Dělový člun (ve starší literatuře též někdy dělová loď) je malá válečná loď se silnou hlavňovou výzbrojí. Vyvinula se z menších válečných lodí (například korveta a šalupa) a sloužila k obraně přístavů, pobřeží, ale i k nátlaku v rámci tzv. politiky dělových člunů. V širším slova smyslu je dělovým člunem každá malá loď vybavená jedním či více děly. Ty nejmenší byly poháněny vesly, větší pak větrem, kolesy, či šroubem.
Dělovými čluny ve smyslu člunu jako malé lodě bez podpalubí s děly byly například dánsko-norské dřevěné čluny z války dělových člunů mezi dánsko-norskou unií a Británií v letech 1807–1814. Byly vyzbrojeny buď dvěma děly ráže 18 nebo 24 liber nebo jednou čtyřiadvacetilibrovkou. Jejich výhodou byla snadná konstrukce a nízká cena (daly se stavět ve velkém množství), obratnost a malá velikost (ty z nich dělaly nesnadný cíl). Nevýhodou byla zranitelnost (mohl je potopit i jediný zásah) a neschopnost plavby na rozbouřeném moři. Bylo jich postaveno přes 200.
S rozmachem kolonialismu se v 19. století staly dělové čluny nástrojem tzv. politiky dělových člunů, tedy prosazování zájmů mocností jednak mezi sebou, jednak vůči slabším státům. K tomu byly dělové čluny vhodné zejména proto, že pro svoji velikost a malý ponor mohly operovat i ve vodách, kam by se větší jednotky nedostaly, nebo kde by nemohly manévrovat (například mělké pobřeží, zátoky, či koryta řek). Ze stejných důvodů (a kvůli svým ekonomickým možnostem) si je k ochraně vlastní suverenity (či k potlačování rebelií) pořizovaly i právě tyto slabší státy, kde mohly tvořit i nejsilnější lodě jejich námořnictev.
Před první světovou válkou ale význam dělových člunů upadá, jak dosvědčuje počet stavěných jednotek v námořnictvech Velké Británie, Německa, Francie a USA. Po ní se již prakticky nestaví, případně jsou překlasifikovány na hlídková plavidla (americké označení hlídkových člunů PG je zkratkou zpatrol gunboat, čili „hlídkový dělový člun“).
Británie za druhé světové války používala motorové dělové čluny MGB (motor gun boat), které byly obdobou motorových torpédových člunůMTB, k boji proti německým torpédovým člunům i menším plavidlům. Byly vyzbrojeny zpravidla 57 mm kanónem.
Konstrukce
Konstrukce mohla být řešena různě. Od celodřevěného trupu, přes dřevo-ocelovou konstrukci (německátřída Iltis), či dřevěný trup pobitý měděným plechem (britské dělové čluny pro službu v tropech), až po celokovové a pancéřované konstrukce. Mohlo se jednat o speciální konstrukce, ale také o narychlo upravené a vyzbrojené lodě (například dělové čluny československých legií na Bajkalu – viz bitva na Bajkalském jezeře). Někdy zase v této kategorii dosluhovaly lodě vyšších tříd (například rakousko-uherskýchráněný křižníkSMS Panther dosluhoval za první světové války jako dělový člun).
Pro operace na řekách se používaly také speciální konstrukce dělových člunů s malým ponorem. Používaly se jednak pro ochranu vlastní a ničení nepřátelské lodní přepravy, ale i k podpoře výsadků a palebné podpoře vlastních vojsk a k policejní službě. Rakousko-uherské čluny operovaly na Dunaji a za první světové války se dostaly až do ústí Dunaje. Sovětský svaz za druhé světové války nasadil říční dělové čluny (některé byly schopné i plavby po moři) na velkých řekách a koncem války i na Dunaji a Amuru. Imperialistické říční dělové čluny hájily zájmy svých zemí na čínských řekách na přelomu 19. a 20. století (až do druhé světové války) a Američané používali říční dělové čluny ještě během války ve Vietnamu (zejména při bojích v deltěMekongu — viz „Brownwatter Navy“).
Výzbroj říčních dělových člunů bývala rozmanitá. Například sovětské broněkatěry (pancéřované dělové čluny) byly vybaveny jednou (typ BKA-1125), či dvěma (typ BKA-1124) tankovýmivěžemi z tanků T-28, T-35 a T-34 a několika kulomety. Mohly nést i kaťuše pro podporu pozemních vojsk. Americké říční čluny ve Vietnamu zase kromě kanónů a kulometů používaly i plamenomety.
Odkazy
Literatura
HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2 (Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou). Praha: Naše vojsko, 1986.
NOTTELMANN, Dirk. The Development of the Small Cruiser in the Imperial German Navy, Part III: The Gunboats. In: JORDAN, John. Warship 2022. Oxford: Osprey Publishing, 2022. ISBN978-1-4728-4781-2. S. 63 až 79. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu dělový člun na Wikimedia Commons