Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Mezinárodní olympijský výbor také hrozil vyloučením celému ruskému olympijskému týmu. Ten však nakonec vyloučen nebyl. Pouze bylo přijato opatření, že na hry nesmí nominovat Rusko žádného sportovce, který v minulosti dostal trest za doping.[4]
Kořeny skandálu
listopad 2014 - německá veřejnoprávní televize ARD odvysílala dokument o systematickém dopingu, korupci a vydírání v ruské atletice, včetně zakrývání pozitivních dopingových testů. Podle dokumentu měla vytrvalkyně Lilija Šobuchovová zaplatit vedení ruské atletiky 550 tisíc dolarů za zamlčení pozitivního dopingového nálezu. Když pak v roce 2014 dostala dvouletý trest za nesrovnalosti v biologickém pasu, ruská atletická federace jí údajně dvě třetiny částky vrátila. Olympijská vítězka v běhu na 800 metrů Marija Savinovová v dokumentu na skrytou kameru přiznala užití steroidu oxandrolonu.[5]
prosinec 2014 - šéf ruské atletické federace Valentin Balachničev odstoupil z funkce pokladníka mezinárodní federace IAAF a funkcí se vzdali i vedoucí lékařského a antidopingového oddělení Gabriel Dollé a marketingový poradce Papa Massata Diack.[1] Světová antidopingová agentura WADA zřídila tříčlennou komisi pro vyšetření dopingu v Rusku, která v rámci vyšetřování odvezla z Moskvy přes 3000 vzorků.[6]
Prezident Evropské atletické asociaceSvein Arne Hansen v prosinci 2015 prohlásil, že nevěří, že atleti z Ruska budou startovat na olympijských hrách v Riu de Janeiro:„Musejí splnit všechny podmínky, ale i tak si nedokážu představit, že budou závodit v Riu. Musejí podstoupit kulturní převrat a zbavit se všech starých struktur. Doufám, že přijdou noví lidé, kteří chápou, co všechno je potřeba změnit.“[8]
IAAF
Mezinárodní atletická federace IAAF pozastavila 13. listopadu 2015 členství ruskému atletickému svazu kvůli systematickému dopingu a ruští atleti proto nemohou startovat na mezinárodních soutěžích. Rada IAAF rozhodla hlasování v poměru 22:1.[9]
V lednu 2016 etická komise IAAF vynesla doživotní tresty zákazu činnosti pro bývalého šéfa ruského svazu Valentina Balachničeva, trenéra chodců a vytrvalců Alekseje Melnikova a Papu Massateho Diacka, syna bývalého šéfa IAAF Lamineho Diacka. Exředitel antidopingového programu IAAF Gabriel Dollé má zastavenou činnost na 5 let.
[10]
Mezinárodní olympijský výbor
Mezinárodní olympijský výbor pozastavil čestné členství Laminu Diackovi (bývalému předsedovi mezinárodní atletické federace) a vyzval IAAF k zahájení disciplinárního řízení s atlety obviněnými z dopingu.[11]
Rusko
Ruský ministr sportu Vitalij Mutko, který měl dle zprávy WADA dávat příkazy k manipulaci se vzorky z dopingových kontrol, nejprve
všechna obvinění rázně odmítl a pohrozil, že Rusko přestane financovat ruský antidopingový program. Později ale prohlásil, že většina z informací ve zprávě ho nepřekvapila. Dále uvedl:„Jsme si plně vědomi problémů v Ruské atletické federaci a podnikli jsme kroky k nápravě situace: federace má nového šéfa i hlavního trenéra, kteří se v současnosti snaží osvěžit i zbytek trenérského týmu.“
Před hlasováním mezinárodní atletické federace IAAF o pozastavení členství ruského atletického svazu kvůli dopingovému skandálu obvinil Mutko vedení světové atletiky z toho, že v letech 2008 a 2009 zatajilo 155 pozitivních dopingových testů.[12]
Úřadující šéf ruské atletické federace Vadim Zeličenok připustil případy dopingu, ale nevěří, že jde o systémovou záležitost.[13]