Daniela Filipiová (* 9. srpna 1957 Praha) je česká politička a architektka. Od roku 2000 byla senátorkou, nejprve v letech 2000 až 2012 za obvod č. 26 – Praha 2 a poté v letech 2012 až 2018 za obvod č. 23 – Praha 8. Mezi lednem a květnem 2009 působila jako ministryně zdravotnictví ČR v druhé Topolánkově vládě.
V roce 1982 vystudovala architekturu na ČVUT. Od neurochirurgické operace vrozené malformace míchy, kterou prodělala v roce 1986, je odkázána na invalidní vozík. Je vdaná a je matkou dvou dcer.
V oblasti architektury se věnuje zejména projektování v oblasti bezbariérových přístupů. Na toto téma napsala knihy Život bez bariér, Tvorba bezbariérového prostředí a Projektujeme bez bariér.
Od prosince 1997 je členkou ODS, za níž byla v roce 2000 ve volebním obvodu 26, který zahrnuje zejména Žižkov a Vinohrady, zvolena do Senátu. Hlasovala v něm kupříkladu pro návrh na vyznamenání bratří Mašínů či pro návrh zákona o registrovaném partnerství.
V senátních volbách v roce 2006 svůj senátorský mandát obhájila. V prvním kole získala 44,73 % platných odevzdaných hlasů, a postoupila tak spolu s Taťánou Fischerovou do kola druhého, kde se ziskem 61,44 % hlasů zvítězila.
13. ledna 2009 ji premiér Mirek Topolánek nominoval na ministryni zdravotnictví České republiky.[1] 23. ledna 2009 byla prezidentem republiky jmenována do úřadu. Post ministra zastávala do pádu vlády v březnu 2009.
V senátních volbách v roce 2012 svůj senátorský mandát obhájila znovu, v druhém kole za volební obvod č. 23 v Praze 8, kde se ziskem 62,43 % hlasů zvítězila nad komunistou Jiřím Dolejšem, který v Praze poprvé v historii jako kandidát KSČM vyhrál první kolo senátních voleb.
Z analýzy provedené v červnu 2014 zpravodajským serverem iHNed.cz vyplývá, že Filipiová se nezúčastnila 4 703 z 7 896 hlasování, tj. 59,56 %, což byla nejvyšší hodnota absencí mezi tehdejšími senátory.[2]
V listopadu 2012 kandidovala na funkci místopředsedkyně ODS, nebyla však těsným rozdílem hlasů zvolena.[3] Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 už také neobhajovala svůj senátorský mandát.[4]
Mirek Topolánek (jmenován 8. listopadu 2006, ODS)
Jiří Čunek (1. místopředseda vlády, místní rozvoj – demise 13. listopadu 2007, KDU-ČSL) • Martin Bursík (místopředseda vlády, životní prostředí, školství, mládež a tělovýchova – pověřen 4. října 2007 – odvolán 4. prosince 2007, SZ) • Petr Nečas (místopředseda vlády, práce a sociální věci, ODS) • Alexandr Vondra (místopředseda vlády pro evropské záležitosti, ODS) • Vlasta Parkanová (obrana, 1. místopředsedkyně vlády – od 23. ledna 2009, KDU-ČSL) • Ivan Langer (vnitro, informatika, ODS) • Karel Schwarzenberg (zahraniční věci, nestraník za SZ) • Martin Říman (průmysl a obchod, ODS) • Tomáš Julínek (zdravotnictví – odvolán 23. ledna 2009, ODS) • Jiří Pospíšil (spravedlnost, ODS) • Miroslav Kalousek (finance, KDU-ČSL) • Dana Kuchtová (školství, mládež a tělovýchova – demise 3. října 2007, SZ) • Aleš Řebíček (doprava – odvolán 23. ledna 2009, ODS) • Petr Gandalovič (zemědělství, ODS) • Helena Třeštíková (kultura – demise 26. ledna 2007, nestranička za KDU-ČSL) • Cyril Svoboda (předseda Legislativní rady vlády – odvolán 23. ledna 2009, místní rozvoj – pověřen 23. ledna 2009, KDU-ČSL) • Džamila Stehlíková (lidská práva a národnostní menšiny – odvolána 23. ledna 2009, SZ)
Václav Jehlička (kultura, KDU-ČSL)
Ondřej Liška (školství, mládež a tělovýchova, SZ)
Jiří Čunek (1. místopředseda vlády, místní rozvoj – demise 12. ledna 2009, KDU-ČSL)
Daniela Filipiová (zdravotnictví, ODS) • Petr Bendl (doprava, ODS) • Pavel Svoboda (předseda Legislativní rady vlády, KDU-ČSL) • Michael Kocáb (lidská práva a národnostní menšiny, nestraník za SZ)
1996–2000: Vladimír Zeman • 2000–2012: Daniela Filipiová • 2012–2018: Libor Michálek • 2018–2024: Marek Hilšer • od 2024: Miroslav Bárta
1996–2012: Alena Palečková • 2012–2018: Daniela Filipiová • 2018–2024: Lukáš Wagenknecht • od 2024: Vladimíra Ludková