PROFILBARU.COM

Dům Krásná královna
	Stav v květnu 2021
Účel stavby
	původně lázeňský penzion; nyní hotel
Základní informace
Sloh	pozdní klasicismus
Architekt	Johann Georg Knoll
Výstavba	1718–1719
Přestavba	1748; 1834; 1862 současná vnější podoba; 1906; 2001 nešetrná rekonstrukce
Stavitel	Johann Georg Knoll; Anton Seifert (1834); Johann Voigt (1862)
Stavebník	neznámý
Další majitelé	Adalbert Kraus; 1834 Josef a Viktorie Lochner; 1905–1922 Wilhemina a Karl Weisshaupt; 1924 Wilhelm Mayer; 1930 Wilhelm Maner; 1935–1939 Wilhelm Fischer
Současný majitel	SVJ
Poloha
Adresa	Karlovy Vary, Česko
Ulice	Stará louka 335/48
Souřadnice	50°13′15,89″ s. š., 12°52′47,41″ v. d.
	Dům Krásná královna, Karlovy Vary Dům Krásná královna, Karlovy Vary, Česko
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům Krásná královna stojí v centru lázeňské části Karlových Varů v městské památkové zóně na Staré louce č. 335/48. Původní letohrádek U krásné královny byl postaven již v letech 1718–1719.

Historie

Karlovarský stavitel Johann Georg Knoll zbudoval v letech 1718–1719 letohrádek na nábřeží řeky Teplé zvaném Alte Wiese (Stará louka). Byl postaven podle tehdejší francouzské módy a nazván Zu schöner Königin (U krásné královny). V roce 1748 královský krejčí a výběrčí daní v Karlových Varech Adalbert Kraus nechal budovu přestavět a rozšířit na stávající půdorysnou šířku. Ve své době se jednalo o luxusní ubytovací zařízení ve městě.^[1]^[4]

Tento nejdražší a nejluxusnější penzion lákal k ubytování urozené šlechtické návštěvníky lázní. Např. v červnu 1768 zde byla i se svou suitou ubytována vévodkyně a regentka ze Saska-Koburg-Meiningen Charlotte Amalie, rozená princezna Hesensko-Philippsthalská. Do Kurlistů se zapsala jako hraběnka Altenstein. V srpnu 1786 tu přebýval sasko-výmarský velkovévoda Karl August se svým dvorem. V průběhu let se zde ubytovali hraběnka Waldstein-Wartenberg, rozená Thun-Hohenstein, generálmajor hrabě Jan Prokop Hartmann z Klarsteinu, komoří Friedrich hrabě Cavriani s dcerou komtesou Rosine Colloredo, Ottokar hrabě Czernin z Vídně a mnozí další.^[1]

Počátkem 19. století byl v přízemí obchod s knihami obchodníka Zimmera. V roce 1834 vlastnili dům Josef a Viktorie Lochnerovi^{[pozn. 1]}. Tehdy byl povolán stavitel Anton Seifert, který dům upravil.^[1]^[4]

Současná podoba uličního průčelí pochází z přestavby v roce 1862, kdy byl dům navýšen o třetí patro. O přestavbu se zasloužil stavitel Johann Voigt. V roce 1906 byl upraven parter a vložen secesní obchodní portál s medailonem královny Marie Terezie. V letech 1905–1922 patřil hotel i restaurace Krásná královna Wilhemině a Karlu Weisshauptovým, v roce 1924 Wilhelmu Mayerovi, roku 1930 Wilhelmu Manerovi a v letech 1935–1939 Wilhelmu Fischerovi. V přízemí býval obchod převážně s uměleckými předměty a suvenýry. V polovině 20. století byly dvě prostorné místnosti prvního patra vyhrazeny pro výstavní síň.^[1]^[4]

Po konci druné světové války byla lázeňská sezona v Karlových Varech zahájena 1. května 1946. Do provozu byla uvedena i Krásná královna v přízemí s restaurací Savarin. Po roce 1948 byl dům znárodněn, jeho prvním národním správcem se stal V. Rejzek.^[1]

V současné době (červen 2021) je dům evidován jako objekt občanské vybavenosti v majetku společenství vlastníků.^[2]^[3]

Ze současnosti

Nešetrná rekonstrukce 2001

Po sametové revoluci byl dům zprivatizován. Nový majitel nectil historickou hodnotu objektu a při rekonstrukci v roce 2001 nechal odstranit všechny vnitřní konstrukce, včetně barokních trámových stropů a hrázděných příček s unikátní výmalbou, která neměla v Karlových Varech obdoby. Toto vše dal nahradit kýčovými interiéry, které již nemají s barokním domem nic společného. Tím zde zanikla jedna z nejcennějších památek barokní a klasicistní architektury, která bývala též jedním ze symbolů lázeňského města.^[1]^[4]

Žádost o zapsání domu jako kulturní památky

Dům patří k nejstarším karlovarským budovám. V polovině devadesátých let 20. století byla na Ministerstvu kultury ČR podána žádost o zapsání Krásné královny jako kulturní památky, katalogové číslo 1000471858. Dům však kulturní památkou prohlášen nebyl. Památkový katalog Národního památkového ústavu uvádí: „Původní stavba – soliterní letohrádek, rozšířen v roce 1848 a upraven roku 1862, byl v roce 2001 zcela zničen, celý historický interiér včetně hrázděných konstrukcí i nástěnných maleb.“^[5]

Popis

Dům patří k nejstarším karlovarským budovám. Nachází se v ulici Stará louka č. 335/48, z jedné strany sousedí s domem Maltézský kříž z roku 1706, z druhé strany je dům Modrá štika.

Jedná se o čtyřpodlažní budovu o sedmi okenních osách, s obytným podkrovím. Pozdně klasicistní styl zde zachovává dělení na jednotlivá patra. Okna mají štukové pasparty a přímé nadokenní římsy, některá jsou doplněna akroteriemi. Okno prvního patra ve střední ose je završeno trojúhelným frontonem. Do parapetních výplní byly vsazeny terakotové kachle s rozvilinami a Odřejskými kříži. Centrální podřímsí korunní římsy je dekorováno obdélnými a čtvercovými vpadlými výplněmi.^[4]

Dům býval ukončen balustrádovou atikou zvýrazněnou nad středním rizalitem dekorativními vázami. Současný trojosý vikýř je novodobý, inspirován nerealizovanou variantou přestavby z roku 1862. Konstrukce objektu – uličního průčelí i štítů – bývala od prvního parta hrázděná, uvnitř částečně obezděná. Hrázděné konstrukce bývaly též v interiéru. Byly zde i unikátně dochovány tři vrstvy výmalby – barokní, rokoková a klasicistní s jedinečnými figurálními motivy.^[4] Jak shora uvedeno, vše bylo odstraněno v roce 2001.

Odkazy

Poznámky

↑ Josef Lochner působil ve druhém desetiletí 19. století jako starosta Karlových Varů.^[1]

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola 4. Sanatoria, hotely a lázeňské domy – Krásná královna, s. 108–109.
↑ ^a ^b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-05-03 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 335. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-05-03].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ZEMAN, Lubomír. Karlovy Vary – Architektura baroka a klasicismu. Karlovy Vary: Klub Za krásné Karlovarsko ve spolupráci s Karlovarským krajem v knižnici EGERIA v edici Dějiny, památky, příroda a regionální vlastivěda česko-německého pohraničí, 2006. 127 s. ISBN 978-80-254-2815-3. Kapitola Katalog zachovaných památek období baroka a klasicismu v Karlových Varech – 5. Dům „Krásná královna“, s. 90.
↑ Lázeňský dům Krásná královna [online]. Praha: Národní památkový ústav, Památkový katalog [cit. 2021-06-03]. Dostupné online.

Literatura

HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola 4. Sanatoria, hotely a lázeňské domy – Krásná královna, s. 108–109.

ZEMAN, Lubomír. Karlovy Vary – architektura baroka a klasicismu 1650–1850. Karlovy Vary: Klub Za krásné Karlovarsko ve spolupráci s Karlovarským krajem v knižnici EGERIA, 2006. 127 s. ISBN 978-80-254-2815-3. Kapitola Katalog zachovaných památek období baroka a klasicismu v Karlových Varech – 5. Dům „Krásná královna“, s. 90.