Oblast původního drevanského osídlení na levém břehu Labe.
Drevané byli jedním z nejzápadnějších slovanských kmenů, příslušeli ke kmenovému svazu Obodritů. Žili mezi Labem a Jeetzou, tedy na levém břehu Labe západně od Wittenbergu, v oblasti nazývané Wendland.
Přesto si právě Drevané dlouho udržovali svůj jazyk a tradice. Jejich vztah k Němcům byl vyloženě nepřátelský. Ze sídel od Lüneburského vřesoviště dokonce pořádali loupeživé výpravy a za nocí vypalovali německý majetek, což vedlo až k vystěhování mnichů z blízkého kláštera v Medingenu.
Postupem času však i Drevané začali splývat s německou většinou, jak píše Vilém Václav Kremer: „Co nezlomila přímá germanisace, to dokonali sami tito Slované ve své mladé generaci 17. století. Jakkoli byli staří Drevané století 15. a 16. tak protiněmecky založení, že nechtěli se ani německy učit, tak v 17. století zase opakem drevanská mládež se vysmívala těm starým svým otcům a dědům, kteří ještě mluvili svým slovanským jazykem. Jazyk otců a dědů byl mládeži i protivný, nechtěli jej poslouchat a raději mluvili již německy.“
Drevané byli plně germanizováni v 18. století jako poslední z Obodritů. V té době svoji rodnou řeč zapomínají Drevané žijící v okolí Lüchowa, Wustrowa a Dannenbergu.
