Diokleciánův palác obehnaný hradbami byl vystavěn na půdorysu pravoúhlého obdélníku o výměře 30 000 m² (přibližně 215 × 180 metrů). Vznikl původně jako komplexní soubor budov - římských vil, paláců, vojenských a správních budov, a také chrámů. Dnes tvoří jádro staré části přístavního města Split a od římských dob se postupně proměňoval na obydlenou pevnost, která byla vždy znovu přizpůsobována okolním kulturním podmínkám.
V malých uličkách v útrobách paláce je několik muzeí, malých hotelů a penzionů, tvoří zde pouliční výtvarníci a hrají hudebníci.
V době, kdy se palác stavěl, město Split ještě nestálo – veškerá okolní zástavba vyrostla postupem času kolem tohoto paláce. Palác stojí dodnes v relativně zachovalém stavu. Císař Dioklecián byl jediný římský císař, který z vlastní vůle opustil svůj úřad společně se svým spoluvládcem Maximiánem. Stalo se tak v roce 305 po Kristu. Palác i po smrti Diokleciána zůstal v majetku římských císařů. Říká se, že poslední císař Západořímské říše, Julius Nepos, roku 475 našel v paláci útočiště.
Když v 7. století území Kaštelů dobyli Avaři a Slované, uchýlila se část původních obyvatel do paláce. Tím započala proměna někdejšího císařského letního sídla na středověké město. Diokleciánovo mauzoleum bylo přestavěno na katedrálu zasvěcenou svatému Domniovi, světci, kterého císař Dioklecián nechal spolu s dalšími křesťany popravit.
.jpg)
