Bádensko-Württembersko

Země Bádensko-Württembersko
Land Baden-Württemberg
Země Bádensko-Württembersko – znak
znak
Země Bádensko-Württembersko – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoStuttgart
Souřadnice48°32′16″ s. š., 9°2′28″ v. d.
Rozloha35 751,7 km²
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel11 069 533 (2018)
Hustota zalidnění309,6 obyv./km²
Jazykněmčina (úřední), alemánské dialekty
NáboženstvíŘímskokatolická církev (37 %), protestantství (34 %), islám (6 %)
Správa regionu
StátNěmeckoNěmecko Německo
Druh celkuspolková země
Podřízené celky4 vládní obvody s 35 zemskými okresy a 9 městskými okresy
Vznik25. dubna 1952
Předseda vládyWinfried Kretschmann (Svaz 90/Zelení)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2DE-BW
Oficiální webwww.baden-wuerttemberg.de
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bádensko-Württembersko (německy Baden-Württemberg zvuk [ˌbaːdn̩ˈvʏrtəmbɛrk]), je jedna ze 16 spolkových zemí Německa. Zaujímá jihozápadní část státního území; hraničí se Švýcarskem a s Francií. Jak co do rozlohy (přes 35 000 km²), tak do počtu obyvatel (10,7 milionu) je třetí největší spolkovou zemí. Hlavním městem je historická württemberská metropole Stuttgart.

Dějiny

Bádensko a Württembersko před rokem 1945

Historické části

Bádensko-Württembersko se rozkládá převážně na území středověkého kmenového vévodství Švábska, ovšem severní část náležela ke kmenovému vévodství Franky. Dle pozdějšího historického členění zahrnuje tato spolková země historické země Bádensko, Württembersko a Hohenzollernsko.

Vznik současné spolkové země

Bádensko-Württembersko vzniklo dne 25. dubna 1952 sloučením tehdejších spolkových zemí Bádenska, Württemberska-Bádenska a Württemberska-Hohenzollernska na základě výsledků referenda v těchto spolkových zemích. Až do 31. srpna 1955 byl součástí této země zemský okres Lindau, náležející do roku 1945 k Bavorsku.

Politika

Ministerský předseda Winfried Kretschmann v zemském sněmu Bádenska-Württemberska (2013)

Spolková země Bádensko-Württembersko má zemskou vládu složenou z ministrů, kterým jsou podřízeni státní tajemníci a úřednický aparát. Šéfem vlády je ministerský předseda (Ministerpräsident). V Bádensku-Württembersku měl po roce 1945 tradičně převahu měšťansko-konzervativní politický směr. V zemském parlamentu měla od roku 1953 většinu Křesťanskodemokratická unie (CDU). Ztratila ji až v zemských volbách roku 2011, po kterých přešel úřad ministerského předsedy na Winfrieda Kretschmanna, politika strany Svaz 90/Zelení.

Ministerští předsedové Bádenska-Württemberska
Č. Jméno Narození/úmrtí Strana V úřadu od V úřadu do
1 Reinhold Maier 1889–1971 FDP/DVP 1952 1953
2 Gebhard Müller 1900–1990 CDU 1953 1958
3 Kurt Georg Kiesinger 1904–1988 CDU 1958 1966
4 Hans Filbinger 1913–2007 CDU 1966 1978
5 Lothar Späth 1937–2016 CDU 1978 1991
6 Erwin Teufel * 1939 CDU 1991 2005
7 Günther Oettinger * 1953 CDU 2005 2010
8 Stefan Mappus * 1966 CDU 2010 2011
9 Winfried Kretschmann * 1948 Svaz 90/Zelení 2011

Ministerský předseda let 1952-1953 Reinhold Meier zastupoval uskupení FDP/DVP (Freie Demokratische Partei/Demokratische Volkspartei), tedy Svobodná demokratická strana/Demokratická lidová strana. DVP posléze působila pouze ve Východním Německu (v Německé demokratické republice).

Kultura a školství

V Heidelbergu se nachází nejstarší univerzita v Německu, Univerzita Ruprechta Karla.

Galerie

Administrativní členění

Vládní obvody

Bádensko-Württembersko se člení na 4 vládní obvody

Městské a zemské okresy

Výše jmenované 4 vládní obvody se dále člení na 9 městských okresů

a 35 zemských okresů

Města

Největší města Bádenska-Württemberska dle počtu obyvatel v roce 2008:

  1. Stuttgart (591 550)
  2. Mannheim (307 640)
  3. Karlsruhe (283 959)
  4. Freiburg im Breisgau (214 716)
  5. Heidelberg (142 889)
  6. Heilbronn (121 416)
  7. Ulm (120 371)
  8. Pforzheim (118 805)
  9. Reutlingen (112 099)
  10. Esslingen (92 261)
  11. Ludwigsburg (87 703)
  12. Tübingen, Tubinky (83 310)
  13. Villingen-Schwenningen (81 921)
  14. Konstanz, Kostnice (80 980)
  15. Aalen (67 125)
  16. Schwäbisch Gmünd (61 391)
  17. Sindelfingen (61 241)
  18. Offenburg 58 769
  19. Friedrichshafen (58 058)
  20. Göppingen (57 836)
  21. Baden-Baden (54 454)
  22. Waiblingen (52 926)
  23. Heidenheim (49 784)
  24. Ravensburg (49 073)
  25. Rastatt (47 710)
  1. Lörrach (46 860)
  2. Albstadt (46 677)
  3. Böblingen (46 322)
  4. Leonberg (45 535)
  5. Singen (45 420)
  6. Fellbach (44 010)
  7. Filderstadt (43 731)
  8. Lahr/Schwarzwald (43 683)
  9. Weinheim (43 272)
  10. Bruchsal (42 911)
  11. Rottenburg am Neckar (42 899)
  12. Scheer (42 832)
  13. Bietigheim-Bissingen (42 022)
  14. Nürtingen (40 552)
  15. Kirchheim unter Teck (39 923)
  16. Schorndorf (39 323)
  17. Ettlingen (38 987)
  18. Leinfelden-Echterdingen (37 055)
  19. Schwäbisch Hall (36 660)
  20. Backnang (35 666)
  21. Sinsheim (35 366)
  22. Tuttlingen (34 960)
  23. Balingen (34 338)
  24. Kehl (34 330)
  25. Ostfildern (33 714)

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Německo – Deutschland – (D)
Spolkové země Německa a jejich hlavní města

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!