnutí woodcraft].
Poselství rudého muže, (nejdříve jako samizdat 1987), Rout, Praha 1992, 2. vyd. Chvojkovo nakladatelství, Praha 1997, přeložil Martin Kupka.
Zvířata hrdinové, Leprez, Praha 1998, přeložil Miloš Zapletal.
Blesk, povídky z divočiny, Leprez, Praha 1998, přeložil Miloš Zapletal [obsahuje dále Po jelení stopě, Pírko - příběh šedého veverčáka, Katug - příběh polárního lišáka].
Stříbrný lišák, Trinitas, Svitavy 1999, přeložila Barbora Chrudinová.
Děti divočiny, Leprez, Praha 1999, přeložil Miloš Zapletal.
Král vlků, Praha 1999, přeložil Miloš Zapletal, [1. překlad knihy Great Historic Animals – Mainly about Wolves].
Přátelé divočiny, Leprez, Praha 2000, přeložil Miloš Zapletal, [správně: Přátelé z divočiny (chyba nakladatele)].
Kazatel z Cedrové hory, Leprez, Praha 2000, přeložil Miloš Zapletal.
Arktická prérie, 3200 kilometrů na kánoi za stády sobů, Leprez, Praha 2001, přeložil Miloš Zapletal.
Děti divočiny doma, Leprez, Praha 2002, přeložil Miloš Zapletal.
Indiáni – kniha lesní moudrosti I, Leprez, Praha 2003, přeložil Miloš Zapletal, [zcela přepracované a doplněné].
Svitek březové kůry – kniha lesní moudrosti II, Leprez, Praha 2004, přeložil Miloš Zapletal, [překlad obou knih nově pořízen z definitivního Setonova vydání z r. 1931].
Stoupání na horu, Petrkov, Havlíčkův Brod 2013, přeložil Miloš Zapletal.

Odkazy

Reference

↑ Woodcraft History – Ernest Thompson Seton Institute. etsetoninstitute.org [online]. [cit. 2023-07-29]. Dostupné online.
↑ LOM, Miloň; ŠEBEK, Jaroslav. Junácký sněm 1990. Mladá Boleslav: Soukromé nakladatelství Šebek - Pospíšil, 1990. ISBN 80-852-10-01-0. Kapitola Po skautských cestách.

Literatura

H. Allen Anderson: The Chief, Texas A&M University Press, 1986 (Nastiňuje i okolnosti Setonova rozchodu se skautingem)
H. Allen Anderson: Náčelník: Ernest Thompson Seton a mizející Západ. 1. vyd. Praha: Václav Vávra, 2012. 295 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-904543-0-9.
František Kožíšek: Seton v Praze. 2., upr. vyd., Praha: Liga lesní moudrosti, 2006. 231 s. Les; sv. 14. ISBN 80-900223-6-7.
František Kožíšek a Vladislav Raška: Ernest Thompson Seton: personální bibliografie neperiodických publikací v češtině = personal bibliography of non-periodic publications in Czech translation. 1. vyd. Praha: Liga lesní moudrosti, z.s., 2021. 95 s. Les; sv. 18. ISBN 978-80-907062-2-4. Dostupná též na ETS_bibliografie_web.pdf (woodcraft.cz)
Martin Kupka, ed.: Odkaz Černého vlka: sborník referátů ze semináře ke 150. výročí narození Ernesta Thompsona Setona: Praha, 17. listopadu 2010. Praha: Avalon, 2010. 42 s. ISBN 978-80-254-9048-8.
Vladislav Raška–Allah, ed. Ernest Thompson Seton: bibliografie, životopisy, překlady: (soubor různorodých textů): malý průvodce pro čtenáře a milovníky jeho knih. 3., dopl. a opr. vyd. Vyškov: Knihovna Karla Dvořáčka, 2014. 72 s. Personální bibliografie; sv. 3. ISBN 978-80-85063-18-9 (Obsahuje doplnění 1. bibliografie ETS do F. Kožíška z roku 1990 a cenzurovanou kapitolu Hnutí woodcraft z autobiografie Cesta životem a přírodou, 1977; tam i další literatura).
Julia M. Seton a Allah, ed.: U tisíce ohňů: podle přírodovědných poznámek, životopisných záznamů a nepublikovaných deníků Ernesta Thompsona Setona = By a thousand fires: nature notes and extracts from the life and unpublished journals of Ernest Thompson Seton. Překlad Vladimír Kysilka. Ve Vyškově: Knihovna Karla Dvořáčka, 2016. 234 stran. (Dosud nepublikovaný strojopis – samizdat; dostupný např. v MZK v Brně.)
David L. Witt: Ernest Thompson Seton, The Life and Legacy of an Artist and Conservationist, Gibbs Smith Publisher, 2010. (Novinka - mnoho dosud nepublikovaných dokumentů, fotografií a obrázků.)