Dobříň je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Nachází se na levém břehu řeky Labe, zhruba tři kilometry severovýchodně od centra Roudnice nad Labem a sedm kilometrů jihozápadně od města Štětí. Žije v ní 547[1] obyvatel.
Historie
Dobříň byla valnou většinou své historie malou vsí v mělkém údolí Dobříňského potoka (název pravděpodobně pochází ze staročeského jména debř, praslovansky dъbrь = zalesněné údolí[4]). První písemná zmínka o vesnici je z roku 1295. Název vsi se v průběhu let mírně měnil (Dobřeň, Dobřín (mužský rod!), tvar Dobříň (ženský rod) se začal používat oficiálně až ve 20. století.
Obec příslušela k panství biskupského hradu v Roudnici nad Labem a poté více než 200 let roudnické větvi Lobkoviců (do zrušení patrimoniální správy v roce 1848). Větší rozvoj obec zaznamenala ve druhé polovině 19. století v souvislosti se stavbou železniční tratí Praha—Podmokly (1851) a industrializací Roudnice nad Labem.
V letech 2002 a 2013 zasáhly obec velké povodně.
Přírodní poměry
Obec leží v širokém údolí Labe v místě, kde Labe teče ve velkém ohybu téměř k jihu. Tato tzv. Roudnická brána tvoří spojení mezi Mělnickou (Lužeckou) a Terezínskou (Lovosickou) kotlinou. Podloží tvoří křídové usazeniny (slepence–opuky) stupně turon/coniac (v hlubším podloží je karbonská roudnicko-mšenská pánev a pod ní zvrásněné usazeniny pozdních starohor). Roudnická brána je z jihu omezena Podřipskou tabulí (ve výšce asi 250 m n. m.), na severu pruhem tvrdších opuk se svědeckým vrchem Sovicí. Vlastní údolí je v nejnižší úrovni nivou řeky Labe (s lužním lesem), výše je patrno několik úrovní čtvrtohorních teras řeky Labe. Na nejnižší terase z poslední doby ledové würm/visla leží i jádro obce).[5] Terasy obsahují i velké zásoby písku (těžen východně od obce).
Severovýchodně od obce se prostírá přírodní památka Dobříňský háj — lužní les se zajímavým bylinným patrem (sněženka podsněžník, dymnivka dutá), výskytem vzácného hmyzu a s několika stoletými duby (regionální biocentrum).[6]
Písník Dobříň (jezero vzniklé po vytěžení písku) má po dokončení těžby sloužit rekreaci, ale také sloužit jako útočiště vodní a pískomilné flory a fauny.[7] Jezera vzniklá po těžbě písku jsou rybářským revírem: 441 061 - Štěrkopískovna Dobříň I,[8] rybářským revírem je i řeka Labem: 441 027 - Labe 11-12.[9]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
Počet obyvatel
|
190
|
232
|
286
|
319
|
662
|
651
|
699
|
595
|
603
|
591
|
530
|
478
|
462
|
561
|
536
|
Počet domů
|
38
|
35
|
43
|
49
|
96
|
106
|
136
|
153
|
151
|
156
|
151
|
177
|
182
|
194
|
202
|
Průmysl
- Glazura
- Cemex (pískovna Dobříň)
Doprava
- zastávka Dobříň na železniční trati 090 (Praha–Děčín)
- autobusová doprava (zastávka v obci, resp. rozcestí Dobříň, 0,5 km na lince Roudnice–Štětí)
- městská doprava Roudnice nad Labem (Glazura)
Obcí prochází cyklotrasa Labská vinařská cesta, která je součástí nadregionální Labské trasy (pokračuje i v Německu jako Elbe Radweg) a mezinárodní trasy Praha–Berlín (KČT 2), což je součást evropské trasy Eurovelo 7 (Nordkapp–Malta).
Pamětihodnosti
Osobnosti
Reference
Externí odkazy