Dolní Paseky (do roku 1947 česky Dolní Reuth[3], německy Niederreuth) jsou vesnice, část města Aš v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Dolní Paseky jsou ve společném osadním výboru s obcemi Vernéřov a Horní Paseky.
Geografie
Dolní Paseky se nacházejí v údolí, přibližně tři kilometry východně od Aše, po obou březích Bílého Halštrova. Nadmořská výška je zde 545 metrů. Nachází se zde pavilon s minerálním pramenem, jehož vodu jezdí odebírat lidé z celého Ašska.
Díky blízkosti přehradní nádrže Bílý Halštrov jsou Dolní Paseky ideální chatovou oblastí. Stojí zde mnoho chat a chalup využívaných během turistické sezóny. Stálých obyvatel zde žije jen okolo čtyřiceti.
Historie
První písemná zmínka o Dolních Pasekách pochází z roku 1315, ale předpokládá se, že byly založeny ještě o něco dříve. Prvním známým vlastníkem osady byl rod Nothaftů. Později, v 15. století získávají vesnici Reitzensteinové, a později ji odkupují Zedtwitzové. V Dolních Pasekách se nacházelo panské sídlo chráněné vodním příkopem. V 15. století však bylo opuštěno, zpustlo a postupem času a úpravami nových majitelů pozemků se známky po něm vytratily. Jeho pozice již dnes není známa. Ašský továrník Christian Geipel nechal v roce 1870 otestovat minerální pramen který zde vyvěral. Později zde byl postaven malý dřevěný pavilon, který byl v roce 1930 nahrazen zděnou stavbou. V Dolních Pasekách se nacházejí jedny z nejstarších hrázděných domů ašského typu, které byly novými majiteli opraveny a dnes slouží k rekreaci.
V roce 1889 byl v Dolních Pasekách založen hřbitov. Poté, co bylo německé obyvatelstvo v roce 1945 vysídleno, byl hřbitov zpustošen, náhrobní kameny a kovové křížování zničeno či odcizeno. Mezi lety 1994 až 1996 se bývalí němečtí rodáci, či jejich potomci rozhodli ze hřbitova vytvořit pietní místo. Jak dokládají informační tabule na hřbitově, práce to nebyla nijak snadná. Hřbitov musel být revitalizován a nově oplocen. Zachráněné náhrobní kameny byli rozmístěny do půlkruhu okolo nově vytvořeného památníku. Mnohem silněji věřící Němci zde zanechali vzkaz: „Nechť tento pomník pohne svědomím těch kteří ztratili víru v Boha a úctu před člověkem, ať je varováním pro budoucí generace, a ať je nadějí pro všechny, kteří se snaží o historickou pravdu a spravedlnost a o sousedství v míru mezi Čechy a Němci.“
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 491 obyvatel, z toho 431 německé národnosti a 60 jiné národnosti. K římskokatolické církvi se hlásilo 41 obyvatel, 449 k evangelické církvi, jeden byl bez vyznání.[4]
Vývoj počtu obyvatel a domů Dolních Pasek[5][6]
| Rok |
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2011 |
2021
|
| Počet obyvatel
|
664 |
642 |
636 |
634 |
626 |
491 |
578 |
99 |
101 |
64 |
57 |
43 |
39 |
59 |
58
|
| Počet domů
|
99 |
98 |
98 |
97 |
96 |
96 |
108 |
116 |
- |
20 |
19 |
19 |
23 |
24 |
22
|
| Počet domů v roce 1961 je zahrnut v počtu domů ve Vernéřově
|
Vývoj počtu obyvatel dle „Obce Ašska v proměnách času“[7]
| Rok
|
1850
|
1930
|
1947
|
1961
|
1970
|
2001
|
| Počet obyvatel
|
591
|
578
|
210
|
101
|
64
|
39
|
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1873 Dolní Paseky byly osadou obce Vernéřov v okrese Aš. V letech 1874–1959 byly samostatnou obcí v okrese Aš. V letech 1960–1975 byly opět částí obce Vernéřov v okrese Cheb. Od 1. ledna 1976 jsou částí města Aš v okrese Cheb.[8]
Turistika
V Dolních Pasekách se kříží zeleně a žlutě značená turistická cesta. Dolními Pasekami také prochází cyklotrasa 2061, která vede po kvalitní cestě podél Halštrova do Podhradí.
Pamětihodnosti
Galerie
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Dolní Reuth. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 233.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 1. Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Aš, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2023-04-06 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1850 a 2001, podle publikace "Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, 2008"
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 97.
Literatura
- Města a městečka západočeského kraje, Jan Pelant (1988)
- Aš v zrcadle času, Kolektiv autorů, vydal MÚ Aš, (2005)
- Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, vydal Domovský spolek okresu Aš, Muzeum Aš (2008)
Externí odkazy
| Části města Aš |
|
| Části obce | |
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
