Beatrix Kastilská (španělsky Beatriz de Castilla y Molina, portugalsky Beatriz de Molina e Castela, 8. března 1293 – 25. října 1359 Lisabon) byla kastilská princezna a sňatkem portugalská královna.
Biografie
Narodila se jako dcera kastilského krále Sancha IV. a Marie z Moliny.[1][2] Měla šest sourozenců, včetně krále Ferdinanda IV. Kastilského a Isabely, nejprve manželky Jakuba II. Aragonského a poté vévody Jana III. Bretaňského.[2]
13. září 1297, když byly Beatrix jen čtyři roky, byla u Alcañices sjednána smlouva mezi Kastilií a Portugalské, která ukončila nepřátelství mezi oběma zeměmi a určila definitivní hranice. Smlouvu dojednali královna Marie, regentka Kastilie za svého nezletilého syna Ferdinanda IV. a Dinis I. Portugalský. Rovněž byla ratifikovaná dřívější dohoda o sňatku mezi králem Ferdinandem a Konstancií Portugalskou a mezi jejím bratrem Alfonsem a Beatrix.[2][3][4] Toho roku Beatrix odjela ke dvoru krále Dinise a vyrůstala tam společně se svým budoucím manželem, kterému tehdy byla asi šest let.[5]
Svatba proběhla 12. září 1309.[1][6] Předtím však byl třeba papežský dispenc, jelikož Alfons byl pravnukem Alfonse X. Kastilského a Beatrix vnučkou onoho panovníka. Bylo to plodné a zjevně šťastné manželství. Afons přerušil tradici předchozích králů a neměl nemanželské děti.[7] Čtyři ze sedmi dětí narozených v tomto manželství však zemřely v dětství.[8] Roku 1325 se po manželově boku stala portugalskou královnou.
Když její manžel a Alfons XI. Kastilský v letech 1336–1339 vedli válku, Beatrix překročila hranice a v Badajozu se setkala s kastilským králem, aby sjednala mírové podmínky, ale její snaha byla neúspěšná.[9] V roce 1338 poslala ambasadory ke dvoru krále Alfonske IV. Aragonského, aby posílila alianci mezi oběma královstvími, která byla oslabena, když se její syn, budoucí Petr I. Portugalský, odmítl oženit s Blankou, neteří aragonského krále, z důvodu její „prokázané psychické slabosti a nevhodnosti pro manželství“.[9] Společně s arcibiskupem z Bragy byla také prostředníkem v době hrozící občanské války po nařízené vraždě milenky prince Petra Inés de Castro.[10]
Roku 1357 ovdověla a zemřela o dva roky později. Byla pohřbena po manželově boku v královské kapli v katedrále v Lisabonu. Královský panteon byl zničen roku 1755 při zemětřesení
Vývod z předků
Reference
- ↑ a b Sousa 1735, s. 312.
- ↑ a b c Rodrigues Oliveira 2010, s. 215.
- ↑ Lourenço Menino 2008, s. 350–351.
- ↑ González Mínguez 2004, s. 228–229.
- ↑ Lourenço Menino 2008, s. 354.
- ↑ Rodrigues Oliveira 2010, s. 217.
- ↑ Lourenço Menino 2008, s. 356.
- ↑ Rodrigues Oliveira 2010, s. 216–217
- ↑ a b Rodrigues Oliveira 2010, s. 223.
- ↑ Lourenço Menino 2008, s. 355.
Literatura
- González Mínguez, César (2004). "Fernando IV de Castilla (1295–1312): Perfil de un reinado" (PDF). Espacio, Tiempo y Forma, Serie III, Historia Medieval (in Spanish) (17) (Madrid: Universidad Nacional de Educación a Distancia (UNED), Facultad de Geografía e Historia). S. 223–244. ISSN 0214-9745.
- Lourenço Menino, Vanda Lisa (2008). "Cartas de Arras da Rainha D. Beatriz (1309–1359)" (PDF). Estudios humanísticos. Historia (in Portuguese) (7) (León: Universidad de León: Servicio de Publicaciones). S. 349–358. ISSN 1696-0300.
- RODRIGUES OLIVEIRA, Ana, 2010. Rainhas medievais de Portugal. Dezassete mulheres, duas dinastias, quatro séculos de História. Lisbon: A esfera dos livros. ISBN 978-989-626-261-7.
- SOTTO MAYOR PIZARRO, José Augusto, 1997. Linhagens Medievais Portuguesas: Genealogias e Estratégias (1279-1325. Oporto: Doctorate thesis, author’s edition. Dostupné online.
- SOUSA, António Caetano de, 1735. Historia Genealógica da Casa Real Portugueza. Lisbon: Lisboa Occidental, of. de Joseph Antonio Da Sylva, Impressor da Academia Real. Dostupné online. OCLC 3910285
Externí odkazy
.png)
