Narodil se jako Dominik Nejezchleb v rodině pololáníka Dominika Nejezchleba a Františky rozené Sedlákové. Od roku 1905 používal pseudonym Jaroslav Marcha. 16. června 1925 mu Zemská správa politická na Moravě povolila změnu příjmení na Nejezchleb-Marcha. Měl dvě sestry: Františku Zavadilovou (1875) a Ludmilu Staňkovou (1887). R. 1908 se oženil s Antonínou rozenou Tomečkovou (1889)[6], se kterou měl dvě děti: Jaroslava Marchu (1909) a Zdenku Laudátovou (1921).
Dominik získal jen základní vzdělání. Literárně i politicky byl samoukem. V letech 1907–1910 byl členem redakcí Rolnických listů, Selských listů a Moravského venkova. Už tehdy byl i politicky aktivní. V roce 1910 se stal tajemníkem agrární strany pro Moravu a Slezsko.[2]
Později přešel do horní komory parlamentu. Po parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do jeho zrušení v roce 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[9]
Byl literárně činný. Zprvu přispíval do regionálního tisku verši, později psal kratší prózy z venkovského prostředí. Byl členem Moravského kola spisovatelů (1924–1948), v letech 1936–1941 zastával funkci předsedy. Později byl čestným předsedou. Zároveň byl předsedou Sdružení poslanců-novinářů v Praze, místopředsedou dozorčí rady spořitelny a správní rady pojišťovny. Rovněž vykonával funkci člena správní rady firmy Novák a Jahn. Zemřel v prosinci 1961 v Brně. Pohřben byl na Ústředním brněnském hřbitově, sk. 25b/hr. 4–5.[2]
V roce 1990 mu byla na rodném domě v Babicích nad Svitavou odhalena pamětní deska od Františka Pokorného. V téže obci byla v prosinci 2011 odhalena i jeho pamětní deska na Alexandrově rozhledně.[2]
Dílo
Spisy
Žena po kotník v bahně: trocha studií a trocha belletrie – Prostějov: Stráž na Hané, 1905
Listy k zemědělským dělníkům – Praha: Mladé proudy, 1906
O odbytu mléka, mlékárnách a výrobě másla na Moravě – Třebíč: Kubeš, 1908
Sanace zemských financí a strana agrární – Jihlava: Českoslovanská strana agrární, 1910
Jak zakládati agrární organisace?: Příručka pro stoupence strany agrární – Brno: 1911
Klerikální strana ve světle pravdy: předvolební brožura – Brno: Agrární strana, 1913
Pokrokový blok, sanace zemských financí a klerikálové: odpověď na lži klerikálních listů o sanaci financí zemských na Moravě a pokrokového bloku – Brno: Agrární strana, 1914
Pro naši organisaci: několik upřímných slov a pokynů našim stoupencům – Brno: Agrární strana, 1914
Demokraticky nebo bolševicky?: Několik prostých slov k prostému českému lidu – Brno: s. n., 1919
Domkáři a socialisté: Listy k domkářům, zemědělským dělníkům, drobným usedlíkům a pachtýřům: Data o zápasu o řešení otázky půdy mezi republikánskou stranou venkovskou a socialistickými stranami – Brno: s. n., 1919
Jak může drobný pachtýř nabýti půdy?: Výklad zákona o zajištění půdy drobným pachtýřům, schváleného v Národním shromáždění na návrh poslanců republikánské strany čsl. venkova 23. květ. 1919 – Brno: s. n., 1919
Jak zakládati místní organisace republikánské strany čsl. venkova – Brno: s. n., 1919
Rozdělení půdy mezi lid a strana agrární: k otázce parcelace a kolonisace velkostatků – Brno: Hospodářsko-politická knižnice,1919
20 zákonů a nařízení týkajících se pozemkové reformy a půdy vůbec – Brno: Hospodářsko-politická knižnice,1920
Zákon o stavebním ruchu s příslušným prováděcím nařízením – upravil. Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1921
Jak se bude postupovati při parcelaci panské půdy?: Nezbytná příručka pro domovináře, domkáře, malorolníky, jakož i ty, kdož čekají na parcelaci půdy velkostatkářské aneb mají s ní co činiti – Hospodářsko-politická knižnice, 1921–1925
Úlevy pro zemědělce a živnostníky při službě vojenské – upravil. Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1922
Novelisace zákona o dávce z majetku a přírustku: lidový výklad novely zákona o dávce z majetku a přírůstku pro poplatníky všech vrstev – Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1923
Obec, země a stát: obecní rádce, cyklus pokynů, požadavků a rozhodnutí nejvyššího správního soudu ve věcech obecních – uspořádal. Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1923
Masaryk za hranicemi roku 1923: řeči a myšlenky Masarykovy, proslovy a úvahy státníků, politiků a vědátorů francouzských, belgických a anglických: úvahy tisku zahraničního a průběh slavností na počest presidenta republiky česko-slovenské za hranicemi – sestavil. Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1923
Co vykonala Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu pro venkov? – Praha: Rolnická tiskárna, 1925
Inteligence, venkov a republikánská strana: myšlenky obsažené v přednáškách našeho poslance Jaroslava Marchy pronesených na politickém semináři Velké Prahy a v místní organisaci Republikánské strany Velkého Brna: dle stenogramu – Praha: vlastním nákladem, 1925
Komunistický švindl s vládou dělníků a rolníků – Praha: v. n., 1925
Lidová strana ve světle pravdy – Praha: v. n., 1925
Pravda o rudozelené koalici a dávce z majetku – Praha: v. n., 1925
František Staněk: politik, tribun, národohospodář, družstevník a buditel lidu venkovského: memoáry a dokumenty – vydal a redakční péčí provázel. Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1927
Malý honební zákon pro republiku Československou – s úvodním slovem. Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1929
↑Senát ve IV. volebním období, Archiv Národního shromáždění, 1935, s. 85. [online]. google.cz [cit. 2014-12-13]. Dostupné online.
↑NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 137.
.jpg)
