Dolní Čermná

Dolní Čermná
Kostel sv. Jiří
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Lanškroun
Obec s rozšířenou působností	Lanškroun (správní obvod)
Okres	Ústí nad Orlicí
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°58′46″ s. š., 16°33′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 371 (2024)[1]
Rozloha	15,00 km²[2]
Nadmořská výška	394 m n. m.
PSČ	561 53
Počet domů	444 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Dolní Čermná 76 561 53 Dolní Čermná [e-mail]
Starosta	Petr Helekal
Oficiální web: www.dolni-cermna.cz
Dolní Čermná
Další údaje
Kód obce	580112
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Čermná (německy Nieder Böhmisch Rothwasser, též i Niedertscherma) je městys v okrese Ústí nad Orlicí, asi 8 km severně od Lanškrouna a 12 km východně od Ústí nad Orlicí. V obci je evidováno 370 adres. Žije zde přibližně 1 400^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1304. V minulosti byla Dolní Čermná částí městyse Čermná u Kyšperka. Od 17. září 2009 je opět městysem.^[4]

Exulanti

V době pobělohorské obyvatelé Čermné (Horní i Dolní) stáli před volbou buď konvertovat ke katolické víře, nebo ze země odejít. V roce 1737 odešla první skupina Českých bratří (asi 350 lidí) do Českého Rixdorfu v Německu. O pět let později se situace zhoršila, ale obyvatelé Čermné už na výběr neměli. Jezuitské metody rekatolizace (v oblasti působil i Antonín Koniáš) zahrnovaly povinnou docházku na katolické bohoslužby, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, zákazy pohřbů nekatolíků, tresty aj. Proto během slezských válek utekly celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V dubnu 1742 odešly z Čermné do Münsterbergu např. tyto rodiny: Jan Appl, Jan Bárta, Martin Bednář, Jan Coufal, Martin Dušek, Matěj Dušek, Pavel Jandera...^[5] Exulanti z rodiny J. Appla zakládali obec Friedrichův Tábor; Duškovi patřili k zakladatelům Husince,^[6] jejich potomek později spoluzakládal Zelov.^[7]

Siročinec

V duchu Jednoty bratrské zde Wilhelm Hartwig založil v roce 1867 sirotčinec.^[8]

Symboly obce

Svůj současný znak a vlajku má obec Dolní Čermná od roku 2009. Autorem návrhu je Tomáš Zdechovský. Při tvorbě nových symbolů se vycházelo z jediné dochované pečetě obce. Pečeť pochází z roku 1780 a je na ní vyobrazen sv. Jiří přemáhající draka a holubice.^[9] Barevnost znaku je podle slov autora odvozena od názvu obce, kde lze najít základ slova červená. Uprostřed je bojující sv. Jiří, jemuž je v Dolní Čermné zasvěcen místní kostel. Sv. Jiří zde propichuje kopím zeleného draka, který má být metaforou ďábla. V hlavě štítu je umístěná letící holubice.^[10]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dolní Čermné.

• Kostel svatého Jiří
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Fara
• Kamenný most s nápisem 1308–1861 (Autentičnost letopočtu 1308 není prokázána; pokud by tomu tak bylo, jednalo by se po Kamenném mostu v Písku^{[p 1]} o druhý nejstarší dochovaný kamenný most v Česku.^[11][12])

Osobnosti

• Jan Hejčl (1868–1935), římskokatolický teolog, kněz, starozákonní biblista, spisovatel, cestovatel, překladatel Bible a vysokoškolský pedagog
• Čeněk Junek (1894–1928), automobilový závodník
• Bohuslav Coufal (1895–1969), malíř, grafik a ilustrátor
• Cyril Pecháček (1899–1949), dirigent a skladatel
• Jindřich Štyrský (1899–1942), malíř, fotograf, grafik, výtvarník, básník, představitel surrealismu a výtvarný teoretik
• Oldřich Marek (1911–1949), učitel, významný čekoslovenský entomolog

Partnerská města

• Dzierżoniów, Polsko
• Kazár, Maďarsko
• Liptovská Teplička, Slovensko
• Velký Berezný, Ukrajina

Části obce

• Dolní Čermná
• Jakubovice

Galerie

• 
  Dům čp. 224
• 
  Škola
• 
  Náměstí
• 
  Socha svaté Trojice
• 
  Historická roubená chalupa

Odkazy

Poznámky

1. Od roku 2007 je oficiální název této písecké památky Kamenný most.

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=58323
5. JÍLEK, JAN, 1707-1780. Jan Jílek: krejčí, který chodil s Bohem. 3. vyd. vyd. Vojnův Městec: České studny 142 s. Dostupné online. ISBN 978-80-905574-0-6, ISBN 80-905574-0-6. OCLC 862712751 
6. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: KALICH, 2001. 599 pages s. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 S. 425, 355... 
7. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Zelów : Česká exulantská obec v Polsku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2002. 14, 433 pages s. ISBN 80-7017-793-4, ISBN 978-80-7017-793-8. OCLC 52454283 S. 313. 
8. VANTOVÁ, Alena. Wilhelm Hartwig [online]. 2015 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
9. Světili prapor a znak obce. orlicky.denik.cz. 2009-11-11. Dostupné online [cit. 2019-08-29]. 
10. Dolní Čermná má nový znak a vlajku. www.pardubice.cz [online]. Statutární město Pardubice [cit. 2019-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
11. MARTÍNEK, Jan. Staré stezky v oblasti Lanškrounska. In: Martínek Jan a kolektiv. Výzkum historických cest v interdisciplinárním kontextu II.. Praha: Centrum dopravního výzkumu, 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-06. Svazek II.. S. 83. Archivováno 6. 12. 2017 na Wayback Machine.
12. JANYŠKOVÁ, Radka. Staré stezky a jejich význam v oblasti Lanškrounska. Olomouc, 2013 [cit. 2017-12-04]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Aleš Létal. s. 51 a obr. 13. Dostupné online.

Literatura

• PAVELKOVÁ, Šárka. Čermná v proměnách staletí: 1304–2004. 1. vyd. Horní Čermná: Obecní úřad Horní Čermná, 2004. 154 s. ISBN 80-239-2821-X. 
• ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Stručně o pobělohorských exulantech. 1. vyd. Praha: Kalich, 2005. ISBN 80-7017-022-0. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Čermná na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Čermná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Dolní Čermná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Informace o obci na Lanškrounsko.cz

Portály: Česko | Geografie