Bítov (německy Bitow) je místní částí obce Radenín. Nachází se v okrese Tábor, v Jihočeském kraji. V roce 2011 zde trvale žilo čtyřicet obyvatel.[3] V Bítově je evidováno 23 adres a všechny adresy mají PSČ 391 55 (stav k únoru 2008).
Leží 1,9 km severozápadně od Radenína; 2,2 km jihozápadně od obce Hroby; 3,3 km na jih od města Chýnov; 11 km východně od Tábora; 17 km jihozápadně od Pacova. Do obce (2 km) vede komunikace ze silnice č. 409 (Planá nad Lužnicí–Chýnov–Černovice).
Název
Výchozím slovem původu názvu vsi je asi „Viet“, což znamenalo „smlouva“, hláskovým vývojem se „V“ změnilo na „B“. Uvádí se i výklad vycházející z osobního jména „Vít“, pravděpodobnější je však první verze.[zdroj?]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379.[4]
Tato část článku není dostatečně
ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba
ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na
věrohodné zdroje.
Než se stal Bítov součástí obce Radenín – v 17. století – příslušel od roku 1250 k Chýnovu. Stála zde dvě stavení (samoty), patrně bratří Pavla a Vojtěcha Bítových. Tyto usedlosti kolem roku 1320 zanikají a další zmínka o Bítovu je datována až rokem 1379, kdy se hovoří o rodinách Staňků a Marešů. (Jakýsi Ondřej Mareš z Bítova odešel roku 1421 k husitům jako bojovník) Staňkům patřil v té době v obci mlýn a mimo mlýna vlastnili obě zpříbuzněné rodiny ještě 11 lánů polí. Zdali byli Staňkové a Marešové potomci původních bratrů Bítových, nelze doložit. Po třicetileté válce přibyli do Bítova ještě další dva usedlíci z irského Gordonova pluku.
Bítov do konce první světové války neměl svoji samosprávu, ale společnou se Záhosticemi a Lažany, po roce 1918 se obce osamostatnily. V roce 1941 byla obec elektrifikována, v roce 1951 byl uzavřen mlýn pro malou výrobní kapacitu. O rok dříve zde žilo 84 obyvatel a roku 1959 byla obec sloučena s Radenínem.
Pamětihodnosti
- Kaplička svatého Jana na návsi
- Studna na návsi („Vodní zdroj pro obec Bítov“)
Další fotografie
Reference
Literatura
- CIKHART, Roman. Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný. Tábor: Tiskový odbor učitelské jednoty Komenský, 1922. 236 s.
Externí odkazy
