Emerich Gabzdyl

Emerich Gabzdyl
Emerich Gabzdyl
Narození	20. července 1908 Ostrava Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. září 1993 (ve věku 85 let) nebo 11. září 1993 (ve věku 85 let) Ostrava Česko Česko
Povolání	sochař, tanečník, choreograf, režisér, baletní mistr a vysokoškolský učitel
Příbuzní	René Gabzdyl (syn)
Ocenění	zasloužilý umělec (1963) Vyznamenání Za vynikající práci (1978)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emerich Gabzdyl (20. července 1908 Ostrava – 12. září 1993 Ostrava) byl český tanečník a choreograf.

Životopis

Narodil se jako nejmladší z dětí v početné rodině mistra elektrikáře na jámě Louis (později důl Jeremenko) v hornických a hutnických Vítkovicích, které tehdy v roce 1908 byly ještě samostatným městem. V rodině existoval velmi vřelý vztah k hudbě, jeho starší bratr Jan si zvolil hudbu jako životní povolání a byl po léta korepetitorem ostravského divadla. Emericha od dětství lákalo divadlo, kterému nakonec zasvětil svůj život.^[1]

Jeho kariéra začala ve čtrnácti letech, kdy získal angažmá v baletním souboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Zde pak působil až do roku 1928. Jednu sezónu, 1928/1929, působil ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. Jeho mentorem se stal italský choreograf Achille Viscusi, který jej později obsazoval do sólových rolí. Už v osmnácti letech vytvořil choreografii oper Romeo a Julie od Charlese Gounoda a Královna ze Sáby od Karla Goldmarka. V roce 1927 byl obsazen do hlavní role v Legendě o Josefovi od Richarda Strausse, kterou zpracoval choreograf Max Semmler. S jeho souborem podnikl turné po Německu, Rakousku a Švýcarsku (1929–1932).

V letech 1932–1938 působil jako baletní, operní a operetní choreograf brněnského divadla. Do Ostravy se vrátil v roce 1939 a působil zde až do roku 1970, s krátkými přestávkami, kdy působil jako pedagog choreografie na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze (1953–1956) a klasického tance na Konzervatoři v Ostravě.

V období 1970–1974 byl uměleckým šéfem Baletu Národního divadla v Praze.^[2]

S divadlem v Ostravě pak spolupracoval až do své smrti v roce 1993.

O jeho houževnaté a energické povaze svědčí mj. fakt, že ještě jako šedesátiletý tančil starého Magdona v Maryčce Magdonově od Jaromíra Bažanta.^[2]

Ocenění

• 1963 titul zasloužilý umělec

Odkazy

Reference

1. WEIMANN, Mojmír. Vzpomínka na Emericha Gabzdyla. Opera Plus [online]. 12.9.2013 [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
2. KOLEKTIV AUTORŮ. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 112. 

Literatura

• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 112–3
• PELIKÁNOVÁ, Gabriela; KAHÁNKOVÁ, Taťána. Rodáci a významné osobnosti Moravskoslezského kraje. Ostrava: Moravskoslezský kraj, 2006. S. 15. 
• ŠLIK, Vladimír. Divadlo a jeho tvůrci. Praha : nakl. A. Varhaníková. 1941, str. 174, 178

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Emerich Gabzdyl na Wikimedia Commons
• Emerich Gabzdyl v České divadelní encyklopedii
• Emerich Gabzdyl v archivu Opery Plus