Digital Audio Broadcasting (DAB) je digitální rozhlasová technologie pro plošné vysílání rozhlasových stanic užívaná v několika zemích po celé Evropě, Asii a Tichomoří, včetně České republiky. Ve formátech DAB, DAB+ a DMB v současné době vysílá přes 2 270 rozhlasových stanic po celém světě a celosvětově bylo prodáno více než 70 milionů rozhlasových přijímačů DAB / DAB+.[1]
DAB vysílá v III. pásmu VKV (VHF) (174–240 MHz) nebo méně často v pásmu L v UKV (UHF) (1452–1492 MHz).
Standard DAB byl vytvořen v 80. letech a za několik let již byly přijímače dostupné v mnoha zemích. Jeho zastánci deklarovali, že standard nabízí několik výhod oproti existujícímu analogovému FM rádiu: více stanic na jedné vlnové délce spektra, zvýšená odolnost proti šumu, vícecestnému šíření, útlumu a vzájemným interferencím kanálů. Při poslechových testech odborníků v audio oblasti prováděných na stacionárních přijímačích v okolí Osla v Norsku na přelomu roku 2006/2007 se však ukázala nižší zvuková kvalita DAB ve srovnání FM, protože 82 % stanic užívalo přenosovou rychlost 128 kbit/s nebo menší, přičemž audioformát MPEG Audio layer II (MP2) vyžaduje k dosažení kvality CD rychlost dvojnásobnou a k dosažení kvality srovnatelné s FM rychlost alespoň 160 kbit/s.[2] Podobně špatná situace je i v jiných zemích, například ve Velké Británii bylo v roce 2006 plných 98 % stanic s rychlostí jen 128 kbit/s.[3]
Vylepšená verze systému, zvaná DAB+, byla uvedena v únoru 2007. Není zpětně kompatibilní s DAB, takže přijímače určené jen pro DAB nemohou přijímat vysílání DAB+. DAB+ je přibližně dvakrát efektivnější než DAB díky použití audioformátu MPEG-4 HE-AACv2. Odolnost kvality příjmu zlepšilo začlenění Reedova–Solomonova samoopravného kódu. Vysílání v DAB+ již zahájila většina států západní, jižní i severní Evropy, a další státy včetně Česka.
V zahraničí se využívá k vysílání DAB hlavně bývalé 3. TV pásmo. V Itálii a Holandsku se používá bývalé 3. TV pásmo i pásmo L. V Kanadě se zatím vysílá jen v pásmu L. Norsko v roce 2017, jako první země v Evropě začala vypínat FM vysílání.
První vysílání v pásmu L proběhlo v Praze v květnu 1999, kdy České radiokomunikace spustily svůj vysílač na Žižkovské věži.[5] Vysílání většího rozsahu zahájila o mnoho let později firma Teleko. Signál začala šířit postupně v Příbrami, Praze, Brně, Ostravě, Liberci a z Černé hory v Krkonoších, její vysílání DAB pokrývalo na začátku roku 2013 přes polovinu obyvatel ČR.[6] V roce 2013 se do projektu vysílání DAB připojil další poskytovatel, plzeňská RTI cz s.r.o. Od roku 2014 v Praze vysílají DAB i České Radiokomunikace. Komerční vysílání probíhá na některých vysílačích v bývalém 3. TV pásmu na jiných pak v pásmu L. Do budoucna je jasný plán pásmo L opustit a přesunout se jen do 3. TV pásma.
Vysílání vysokým výkonem zahájil v srpnu 2015 jako první Český rozhlas se svým multiplexem ČRo DAB+ z vysílače Praha-Žižkov, které v létě 2017 přešlo ve vysílání řádné. Během podzimu 2017 bylo digitální vysílání Českého rozhlasu rozšířeno do Plzně, Brna a Ostravy. Na závěr roku 2018 pak do severních, východních Čech a na trasu dálnice D1 mezi Prahou a Brnem. V Čechách multiplex Českého rozhlasu využívá na všech svých vysílačích kanál 12C, na území Moravy kanál 12D.
V průběhu podzimu 2023 ČTÚ spustil aukci na provozovatele dvou celoplošných vysílacích sítí a 27 regionálních vysílacích sítí. Aukce byla úspěšně dokončena na začátku ledna 2024, kdy se podařilo vydražit všechny vysílací sítě.[7]
Od poloviny 2024 docházelo k postupnému přelaďování provozovaných vysílačů z dočasných parametrů na finální. Vysílače, pro které jejich provozovatel nezískal v aukci oprávnění pro další provoz, musely být vypnuty nejpozději k 31. prosinci 2024. Tímto aktem byla v Česku definitivně ukončena pilotní fáze zavádění DAB+.[8]
Spuštění celoplošného komerčního digitálního vysílání bylo definitivně dokončeno na konci března 2025
Už nyní lze konstatovat, že všechny vysílací sítě splnily podmínky předepsané Zákonem o Elektronické Komunikaci, kdy se předpokládá spuštění minimálně jednoho vysílače k každém vysoutěženém aukčním bloku do 1 roku od vydání osvědčení ČTÚ.
Další rozvoj vysílacích sítí určují rozvojová kritéria stanovené ČTÚ, které byly součástí podmínek aukce.
U celoplošných sítí se předpokládá toto:
- v 1. fázi nejpozději do 18 měsíců dosáhnout minimálně 50% pokrytí obyvatel a dálnic (cca konec srpna 2025)
- v 2. fázi nejpozději za dalších 12 měsíců dosáhnout minimálně 80% pokrytí obyvatel a dálnic (cca konec srpna 2026)
U regionálních sítí jsou rozvojové podmínky méně přísnější a předpokládá se toto:
- v 1. fázi nejpozději do 24 měsíců dosáhnout minimálně 40% pokrytí obyvatel a dálnic (cca polovina března 2026)
- v 2. fázi nejpozději za dalších 24 měsíců dosáhnout minimálně 70% pokrytí obyvatel a dálnic (cca polovina března 2028)
V České republice je aktuálně k 7. březnu 2025 v provozu celkem 10 vysílacích sítí, z toho 4 jsou celoplošné a 6 je regionálních.[9]
Přesně jsou v provozu celkem 3 celoplošné vysílací sítě, 1 celoplošná vysílací síť složená z jednotlivých regionálních sítí a 6 regionálních vysílacích sítí:
Obsah vysílaných regionálních stanic v multiplexu je rozdělen na oblast Čechy a oblast Morava.
*) Pouze v multiplexu oblast Čechy, kanál 12C **) Pouze v multiplexu oblast Morava, kanál 12D ***) od března 2022
Vysílací síť byla oficiálně spuštěna 4. února 2025 během dopoledních hodin.[10]
31. března 2025 v dopoledních hodinách proběhlo spuštění dalších 14 vysílačů, díky čemuž se zvýší pokrytí na více něž 80% populace.[11]
Všechny vysílače multiplexu byly postupně přeladěny v průběhu Q4/2024 na finální vysílací parametry.
Na závěr roku (31. prosince 2024) byla zprovozněna regionalizace, kdy je vysílací síť rozdělena do 9 regionálních verzí.
RTI cz SZC + ZC:
RTI cz STC + JC + HK+PAR + VYS + JM + SM:
Vysílací síť byla spuštěna v pilotním provozu 3. března 2025 během dopoledních hodin.[12]
V průběhu roku 2026 se očekává spuštění dalších až 6 vysílačů v závislosti dle zájmu provozovatelů rozhlasových stanic.
Multiplex je svým programovým obsahem rozdělen do dvou regionů DAB1 a DAB2.
TELEKO DAB1:
TELEKO DAB2:
V září 2024 začal vysílat v Praze (kmitočtový blok 5C) nový multiplex společnosti Fiera touch s.r.o.[13]
V říjnu 2024 byl spuštěn nový vysílač pro východní Čechy (kmitočtový blok 7D).[14]
V prosinci 2024 byl spuštěn nový vysílač pro Vysočinu (kmitočtový blok 6B).[15]
K 1. únoru 2025 byl spuštěn nový vysílač pro Jižní Čechy (kmitočtový blok 9A).[16]
Kmitočtový blok 5C:
Kmitočtový blok 6B:
Kmitočtový blok 7D:
Kmitočtový blok 9A:
Vysílací síť byla oficiálně spuštěna 17. února 2025 během ranních hodin.[17]
Vysílací síť byla oficiálně spuštěna 24. února 2025 během ranních hodin.[18]
III. pásmo (Evropa)[19]
L pásmo (Evropa)[19]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Digital Audio Broadcasting na anglické Wikipedii.
Multiplex 21 • Multiplex 22 • Multiplex 23 • Multiplex 24
Regionální síť 1 • Regionální síť 4 • Regionální síť 5 • Regionální síť 6 • Regionální síť 7 • Regionální síť 8 • Regionální síť 11 • Regionální síť 12 • Regionální síť 14 • Regionální síť 15 • Regionální síť 16 • Regionální síť 17 • Regionální síť 18 • Regionální síť 21
Multiplex COLOR DAB+ • Multiplex ČRa DAB+ CZ • Multiplex ČRa DAB+ REGION • Multiplex ČRo DAB+ • Multiplex PLAY.CZ DAB+ • Multiplex RTI cz • Multiplex Teleko DAB • Multiplex Fiera • Multiplex DAB+ BS • Multiplex DAB+ GG
Multiplex A • Multiplex B • Multiplex C • Přechodová síť 11 • Přechodová síť 12 • Přechodová síť 13
Multiplex 1 • Multiplex 2 • Multiplex 3 • Multiplex 4
Regionální síť 2 • Regionální síť 3 • Regionální síť 9 • Regionální síť 10 • Regionální síť 13 • Regionální síť 19 • Regionální síť 20