Dům u Zlatého jednorožce

Dům U Zlatého jednorožce
	Dům U Zlatého jednorožce
Účel stavby
	nájemní dům, galerie
Základní informace
Sloh	románský, gotický; barokní
Architekti	anonym; František Maxmilián Kaňka
Výstavba	12.–15. století
Přestavba	1712–1717, 1735
Současný majitel	město Praha
Poloha
Adresa	Staroměstské náměstí čp.548/20ý; Železná 1, 110 00 Praha 1-Staré Město, Česko
Ulice	Železná, Staroměstské náměstí a Kamzíková
Souřadnice	50°5′12,67″ s. š., 14°25′18,93″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	38628/1-294 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům U Zlatého jednorožce, Dům U Červených dveří, také Mandovský dům je románsko-gotický měšťanský dům, přestavěný v období baroka, situovaný na nároží Staroměstského náměstí čp. 548/I, Železné ulice 1 a Kamzíkové 5, v Praze na Starém Městě, od roku 1958 chráněný jako kulturní památka.^[1]

Historie a architektura

Nejstarším dokladem o stavbě kamenného domu v románském slohu je zdivo sklepa ze 2. poloviny 12. století, dvě prostory z opukového kvádříkového zdiva s valenými klenbami, které zdokumentoval stavebně historický průzkum v 50. letech 20. století. V druhé románské stavební etapě v 1. polovině 13. století byla síň nově zaklenuta na střední pilíř. Dům byl pravděpodobně věžový a tvořil součást dvorce. Dvorec byl později rozdělen na dva domy, první severní do Staroměstského rynku a druhý do Železné ulice. Po roce 1419 oba domy zase spojil jeden majitel.

První písemná zpráva, kterou lze bezpečně vztáhnout k tomuto domu, pochází z roku 1315, kdy Nicolaus Geunher a jeho druhové zaplatili za dům markraběti 40 kop zlatých; v roce 1332 se připomíná Kateřina Geunherova, která ustanovila plat za spásu duše svého zemřelého bratra Jeklina Geunhera.^[2]. Rodina Geunherových vlastnila dům až do roku 1346 v osobě Václava Geunhera, později opata kláštera v Litomyšli.

Po roce 1483 oba domy koupil utrakvistický biskup Augustin Lucián z Mirandoly. Další majitel si dal dům přestavět v pozdně gotickém slohu, autorem byl Matěj Rejsek, vytesal mj. sedlový portálek v průjezdu. Letopočet na svorníku klenby v průjezdu datuje ukončení stavby jeho stavby k roku 1496. Na závěr goticko-renesanční přestavby z roku 1523 došlo k vybudování dvorního křídla do Kamzíkové ulice.

Barokní úpravy podnikl Humprecht Jan Černín z Chudenic, počínaje opěrnými pilíři z roku 1655, v roce 1672 se připomínají stavitel Giovanni Domenico Canevalle a kameník Giovanni Antonio Pozzo. Z té doby pocházejí klenby síní v přízemí.

Hlavní barokní proměnu domu navrhl František Maxmilián Kaňka zvýšením o jedno patro, novou fasádou a zdobným portálem, který se nedochoval.^[3] Hlavní fasáda třípatrového do Staroměstského náměstí je čtyřosá, štuková výzdoba nad okny (suprafenestry) sestává z říms a maskaronů v prvním a druhém patře. Mohutný trojboký štít s oválným okénkem uzavírá korunní římsu domu.

Další úpravy z 19. století vedly jen k redukci dosavadní dekorace a úpravám, výkladců krámů.

Osobnosti

Karel Havlíček Borovský zde bydlel v letech 1838–1839.
Bedřich Smetana zde roku 1848 otevřel svou hudební akademii, jak připomíná litinová pamětní deska na fasádě.
František Němec, hudebník, který zde spolu s B. Smetanou pořádal hudební večery.

Galerie

Detail oken 1. patra
Madona na fasádě
Pamětní deska B. Smetany na fasádě

Odkazy

Reference

↑ [Památkový katalog https://pamatkovykatalog.cz/dum-u-zlateho-jednorozce-15686762]
↑ TEIGE, I., 1910, s. 549-550
↑ VLČEK, 1996, s. 365

Literatura

TEIGE, Josef: Základy starého místopisu pražského I/1. Staré Město. Praha 1910, s. 549-568
TOMEK, Václav Vladivoj: Dějepis města Prahy, II.díl, 2. vyd. Praha 1892, s.
VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. Praha : Academia, 1996, s. 364-365. ISBN 80-200-0563-3