Bečevská brána je, stejně jako sousední Oderská brána, geomorfologický podcelek celku Moravská brána, která je součástí pásma Západních Vněkarpatských sníženin v subprovincii Vněkarpatské sníženiny.
Poloha a geomorfologické členění
Nachází se na východě České republiky na Moravě v Olomouckém kraji. Tvoří jižní část Moravské brány, která se dělí na podcelky: Bečevskou bránu (protéká jí řeka Bečva) a Oderskou bránu (protéká jí řeka Odra). Rozkládá se na území měst Přerov, Lipník nad Bečvou a Hranice. Je to plochá pahorkatina vyplněná neogenními mořskými a pleistocenními říčními sedimenty.[1]
Nejvyšším bodem je jižní úbočí kopce Obírka, kde hranice celku dosahuje nadmořské výšky 382 m (zároveň je toto místo i nejvyšším bodem Moravské brány).[2][pozn. 1]
Podcelek je přibližně 29 km dlouhý.
Bečevská brána se skládá ze tří geomorfologických částí:[4]
Poznámky
- ↑ V některých zdrojích je považován za nejvyšší bod kopec Stráže s udávanou výškou 339 m.[3]
Reference
- ↑ CoJeCo: Bečevská brána [online]. OPTIMUS, 2000-03-14, rev. 2007-01-18 [cit. 2023-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Geoprohlížeč: Základní mapa ČR s vrstvou Geomorfologické jednotky [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-02-21]. Pro lepší viditelnost je vhodné si zvýšit průhlednost vrstvy. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kol. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Bečevská brána, s. 63.
- ↑ SPÁČIL, Martin. Vybrané tvary reliéfu na území města Přerov. Olomouc, 2012 [cit. 2023-02-21]. 54 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Irena Smolová. s. 18. Dostupné online.
