Pramenná oblast Doubravy se nachází v lesích západně od Velkého Dářka v okolí obce Radostín. Řeka má více pramenů. Jako její hlavní pramen je označován potok pramenící v nadmořské výšce 623,7 m,[1] v rašeliništích jižně od Radostína, který napájí rybníkyDoubravníček a Doubravník. Pod těmito rybníky přitéká zleva druhá pramenná větev odvodňující Ranská jezírka. Jako třetí pramenný tok bývá označován Štírový potok vytékající z Malého Dářka, které se nalézá severovýchodně od Radostína.[3] Tento potok posiluje tok zprava nad rybníkem Řeka, který s plochou 43,03 ha je největší vodní plochou v povodí řeky.[1]
Po celé své délce teče převážně severozápadním směrem. Ústí do Labe západně od Záboří nad Labem v nadmořské výšce 195,8 m.[1]
Klimatické poměry (E. Quitt, 1971)Pohled na rybník Řeka
Povodí řeky Doubravy se nachází v sedmi klimatických oblastech (dle Quitta, 1971), přičemž samotná řeka protéká pěti oblastmi. Nejhornější část toku až po vtok do rybníka Řeka se nachází v chladné oblasti CH7. Horní část toku po Libici nad Doubravou se nalézá v mírně teplých oblastech MT2 a MT3. Střední tok od Libice nad Doubravou až po Žleby se nachází v mírně teplých oblastech MT2 a MT10. Dolní tok od Žlebů až po soutok s Labem protéká mírně teplou oblastí MT10 a teplou oblastí T2. Západní část povodí, především horní tok Brslenky (Čáslavky) a levostranné přítoky Hostačovky na jejím horním toku protékají nejprve studenou oblastí CH7 a poté mírně teplými oblastmi MT7 a MT9.
Klimatické charakteristiky jednotlivých oblastí nacházejících se v povodí Doubravy:[4]
Klimatické charakteristiky
CH7
MT2
MT3
MT7
MT9
MT10
T2
Počet letních dnů
10–30
20–30
20–30
30–40
40–50
40–50
50–60
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více
120–140
140–160
120–140
140–160
140–160
140–160
160–170
Počet mrazových dnů
140–160
110–130
130–160
110–130
110–130
110–130
100–110
Počet ledových dnů
50–60
40–50
40–50
40–50
30–40
30–40
30–40
Průměrná teplota v lednu (°C)
−3 až −4
−3 až −4
−3 až −4
−2 až −3
−3 až −4
−2 až −3
−2 až −3
Průměrná teplota v červenci (°C)
15–16
16–17
16–17
16–17
17–18
17–18
18–19
Průměrná teplota v dubnu (°C)
4–6
6–7
6–7
6–7
6–7
7–8
8–9
Průměrná teplota v říjnu (°C)
6–7
6–7
6–7
7–8
7–8
7–8
7–9
Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více
120–130
120–130
110–120
100–120
100–120
100–120
90–100
Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm)
500–600
450–500
350–450
400–450
400–450
400–450
350–400
Srážkový úhrn v zimním období (mm)
350–400
250–300
250–300
250–300
250–300
200–250
200–300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
100–120
80–100
60–100
60–80
60–80
50–60
40–50
Počet dnů zamračených
150–160
150–160
120–150
120–150
120–150
120–150
120–140
Počet dnů jasných
40–50
40–50
40–50
40–50
40–50
40–50
40–50
Větší přítoky
Hustota říční sítěÚstí Brslenky do Doubravy severně od Žehušic
Největším přítokem Doubravy co se délky toku a plochy povodí týče je říčkaBrslenka dlouhá 31,4 km[5] s plochou povodí 100,8 km².[2]Nejvodnějším přítokem je říčka Hostačovka s průměrným průtokem u ústí 0,43 m³/s.[6] Průměrná hustota říční sítě Doubravy činí 1,34 km/km².[7] Celkově se v povodí Doubravy nachází 637 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 196 vodních toků v délce 1 až 10 km.[1] Potoky dlouhé 10 až 20 km se v povodí nalézají celkově čtyři.[1] V délce 20 až 40 km se v povodí řeky nacházejí dva vodní toky.[1]
Tuto povodeň způsobila průtrž mračen v horní části povodí Doubravy, která 20. června 1883 způsobila protržení hráze dnes již zaniklého rybníka v Bílku, jehož plocha činila 29,3 ha.[27] Tato povodeň posílena vodou z protrženého Bíleckého rybníka zvedla hladinu Doubravy ve Žlebech o 3 metry nad normální hladinu.[27][pozn 4]
Povodeň v roce 1897
Velká povodeň na horním a středním toku řeky způsobila řadu škod a byla podnětem k výstavbě přehrady u Pařížova. Během 29. července 1897 napršelo v povodí Doubravy nad Pařížovem průměrně 68 mm srážek. Průtok řeky u Pařížova dosahoval dle výpočtu (plocha povodí 202 km²) zhruba 120 m³/s[28] a blížil se hranici stoleté vody, která v tomto úseku činí 127 m³/s.[25] Hladina Doubravy ve Žlebech se zvedla o 5 metrů nad normál.[29][pozn 4]
Povodeň v roce 1908
Historicky největší doložená povodeň na Doubravě proběhla v odpoledních a večerních hodinách dne 23. května 1908, kdy vodočet ve Žlebech ukazoval 400 cm.[26] Tato povodeň byla charakterizována velmi rychlým vzestupem hladiny řeky a krátkou dobou povodňové vlny. Po 14. hodině toho dne se ve Žlebech spustila průtrž mračen a následné krupobití. Již po 18. hodině se řeka vylévala z břehů a o dvě hodiny později byla její hladina v obci 7 metrů nad normálem.[27][pozn 4] Povodeň, která si ve Žlebech vyžádala jednu oběť, způsobila velké materiální škody. Bylo zde zaplaveno 20 domů a cukrovar. Dále vodní živel strhl lávky a mosty, odnesl pilu a utrhl mlýnské kolo. Poškozen byl i železniční most, v důsledku čehož byla zastavena na dlouhou dobu doprava na místní trati. Rozsáhlé škody řeka způsobila i v Ronově nad Doubravou, Vrdech a Zbyslavi, kde zatopila 14 domů.[27]
Povodeň v roce 2002
Tato povodeň proběhla v polovině srpna 2002, kdy 14. srpna dosáhla hladina řeky na vodočtu ve Žlebech 304 cm.[26] Řeka způsobila řadu škod především na dolním toku v okolí Vrdů a Zbyslavi.
Řeka v Jeřišně v polovině března 2015Pohled na stejné místo v polovině srpna 2015Detailní pohled z mostu v Jeřišně dne 14. 8. 2015
Sucho v roce 2015
V srpnu 2015 byly na řece Doubravě a mnoha dalších vodních tocích na území České republiky zaznamenány velmi nízké průtoky. Dne 12. srpna byl ve stanici Pařížov, kde průměrný dlouhodobý průtok řeky činí 1,76 m³/s, naměřen průtok 0,030 m³/s.[30]
Ve skalnatém údolí pod osadou Bílek se na konci soutěsky nazývané Koryto nachází 2,5 m vysoký vodopád, jehož průměrný průtok dosahuje 0,73 m³/s,[32] což jej řadí mezi 6 nejvodnějších vodopádů na území České republiky.[33] Kromě tohoto tzv. Velkého vodopádu se výše proti proudu nalézají ještě dva menší. První z nich, zhruba 2 m vysoký vodopád, se nachází v samotné soutěsce. Druhý, jehož výška je okolo 1,5 m, se nalézá nad hlubokou tůní nazývanou Mikšova jáma. V povodí řeky se nacházejí ještě dva další vodopády. Jsou to Malý vodopád na říčce Hostačovce při jejím ústí do Doubravy a Vojnoměstecký vodopád, který se nachází východně od Vojnova Městce na pravostranném přítoku Městeckého potoka.
Mezi Mladoticemi a Ronovem nad Doubravou protéká řeka skalnatým údolím balvanitým řečištěm. Toto údolí, které je součástí přírodního parku Doubrava, je pojmenováno podle významného českého krajináře19. stoletíAntonína Chittussiho, který zde maloval. Nachází se zde jez,[pozn 6] od kterého je vedena voda ke Korečnickému mlýnu náhonem vytesaným ve skále. Délka náhonu činí 1,07 km.[15][pozn 7] Dosažený spád činí přes 7 m.[36] Zhruba 40 metrů dlouhý úsek náhonu je veden tunelem.[37] Dle pověsti jej vytesali dva doživotně odsouzení vězni, kteří po dokončení tunelu získali svobodu.[37]
Veverkův mlýn – Pařížov (Běstvina), okres Chrudim, kulturní památka
Korečnický mlýn – Ronov nad Doubravou, okres Chrudim. Mlýn, který je považovaný za jednu z nejstarších staveb na řece, se nachází v Ronově nad Doubravou. Narodil se zde novinář, spisovatel a politik Ferdinand Schulz.[38]
Červený mlýn – Dolní Bučice, okres Kutná Hora, kulturní památka
Zámecký mlýn – Žehušice, okres Kutná Hora, kulturní památka
Odkazy
Poznámky
↑Doubravka je též název pravostranného přítoku Hostačovky
↑Bývá též uváděna hodnota 591,4 km² (dle VÚV T. G. M. )
↑ abcDo vybudování vodočtu ve Žlebech v roce 1908, který se nachází na levém břehu u železniční stanice, byla uváděna u povodní výška nad normál, jehož hodnota však není známa
↑Zhruba na 10,0 říčním kilometru (dle mapy VÚV T. G. M. )
↑Zhruba na 32,9 říčním km (dle mapy VÚV T. G. M. )
.JPG)
